S doručováním zásilek jste v Praze začali první, inspiroval jste se v zahraničí nebo to byl váš nápad?
Kamarád architekt Jakub Cígler se s touto službou setkal při své stáži v Londýně. Během té doby si na ní zvykl a po návratu se mi svěřil, že mu při práci taková služba v Praze chybí. V té době mě práce recepčního v hotelu už nebavila jako dřív a chtěl jsem začít něco úplně nového v jiném oboru. A tohle jsem měl velkou chuť zkusit. Tedy to byla taková nepřímá inspirace…
Do jakého roku spadají vaše začátky?
Messenger Service jsme založili v červnu roku 1991
Kolik vás stála investice do podnikání a další náklady? Kdy se začaly vracet, tedy kdy jste začali vydělávat?
Banka se na mě dívala jako na blázna, když jsem jí řekl, na co bych chtěl půjčit peníze. Nakonec jsem se dohodl na osobní půjčce 20 000,– německých marek s německou kamarádkou mého kamaráda, které jsem (na rozdíl od banky) jako blázen nepřipadal…Byl to náš základní kapitál a k tomu jsme přidali spoustu vlastní práce a času a mohli jsme začít…Půjčku jsme splatili i s úrokem do tří let, a to už jsme docela slušně vydělávali a mohli vydělané peníze vracet zpátky do rozvoje firmy…
Jak si vaše společnost stojí finančně? Jaký máte obrat?
Jako stabilní, menší střední firma se 120 miliony obratu ročně.
Komu jste předali první zásilku?
První zásilku jsem vezl na kole a vedla z ulice Ve smečkách do tehdejší Wilhelma Piecka- dnešní Korunní, ale adresát byl bohužel nepřítomný …
Jak firmy vnímaly vaši pomoc, než jste se dostali do všeobecného povědomí a potvrdili jste kvalitu služby?
Měli jsme štěstí, že prvními zákazníky byly zahraniční firmy, které byly na kurýrní služby zvyklé ze svých zemí a „stačilo“ získat jejich důvěru kvalitním servisem. Další firmy se s naší službou setkaly v pozici adresátů a, když zjistily, že ta služba funguje, přijaly novou službu veskrze pozitivně…
Rozmlouval vám někdo váš nápad? A naopak kdo vám nejvíce pomohl?
Někteří se divili, že by mohla mít kurýrní služba v „době faxů“ své místo. Těch, co nám pomohli, bylo hodně, ale asi nejvíce nám pomohla paní, co nám půjčila peníze na rozjezd…
Kdo byl u vás prvním doručovatelem? Jak jste nabírali zaměstnance a ověřovali jejich kvalitu. Museli třeba umět dobře řídit kolo a motocykl?
Na začátku jsme byli dva a asi po dvou měsících jsme potřebovali další posily. Ty jsme sháněli různě, někoho na inzerát, někdo nás viděl ve městě a přihlásil se sám. Vyžadovali jsme od nich poctivou práci, slušnost a další předpoklady pro práci kurýra jako jsou orientační smysl, ovládání kola, motorky.
Máte chuť podrobit se výslechu?
Chcete se podělit o Vaše zkušenosti z oboru, ve kterém podnikáte? Pište na adresu: redakce@podnikatel.cz
Rubrika „U Výslechu“ od ledna 2008 každou středu.
Kolik lidí zaměstnává vaše firma v současné době?
Celkem je nás přes 250.
Vaši firmu mám spojenou především s kolem a motocyklem, je to pro vás nejrychlejší způsob dodání zakázky? Kurýrní služby, využívající především automobil, pro vás nejsou konkurencí?
Kolo a motocykl jsou nejvíc vidět. Také proto, že kolem stojících aut v kolonách se míhají právě kurýři na kolech nebo motorkách. Kolo je nejrychlejší způsob přepravy v centru a motocykl (pokud není zrovna náledí nebo sníh) v rámci celé Prahy. Nicméně aut máme více než kol a motocyklů dohromady…
Co lze ještě kromě rychlosti na vaší službě zdokonalit a odrazit tak konkurenci?
Pořád je co zdokonalovat. Rozhodně nemám pocit, že už máme hotovo.
Jak vám pomáhá a naopak čím vám konkuruje internet a další mobilní služby?
