Dovolím si tento článek pojmout jako osobní příběh. Původně jsem zamýšlel, že bych ho koncipoval jako souhrn podnikatelských změn, které se za posledních 10 let udály.
Jenže takový text by vydal spíše na knihu než na jeden článek a navíc si myslím, že bych mnohé podnikatele zvedl ze židle, protože těch změn už bylo tolik, že je podnikatelské prostředí přijalo za své.
Kdyby nám tady nestříleli lidi, řekl mi Ján Simkanič na úvodním pohovoru
Vše začalo sice před 10 lety, ale už v květnu, kdy jsem nastoupil na pozici šéfredaktora. V té době jsem byl ještě zaměstnancem Českého rozhlasu, kde jsem se kromě moderování věnoval také ekonomice. Souhrou náhod jsem nakonec skončil v kanceláři Jána Simkaniče, výkonného ředitele Internet Info. Musím upřímně říct, že Honza má naprosto geniální talent, jak lidi k něčemu přesvědčit.
Hned na úvodní schůzce začal na tabuli kreslit, jak si obsahovou náplň serveru představuje a jakou pozici sehraji v roli šéfredaktora. Prakticky jsem se nedostal ke slovu, protože Honza byl zapálený do toho, jak by server mohl dobře šlapat. Se širokým úsměvem a rozhodně přesvědčen jsem se pak akorát zmohl na to, že jsem pochválil budovu, v níž tehdy Internet Info sídlilo. Honza jen podotknul, že je to tam opravdu pěkné a k tomu doplnil: Jen kdyby nám tady nestříleli před barákem lidi.
V ten okamžik mi úsměv ztuhnul na tváři a říkal jsem si, jestli je to nějaký interní vtip, do něhož nejsem zasvěcen. A taky jsem nebyl. Ano, sídlili jsme dříve ve vile, před kterou kdysi zastřelili Františka Mrázka. Pamatuji si, že jsem celou cestu domů přemýšlel, jestli jsem se dostal do nějaké mafie a jestli ten job mám vlastně vzít. Jenže jak jsem uvedl na začátku, Ján Simkanič je vždy velmi přesvědčivý a znal jsem už jiné úspěšné servery, které Internet Info už předtím vydávalo.
Slovo dalo slovo, a pak už jsem se jenom vezl. Najednou jsem se ocitl v prostředí internetu, které mě sice vždy fascinovalo, ale prakticky jsem tomu nerozuměl. Když jsem byl zaučován v tehdejším redakčním systému, který ještě používal HTML značky, které se musely vkládat ručně, připadal jsem si jak Alenka v říši divů. Osobně miluji výzvy a vše pro mě neznámé, které mám poznat, se ihned stane koníčkem. Takže jsem si nakonec zamiloval i HTML značky, které v dnešní době už nejsou ani potřeba.
Technika pokročila, stále se musíme přizpůsobovat
Týdny jsme připravovali strukturu obsahu, grafiku, řešili jsme personální obsazení a pomalu se začaly psát první texty do foroty, aby při spuštění serveru nebyla stránka úplně prázdná. Spuštění jsme zvládli a já jsem pořád netušil, co to všechno vlastně obnáší. Znal jsem chování posluchačů, o chování uživatelů internetu jsem neměl ani páru.
A uživatelé internetu mě vlastně překvapují dodnes. Jak se ohromným tempem rozvíjí technika, mění si i návyky uživatelů. Před 10 lety jsme ještě ani nesdíleli články na Facebook, taková možnost ani tehdy neexistovala. Neřešili jsme ani responzivní design, protože mobilní telefony měly spíš tlačítka než jakýkoli dotykový display. A o mobilním internetu současné doby jsme si mohli nechat zdát.
Před 10 lety jsme měli hlavně nadšení pro nový odborný obsah. Ten se v průběhu vydání serveru Podnikatel.cz podstatně změnil. Zatímco zpočátku jsme byli orientováni na čistou ekonomiku a informace z byznysu, později jsme se vyprofilovali na rádce pro podnikatele, pro které zároveň sledujeme aktuální dění. Už to nejsou nudná ekonomická data, dnes jsou to také fotogalerie a videa.
S těmi jsme ostatně byli průkopníky. Náš Videobiz byl dostupný i na televizní obrazovce v kabelové síti. Ale v tomto případě jsme přišli asi dříve, než byl na to trh vůbec ještě připraven. Videobiz v současné době už neběží, ale kdo ví, možná se k videu zase vrátíme, až ucítíme, že v byznysovém prostředí je o něj vážný zájem.
Děkuji svému týmu, že to těch 10 let se mnou vydržel
Než se dostanu k číslům, která jsme k 10letému výročí spočítali, rád bych více pohovořil o své redakci. Myslím, že tak stabilní redakční tým nemá snad žádná z redakcí. A upřímně jsem na to velmi pyšný. Jednou z nejvýraznějších osobností redakce je bezpochyby Daniel Morávek. Daniel se do redakce dostal na konkurz a coby ještě jako student Vysoké školy ekonomické. Už z prvních textů, které mi přinesl na ukázku, jsem poznal, že Daniel je velmi talentovaný redaktor a jeho talent pro původní a aktuální témata je na internetu citelný dodnes.
Dlouhodobou součástí naší redakce je také Jana Bohutínská. Jana vždy byla zapálena do gender témat v byznysu a jsem za to rád. Dokázala vnést do našich témat jemný ženský prvek, který je zároveň přímý a velmi sebevědomý. To, že Jana je pochodující knihovnou, o tom nikdo nemá pochyb. Přečetla za svůj život tolik knížek, že my ostatní můžeme jen tiše závidět.
Nesmím opomenout ani Dagmar Kučerovou. Nikdy jsem nepotkal tak velmi pečlivého a poctivého člověka, kterým Dáša je. Dáša vždy odevzdávala článek s předstihem, všechna fakta měla několikrát ověřena a rozumí mzdové problematice jako nikdo jiný v celé České republice. Za tak profesionálního odborníka jsem upřímně velmi rád.
Jsem také rád, že součástí mého týmu je i Zdeněk Vesecký. Zdeněk je neuvěřitelně kreativní v hledání nových inspirativních témat a jeho Příběhy podnikatelů se staly přímo fenoménem našeho serveru. Lidské příběhy Zdeněk umí a také je umí dobře prodat.
Posledním a velmi důležitým článkem naší redakce je také Jana Knížková. Jana dokáže za člověka myslet dopředu a předcházet chybám, které by se občas na serveru mohly objevit. O jejích skvělých žurnalistických předpokladech ani nemluvě. Díky jejímu stále optimistickému přístupu jsou vyřizovány požadavky našich uživatelů bez zbytečného stresu.
A rád bych ještě poděkoval dvěma dámám, a to Lucii Domanské a Gabriele Hájkové (dříve Klimánkové), které na tomto serveru sehrály v minulosti také významnou roli.
A nyní už k těm číslům. Jejich konzumaci nechám na vás v přehledné infografice, kterou jsme pro vás připravili.
10 let serveru Podnikatel.cz v číslech
ČLÁNKY DO MAILU