Víte, komu skutečně platíte? Platba zaslaná na cizí účet se nemusí vyplatit

Většina podnikatelů se bez bezhotovostních plateb neobejde, i kdyby se mělo jednat o jednorázové příjmy nebo pravidelné platby na sociální a zdravotní pojištění. V praxi se pak lze setkat s využitím speciálního podnikatelského (běžného) účtu či účtu osobního. Ovšem někteří „podnikavci“ si nechávají zasílat příjmy na účet, který není veden na jejich jméno. Podnikatel (plátce DPH) nevyužívá vlastní podnikatelský účet a příjmy za výstavbu rodinných nízkoenergetických domů (milionové částky) si nechává posílat na cizí účet. Mohu se proti takovému postupu bránit?, táže se čtenář serveru Podnikatel.cz.

Žalovat se sice nemá, ale hlásit by se to mělo

Přestože zákon výslovně neukládá podnikatelům povinnost zřízení podnikatelského účtu a rovněž není zakázáno používat soukromý účet k podnikatelským účelům, mají podnikatelé tzv. registrační povinnost. A to podle § 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků. Sdělila nám to Veronika Koubková, advokátka z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajderová. Právnické i fyzické osoby tak musí finančnímu úřadu uvádět čísla bankovních účtů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z jejich podnikatelské činnosti. V tomto případě by bylo možné podat podnět finančnímu úřadu k prošetření, zda je bankovní účet uveden na finančním úřadu a byla tak ze strany podnikatele splněna registrační povinnost, doporučuje Koubková. Čtěte více: Je možné pro podnikání používat studentský účet?

S takovým postupem souhlasí i Petra Homolová, tisková mluvčí Finančního ředitelství v Ostravě. Upozorňuje, že zajisté existuje smlouva o výstavbě, dodávkách či něco obdobného. K základním náležitostem takové smlouvy bezesporu patří stanovení ceny za dodávku a platební podmínky. A to nejen termíny plateb, ale také směřování plateb, tj. číslo bankovního účtu. V každém případě je vhodné a možné oznámit finančnímu úřadu, že platby za práce či služby poskytované určitou právnickou či fyzickou osobou jsou směřovány na konkrétní účet jiné fyzické či právnické osoby. A to včetně částek, které tam již byly zaslány, eventuálně zaslat kopie listin apod. Dodává, že takové informace pak budou efektivně využity finančním úřadem při jeho další činnosti, tj. při správě daní.

Výsledek šetření finančního úřadu je tajný

Záleží ovšem na konkrétní situaci. Jak upřesnila Jitka Ježková, tisková mluvčí z Finančního ředitelství v Plzni, jestliže se tazatel domnívá, že podnikatel svým jednáním poškozuje jeho či jiné fyzické a právnické osoby, je třeba vyhledat v uvedené věci právní pomoc, popř. jednání podnikatele oznámit orgánům činným v trestním řízení. V případě, kdy okolnosti nasvědčují pokusu o krácení daňové povinnosti dotyčného podnikatele, bylo by i podle jejího názoru žádoucí podat příslušnému finančnímu orgánu podnět k prošetření. Zároveň však v této souvislosti upozorňujeme na povinnost pracovníků správce daně zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení či v souvislosti s ním dozvěděli. Tudíž není možné oznamovateli sdělit výsledek šetření v uvedené věci, říká Jitka Ježková. Čtěte více: Bankovní účty pro podnikatele: Co banky nabízejí?

Využití jiného účtu nemusí být podvodem

Situace má ale strany dvě. Využití jiného účtu k zasílání plateb nemusí být nutně pokusem o podvod. V rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů je nezbytné dodržovat všechny podmínky sjednané v příslušné smlouvě. Tedy i platební podmínky, a to nejen co do výše a termínu plateb, ale i z hlediska specifikace účtu, na který má být úhrada směrována. Pokud by byl ve smlouvě uveden jiný účet než účet běžně používaný podnikatelem k podnikání, nemusí být tato skutečnost sama o sobě na závadu. Pro posouzení tazatelem popsané situace je tudíž nezbytné znát obsah uzavřené smlouvy a příslušné smluvní podmínky sjednané mezi smluvními stranami, vysvětluje Ježková. Čtěte více: Obchodujete se zahraničím? Založte si účet v cizí měně

Do problémů by se mohl dostat i sám odběratel

Pokud odběratel není podnikatelským subjektem, není z daňového hlediska důvod k obavám. Daňové řízení se ho v podstatě netýká. Jiná situace nastává u podnikatele, který hodlá předmět plnění využívat ke své podnikatelské činnosti a uplatňovat daňové výdaje podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Potom může tyto výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů odečítat pouze v prokázané výši. Dle upozornění FŘ v Plzni musí být schopen v daňovém řízení doložit rozsah prací, kým byly práce provedeny, jakým způsobem byla provedena úhrada apod. Z tohoto důvodu je vhodné si opatřit další důkazy, z nichž uvedené skutečnosti budou zřejmé. Čtěte více: Jak vypadá daňová kontrola v praxi? Živnostníci by si ji neměli vést domů

V případě, že je odběratel plátcem DPH a uplatňuje nárok na odpočet daně za přijatá plnění, pak musí rovněž splnit podmínky uvedené v § 72 a 73 zákona o dani z přidané hodnoty. To znamená v daňovém řízení prokázat, že přijaté zdanitelné plnění je používáno pro uskutečnění ekonomické činnosti, a doložit daňový doklad vystavený plátcem daně. Samotná existence formálně bezvadného dokladu bez prokázání skutečností na něm uvedených (např. rozsah a předmět plnění), ještě neopravňuje plátce k uplatnění nároku na odpočet, uzavírá Jitka Ježková z FŘ v Plzni. Čtěte více: Kontrola z finančáku může připomínat hru na hodného a zlého úředníka