Nové informační technologie mají na náš rozvoj a zdokonalování služeb zásadní vliv. Něco nám přináší, něco berou. Domnívám se, že ten přínos má stále navrch…
Kolik takových firem ještě může vstoupit na trh? Jak jste reagovali na první konkurenci?
I ve větších evropských městech než Praha bývají nejčastěji dva, tři, možná čtyři velcí hráči na trhu a pak desítky malých…Nevidím důvod, proč by Praha měla být výjimkou.
První konkurence se na trhu objevila necelý rok po nás a paradoxně nám pomohla. Necítili jsme se ohrožení, ale ohromně nás to motivovalo a chtěli jsme být ještě lepší.
Vaše společnost finančně podpořila film Vratné lahve. Nabídli jste se vy filmu nebo vás produkce filmu oslovila?
To je na delší vyprávění…Ve zkratce to bylo tak, že nás před pár léty navštívil Zdeněk Svěrák a požádal, jestli by mohl vidět náš dispečink „naživo“ pro svůj nový scénář. Tomu jsem rád vyhověl a bylo to moc milé setkání. O penězích v té době vůbec nebyla řeč. Když se film měl nakonec natáčet, byl u nás Jan Svěrák na obhlídce, zvolil si náš dispečink pro natáčení a společně s bratrem Alešem jsme se s Janem Svěrákem gentlemansky dohodli. Nevím, jestli je to moderní cesta ke zviditelnění. Na režiséra jsme samozřejmě nekladli žádné nároky a neměli nejmenší ambice do filmu sami sebe nějak podsouvat. Výsledek pak vypadal přirozeně a pro nás byl milým překvapením.
Již léta jsem přesvědčený a tvrdím, že naše nejlepší propagace a PR je, když jsme vidět ve městě a naši klienti mají pozitivní zkušenost s naší službou.
Co kromě zásilek ještě doručujete? Byla nějaká, kterou jste odmítli, třeba nějakou kuriózní?
To je pro mne otázka jako pro herce „veselá příhoda z natáčení“. Těch kuriózních zásilek byla celá řada a na ty z poslední doby byste se měla spíš zeptat přímo kurýrů. Když si paní objednala kurýra, aby vyzvedl u paní fotoaparát, dojel někam na určené místo, našel klavír v místnosti, vyfotil jej a fotoaparát dovezl zpět k paní, nebyla to úplně běžná zásilka. Já měl také zvláštní pocit, když jsem vezl umělý kloub určený k operaci, která měla začít bezprostředně po doručení. Jeden pán, který se zabouchl bez klíčů na chodbě domu a pospíchal na jednání mimo Prahu, zatímco jeho paní seděla v kadeřnickém křesle na druhém konci Prahy, svůj problém pomocí mobilního telefonu a našeho kurýra také vyřešil a nakonec schůzku stihl.
Jak reagujete na přání zákazníků? Inspirují vás v rozšiřování služeb a nabídek?
Se snahou maximálně porozumět a vyhovět. Zásadně!
Nepochybuji, že vaše firma je pojištěná, je připravená pojistit i takové nehody, jaké jsme viděli ve filmu Vratné lahve?
Samozřejmě, ale naštěstí se takové úrazy stávají jen zřídka..
Kolik hodin denně pracujete? Jak práce ovlivňuje vaše soukromí? Kolik týdnů v roce si vyberete na dovolenou?
Rozhodně je to méně než dříve. Mám ženu, děti a chci si rodinku užít, dokud nám děti neodrostou a jsme doma u večeře ještě kompletní. Kolik týdnů si vyberu v roce na dovolenou, jsem nikdy moc nepočítal. Je to různé, jsou období klidnější, kdy není problém odjet i na více týdnů, a naopak období méně klidná, kdy odjet prostě nejde.
Je vaše podnikání stresové, odrazilo se na zdraví?
Svým způsobem je každé podnikání stresové. Já se snažím stres eliminovat, aby se právě na mém zdraví neprojevil.
Jaká je vaše vize do budoucna?
Samozřejmě máme svoje vize do budoucna, ale ty si nechám zatím pro sebe…
Co vás v podnikání nejvíce brzdí (zákony, úředníci, …)?
…Máte pravdu, zákony a byrokracie vůbec umí někdy dokonale zabrzdit elán do podnikání…
Autoři fotografií: Pavel Štecha, Vojtěch Vlk a Ondřej Hošt
ČLÁNKY DO MAILU