Podnikatelé dluží na daních a odvodech miliardy

V zájmu podnikatelů je, aby mohli svoji činnost z hlediska administrativy vyvíjet co nejjednodušeji. A stále volají po méně komplikovaném zákonném prostředí pro podnikání. Nyní se například chystají změny živnostenského zákona ve prospěch podnikatelů. Mimo jiné povinnost nemuset uvádět IČ na provozovně. Na první pohled to snad vypadá jako malá kosmetická změna, podnikatelé to tak ale nevidí. Není to kosmetická změna, protože kdyby se nepodařilo zrušit ustanovení živnostenského zákona, tak by hrozily velké sankce tomu, kdo nebude mít na provozovně další IČ. Odstranění nejen tohoto nesmyslu, ale i některé další úpravy opravdu usnadní podnikatelům jejich činnost, komentoval chystané změny Bedřich Danda, předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR a také náměstek ministra průmyslu a obchodu. A další sankce také mohou znamenat další dluhy – jako by už teď nedlužili podnikatelé dost. Čtěte více: Novela živnostenského zákona zbavuje podnikatele další administrativy

Podnikatelé neplatiči visí i na webu

Na druhou stranu totiž musí podnikatelé dodržovat pravidla hry a platit odvody, daně, poplatky…, které jsou ze zákona povinné, nebo jim je příslušný úřad uložil. I když jim celý systém připadá příliš složitý. Business server Podnikatel.cz tedy zjišťoval, jak na tom podnikatelé s placením toho, co platit musí, jsou. Odpověď? Není to opravdu nic moc.

Různé instituce a úřady přitom přistupují ke zveřejňování neplatičů různě. Některé údaje zveřejňují na svých webech, ať už jde o souhrnné (tedy neadresné) objemy dluhů, nebo jmenovitě o konkrétní dlužníky (dlužníky od určité výše dluhu zveřejňují třeba zdravotní pojišťovny). U jiných je třeba se doptat. A výše dluhů rozhodně není zanedbatelná. Zde jsou příklady.

Sociálka: 62miliardová pohledávka

Přehlednou strukturu pohledávek na svém webu pravidelně publikuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejaktuálnější data jsou k dispozici k 30. září. Přes polovinu pohledávek přitom eviduje za již odhlášenými plátci, OSVČ i zaměstnavateli. Na pojistném dluží odhlášení podnikatelé 17 048 408 37­1,52 korun, na penále 17 761 518 47­9,84 korun a na pokutách 117 825 120,4­7 korun. Neodhlášení podnikatelé dluží na pojistném, penále a pokutách 24 483 512 36­1,94 korun. Veškeré pohledávky za podnikateli, které k uvedenému datu ČSSZ eviduje, dosahují (včetně těch, jež jsou ve splátkovém režimu) 61 729 462 64­8,35 korun. Podle statistiky zveřejněné od roku 1993 (v porovnání dat uveřejněných každý rok ke konci září) tak vzrostl objem pohledávek ze 2 291 milionů korun na bezmála 62 miliard korun.

Zdravotko: stovky tisíc i miliony

Zdravotní pojišťovny vyvěšují na internetu své dlužníky nekompromisně, včetně názvu či jména, data narození, IČ nebo adresy podnikání. Dluh plátců, kteří dluží Všeobecné zdravotní pojišťovně 300 až 500 tisíc korun je k 31. říjnu 2 701 268 879 k­orun. Týká se to zhruba 7400 plátců. Naopak dlužníků s dluhem vyšším než milion korun je více jak 2000. Tito dlužníci dohromady vygenerovali dluh 4 833 044 956 k­orun.

Podobně je možné vyhledávat také příkladně na webu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Ta eviduje dlužníky, kteří jen na zdravotním pojištění dluží řádově miliony korun, ale také „jen“ stovky tisíc korun. Čtěte více: Zdravotní pojišťovny dluhy neodpouštějí. Nikdy a nikomu

Výběr daní prý ztěžuje i vynalézavost poplatníků

Jinak je možné se na dluhy podnikatelů podívat perspektivou daňových kontrol. Podle výroční zprávy České daňové správy za loňský rok ukončily vloni finanční úřady 69 820 daňových kontrol. Na jejich základě pak finančáky doměřily na daních celkem 8,271 miliardy korun. To je o celých 3,644 miliardy korun více než v roce 2009.

Jednotlivé daně se přitom liší ve složitosti výběru a výtěžnosti. Daň z příjmů fyzických osob plynoucí z daňových přiznání měla například za loňský rok výtěžnost relativně nižší, 77 procent (což je údaj porovnávající daňovou povinnost a reálné inkaso daní). Česká daňová správa v této souvislosti informovala o vynalézavosti některých skupin daňových poplatníků a jejich snaze hledat a využít skulin v obsáhlých právních předpisech. Tyto osoby sice daň přiznají, ale nezaplatí ji, a při jejím vymáhání vyjde najevo, že nemají žádný majetek, který by v rámci daňové exekuce mohl být použit na úhradu dlužné daně. Oproti tomu má třeba dépéháčko 98procentní výtěžnost a spotřební daň dokonce 99 procent.

Celkový objem daňových nedoplatků, které finanční úřady evidovaly k 31. prosinci 2010, přitom činil 106,4 miliard korun. Pro příklad: Na dani z příjmů fyzických osob dlužili podnikatelé přes 14 364 milionů korun, 17 505 milionu dlužili podnikatelé na dani z příjmu právnických osob. Největší nárůst objemu daňových nedoplatků vykazuje daň z přidané hodnoty (9318 mil. Kč), daň z příjmů právnických osob (837 mil. Kč) a daň silniční (96 mil. Kč), uvedla k loňským číslům Česká daňová správa.

A kolik dluží podnikatelé živnostenským úřadům? Živnostenský úřad města Brna uložil od začátku roku pokuty v celkové výši 1 693 900 Kč, z toho blokové pokuty 793 400 Kč a pokuty uložené ve správním řízení 800 500 Kč, a na nákladech řízení částku 204 000 Kč. Zbývá uhradit zhruba 1/3 dlužné částky, popisuje dílčí situaci v Brně Eva Chmelová, právnička Živnostenského úřadu města Brna.