Rozhodnutí, zdali se nechat zaměstnat, nebo začít podnikat je především otázkou životního stylu. Už ve škole nás připravovali na to, že nástup do zaměstnání je tou správnou cestou k penězům. Dříve jedinou, teď v kapitalistické společnosti je možností naštěstí víc. Pracovně můžeme využít svých schopností a znalostí, prostě pracovat na sebe.
Mnoho lidí se nechá zaměstnat v představě, že si najde dobře placené místo s jistými výhodami a jistotami. Mezi ně patří třeba, že práci nemusí shánět a dostane ji až „pod nos“, má jistotu dovolené a je-li jeho zaměstnavatel solidní, odvádí za své zaměstnance daně, pojištění atp. Otázkou je, kolika takovým zaměstnancům jejich plat stačí na to, aby měli vlastní dům, auto, chatu a nežijí jen „z ruky do huby“. Ti ostatní jsou pak nuceni brát si půjčky a úvěry, které musí vracet z platu, jenž se jen málokdy změní směrem k vyšším výplatním částkám. A možná i proto si spousta lidí hledá způsob, jak si přivydělat i jinde, než jako zaměstnanec, který je největším plátcem daní a vlastně nemá moc šancí ovlivnit svůj příjem.
Placená dovolená a stravenky. Je to důvod být „jen“ zaměstnán?
Ilustrační obrázek
Být zaměstnán v současné době má jen několik „jistot“ – zaměstnanec se nikdy nebude muset zásadně rozhodnout, tudíž má určité pohodlí, a hlavně nikdy nebude mít vyšší plat než jeho nadřízený. Naopak zaměstnanci nemají jistotu, že svých osm a půl hodiny pracovní doby budou v práci trávit ještě za rok či za dva. A když to náhodou doklepou až do důchodu, tak, v případě, že se nerozhodli penzijně připojistit, mají vyhlídku jakési renty, rozuměj důchodu na hranici bídy.
Když to shrnu, tak zaměstnání rovná se pevná pracovní doba a dohodnutá mzda, která je dána smlouvou a kreativností, která závisí na dané pozici a na nadřízeném. Výhodou je relativní stálý příjem peněz, nárok na přestávky v práci a na placenou dovolenou, náhrada mzdy v nemoci (od jejího 4. do 21. dne), stravenky a hlavně možnost si po práci naplánovat své volnočasové aktivity. Otázkou zůstává, jestli zaměstnance jeho práce baví a jestli se spokojí s tím, že za dobře odvedenou práci bude jen pochválen. Jestliže odpověď zní ANO, pak je správnou volbou zůstat v zaměstnání.
Čtěte také: Kdo se má lépe? Zaměstnanci nebo OSVČ?
Myšlení je nejlépe placené zaměstnání
Jestliže však vaše odpověď na výše uvedené otázky zněla NE, je třeba s tím něco dělat. Zamyslet se může být prvním krokem ke změně, protože v podnikání je třeba především více myslet. A co si budeme povídat, myšlení je svým způsobem nejlépe placená práce. Pokud chcete mít hodně peněz, je třeba na to jít hlavou. Na druhou stranu za podnikáním bychom však neměli hledat jen finanční prostředky. Svým způsobem je to životní cesta a styl, způsob myšlení a jednání. A hlavně svoboda a splnění svých snů.
Člověk má možnost vybrat si předmět podnikání, dělat to, co ho baví. Je spousta lidí, kteří na to přišli třeba až po deseti, dvaceti letech zaměstnání. Teď dělají, co chtějí, kdy chtějí a pro koho chtějí. Svou energii směřují tam, kam si myslí, že je to nejlepší, a hlavně si o tom rozhodují sami. A dobrý pocit z toho může převážit i určité nevýhody, které podnikání přináší – ať už jde třeba o nepravidelný a nestabilní příjem peněz, řešení nenadálých problémů či vyšší míru stresu, který je nerozlučným „partnerem“ každého podnikatele. Kromě dobrého pocitu jsou další devízou podnikání určitě možnost neomezeného zisku a zmiňovaná svoboda myšlení. V ideálním případě je nejlepší práci rozdělit mezi zaměstnance a jako „mozek“ firmy mít více času na myšlení.
Čtěte také: Vylaďte si pravou a levou hemisféru. Mozek tak lépe využijete k rozvoji byznysu
Podnikatel musí být především odpovědný
Jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi zaměstnáním a podnikáním je odpovědnost. V zaměstnání ji nese za vaši práci a za zisk firmy váš nadřízený či zaměstnavatel, v podnikání ji za vše nese jen sám podnikatel. S odpovědností je úzce spjata i motivace. Zaměstnanec dostane zaplaceno za to, co mu zaměstnavatel přikáže udělat. Nestará se o přidělení práce, shánění zákazníků, neřeší, komu a za co zaplatit. Ve vlastním podnikání je nutné se motivovat sám, neustále vymýšlet, jak zlepšit své služby, jak být o krok před konkurencí. Podnikání prostě není jen o vydělávání velkých peněz, ale zejména o odpovědnosti. Pokud se člověk rozhodne podnikat, zásadní věci budou ležet jen na jeho bedrech.
Čtěte také: 5 dovedností, bez kterých se v podnikání neobejdete
Každému prostě vyhovuje něco jiného, je to jeho svobodná volba. Každý může pracovat, jak mu to vyhovuje. Pro mě jsou podnikatelé lidé osobnostně velmi silní a většina z nich svému oboru perfektně rozumí. A je úplně jedno, jestli podnikají opravdu jen sami na sebe, nebo mají k ruce pár schopných zaměstnanců. Právě to je možná jedna z cest, jak být spokojený na obou stranách barikády. Podnikatel, který patřičně ocení práci svých zaměstnanců, kteří pak mají motivaci být „jen“ zaměstnancem a vyhovují jim podmínky nastavené právě jejich spokojeným zaměstnavatelem. Je-li člověk tvořivý, měl by se rozhodnout pro živnost. Má příležitost dělat, co ho naplňuje, a ukázat, co v něm opravdu je. Naopak komu stačí určitý standard bez komplikací a jednoduchost, v níž však také může být krása, měl by zvolit „klasické“ zaměstnání. Obojí stejně závisí na osobních vlastnostech. Prostě zvolit bychom měli to, na co se člověk cítí.
ČLÁNKY DO MAILU