Podnikatel často vědomě či nevědomě ovlivňuje společnost a společenská témata i veřejnou diskusi. Což přináší širší pohled na smysl podnikání. A co tím širším smyslem vůbec je? Třeba změna čehokoliv k lepšímu. Lze najít souvislost mezi podnikáním a aktivismem? V některých případech ano. Aktivismus má totiž různé podoby, nejen tu vyhrocenou v podobě demonstrací nebo blokád, které mohou narušit podnikatelské záměry. Jsou podnikatelky a podnikatelé, kteří se k aktivismu otevřeně hlásí, i takoví, kteří by se aktivistkou nebo aktivistou nenazvali, ale jejich počínání aktivismus obsahuje. Neboť aktivismus vychází z latinského slova činný nebo aktivní a definuje se jako intenzivní prosazování určitých cílů ve společenském životě, a to z přesvědčení či osobní motivace. Což je vlastně myšlenka velmi podobná té, která mnohdy stojí u startu byznysu.
Udělat ze světa lepší místo
Krom jiného mají podnikatelé sílu měnit věci k lepšímu, pokud o to mají zájem. Nejlepší důvod pro start nějaké organizace je vytvořit smysl – přinést produkt nebo službu, které udělají ze světa lepší místo,
řekl investor a marketér Guy Kawasaki. Zlaté pravidlo marketingu sice zní, že nejdřív existuje produkt a pak teprve vzniká jeho potřeba a poptávka po něm, to je ale jen jeden z možných přístupů. Jinak na to jdou ti, kteří vyhledávají skutečné potřeby jednotlivců nebo v širší společnosti. A kteří chtějí něco skutečně změnit, reagovat, někomu pomoci jinak než zábavou, chtějí vidět dopad své činnosti, i když se přitom nevzdávají zájmu svým podnikáním generovat zisk.
Čtěte také: U1, firma založená jako manifest proti kancelářským klišé
Na večeru Tuesday Business Network, věnovaném profesionálům na volné noze, vystoupila Margit Slimáková jako podnikatelka – aktivistka. Je specialistkou na zdravotní prevenci a výživu a spoluzaložila projekt Skutečně zdravá škola, který mění školní stravování v Česku a propaguje chutnou a zdravou stravu. Na zmíněném večeru uvedla, o co v jejím aktivismu jde: Oslovovat i ty, kteří nejsou fanoušci projektu a fanoušci tématu. Tedy šířit myšlenky, které považuje za správné a platné, mezi ty, kteří o nich zatím nejsou přesvědčení a a priori s nimi nesouzní.
Znamená to přesvědčovat, argumentovat a věnovat se advokacii vybraného tématu. Osobní charisma a důvěryhodnost, přesvědčivost argumentů (Margit Slimáková je například staví na výsledcích výzkumů a vlastního bádání) i dobře zvolené prostředky pro jejich šíření tvoří koktejl, který v oblasti aktivismu může vést k úspěchu (a opět je tu podobnost s podnikáním samotným). Z hlediska činností pak jde konkrétně třeba o blogování, vystupování v médiích, jednání s lidmi s rozhodovacími pravomocemi a všemi, kteří jsou v tématu nějak zainteresovaní, i o snahu jít ve věci osobním příkladem. Hodit se může také využití marketingových postupů – ovšem kvůli nějaké myšlence, přesvědčení, nikoliv jako součást propagace vlastních produktů nebo služeb s cílem vyššího prodeje a úzce finančně chápaného individuálního nebo firemního úspěchu a zisku. Intence bývá u aktivismu jako takového a u podnikání odlišná.
Aktivismus a sociální podnikání
Nejčastěji se o aktivismu ve spojitosti s byznysem diskutuje v rámci tématu sociálního podnikání. Tak například Stanford Social Innovation Review, časopis, který se věnuje sociálním změnám, přinesl před lety články zaměřené na sociální podnikání versus aktivismus. Zamýšlel se nad jejich rozdíly i styčnými body. Zatímco v podnikání prý jde o přímé a aktivní vytvoření něčeho nového (a udržitelného), aktivismus je zaměřený na akci jakéhokoliv druhu, případně na advokacii tématu a ovlivnění lidí s rozhodovací pravomocí, což nakonec v akci vyústí – anebo také ne. Jednotlivec pak může být pochopitelně obojí současně, aktivista i podnikatel.
Čtěte více: Jediným cílem podnikání je vydělat prachy. Nesouhlasíte? Pak podnikejte pomalu
Existují také organizace, které daly (sociální) podnikání a (sociální) aktivismus pod jednu střechu a ve svém přístupu je propojily – třeba tím, že se zaměřují na skupinu lidí extrémně znevýhodněnou na trhu práce, nebo třeba na vytváření pracovních příležitostí pro lidi bez domova, či prosazují určitý životní styl. Jako například v posledním případě Vegan Fighter, sportovci, veganští aktivisté i značka veganského e-shopu.
Aktivismus může také sehrát průzkumnou roli a upozornit na problém, který se stane předmětem zájmu (sociálních) podnikatelů a jejich inovativního přístupu, který má pak pro společnost přidanou hodnotu. Tu dobře vyjadřuje titul knihy od Davida Bornsteina How to Change the World – Social Entrepreneurs and the Power of New Ideas (Jak změnit svět – Sociální podnikatelé a síla nových myšlenek).
Jindy je přerod aktivisty v podnikatele otázkou osobní transformace a vlastního vývoje. A také se obojí dá v konkrétní praxi osobitě pojmout a interpretovat. Známou tváří je třeba Ondřej Kobza, který je úspěšným podnikatelem – kavárníkem, zároveň iniciátorem a organizátorem projektů, jež oživují městský veřejný prostor, i člověkem, který si pronajal hrad Pirkštejn a vrátil do něj život.
Čtěte také: Majitelé pražírny učí Čechy pít kávu i provozovat kavárny
Pociťovaná odpovědnost proti lhostejnosti
Další rovinou aktivistického přístupu ale může být také politické angažmá podnikatelů s cílem narušit nebo změnit stávající systém. Příkladem je Karel Janeček, podnikatel i protikorupční aktivista, který se snaží také o inovace volebního systému. Politika je přitom samozřejmě nevyčerpatelným polem pro aktivismus. V podnikání se zase hovoří o aktivistických investorech, kteří drží minoritní podíl ve firmě a různými prostředky se snaží zvýšit cenu jejích (tudíž i svých) akcií. A to prostředky, které sice jako by okopírovali ze světa občanského aktivismu (včetně využití mediálních kampaní nebo sociálních sítí), ale používají je pro zcela privátní záměr, vysoký zisk.
Čtěte také:Díky charitě se dostal k tetování. Dnes má největší studio v Praze
Firmy mají své mise a vize a už poměrně běžně rozvíjejí svou společenskou odpovědnost. Dotýkají se často palčivých společenských témat. Namátkou: zaměstnávání bez předsudků, které pak nemůže ústit v ageismu (neboli věkovou diskriminaci), genderovou ani jinou diskriminaci, práce matek či otců při i po rodičovské dovolené, integrace handicapovaných lidí, mezikulturní dialog. To jsou jen některá z témat, která se dotýkají i firemního prostředí, protože podnikatelé a firmy jsou součástí společnosti.
A k takovým tématům firmy přistupují s různou mírou zájmu, někdy až s nádechem aktivismu, s chutí na hlubší změnu, nebo naopak jen formálně. Obecně vzato je však pociťovaná odpovědnost (jejímž opakem je lhostejnost), která vede k akci, společnou a nedílnou součástí jakéhokoliv aktivismu i podnikání, jež bere vážně do úvahy společenské, environmentální a jiné výzvy.
ČLÁNKY DO MAILU