Podnikatelé měli možnost vystavit vysvědčení České daňové správě, konkrétně finančním úřadům a jejich úřednicím a úředníkům. Ministerstvo financí České republiky totiž zadalo společnosti GfK Praha výzkum veřejného mínění v daňové správě.
Výzkum probíhal v říjnu a listopadu 2008 metodou osobního dotazování mezi 525 podnikateli – právnickými i fyzickými osobami – a daňovými poradci. Cílem výzkumu bylo zjistit spokojenost s prací finančních úřadů mezi podnikateli a také získat podněty pro případné zefektivnění činnosti úřadů.
Spokojenost za dvě
Více jak polovina respondentů průzkumu vyjádřila s prací finančních úřadů spokojenost. 26,7 % dotazovaných je dokonce rozhodně spokojených, 50,3 % pak spíše spokojených. Z hlediska spokojenosti tak dostaly finanční úřady známku 2,02.
Nespokojenost s „finančáky” plyne hlavně z arogance úředníků, z jejich neochoty nebo neschopnosti poradit a z nekonzistentních a subjektivních informací, které pracovníci úřadů podávají. Ale také z nedostatku informací pracovníků a z front při podávání formulářů. Čtěte více: ePodatelna: Na úřady přes internet
Těsná nadpoloviční většina dotázaných (51 %) je přesvědčená, že při krátkodobých obtížích mohou od finančního úřadu očekávat spolupráci. Podle podnikatelů, kteří se výzkumu účastnili, jsou nejméně ochotní spolupracovat úředníci v Praze.
Na úřad hlavně telefonicky
Pracovníci finančních úřadů dostali od respondentů průměrnou známku 1,83. S tím, že jsou pracovníci úřadů schopní oddělit podstatné věci od těch ostatních, rozhodně souhlasí jen 13 procent respondentů. Stejně tak jen 14 procent dotazovaných rozhodně souhlasí s tím, že pracovníci jednají se všemi stejně. 41 procent dotazovaných podnikatelů rozhodně souhlasí, že pracovníci jsou vstřícní a ochotní.
Více jak třetina respondentů sice nesouhlasí s tím, že by měl finanční úřad zájem přistihnout daňového poplatníka při chybě, zároveň ale více jak čtvrtina dotázaných nesouhlasí se schopností úřadu odpouštět chyby. S tím, že finanční úřad je vstřícný při chybném daňovém podání, souhlasí 43 procent respondentů. O důslednosti finančních kontrol nepochybují více jak dvě třetiny dotazovaných podnikatelů.
V oblasti komunikace s finančními úřady převládá komunikace telefonická. Pokud už poplatníci komunikují s finančním úřadem elektronicky, je pro ně největší výhodou rychlost a úspora času. Za nevýhodu považují naopak neosobnost a chybějící zpětnou vazbu. Čtěte více: Podepište se elektronicky, ušetříte cestu na úřad
Výzkum se zaměřil také na daňové informační schránky, které využívá jen 14 procent respondentů. 92 procenta uživatelů daňových informačních schránek je se schránkami spokojeno.
Daňová informační schránka umožňuje daňovému poplatníkovi sledovat:
- stavy a obraty osobních daňových účtů
- osobní daňový kalendář
- přehled písemností
Být tu pro občana
Výzkum uzavírá několik doporučení. Mimo jiné se jedná o doporučení zvýšit a rozšířit odbornost zaměstnanců finančních úřadů, prohloubit jejich znalosti zákonů a odborné problematiky. Zvýšit jejich komunikační dovednosti. Včas informovat veřejnost o připravovaných změnách. Být tu pro občana. Z průzkumu také vyplynulo, že by měli mít pracovníci finančních úřadů větší nadhled a ne být jen úzce zaměřeni na daňovou problematiku.
Podle Ondřeje Jakoba, tiskového mluvčího Ministerstva financí ČR, jde o historicky první průzkum veřejného mínění o fungování daňové správy. Průzkum jsme prováděli, abychom lépe znali potřeby daňových poplatníků a reformovali daňovou správu ve smyslu posílení klientského přístupu k poplatníkům,
řekl k průzkumu ministr financí Miroslav Kalousek. A dodal: Závěry průzkumu jen potvrdily správnost našich reformních záměrů – sjednotit výběr všech odvodů do veřejných rozpočtů, zjednodušit a snížit počet formulářů, více využívat elektronickou formu komunikace.
Těžko ovšem říci, jak do sjednocení výběru všech odvodů do veřejných rozpočtů zapadá například fakt, že od prvního ledna 2009 musí OSVČ nemocenské pojištění platit odděleně, na jiný účet a pod jiným variabilním symbolem než pojistné na důchodové pojištění. Čtěte více: OSVČ čekají v příštím roce změny, které to jsou?
A co na to čtenáři
Jaké zkušenosti s finančními úřady mají podnikatelé – čtenáři business serveru Podnikatel.cz?
Před rokem jsem šel na finanční úřad oznámit ztrátu dokladů v účetnictví (kvůli havárii – vytopení místa, kde byly uskladněny). Ihned na to však přišla finanční kontrola, která probíhá více jak rok a nestačím se divit. Úřad vyžaduje doklady, o které jsem přišel a když jsem je nemohl doložit, jelikož si nepamatuji, komu všemu jsem co prodal nebo kde jsem co koupil, tak mi vyměřil doplatek daně. Sháněl jsem ztracené doklady, kde se dalo, ale samozřejmě všechny se mi zpětně sehnat nepodařilo. Zachráněné doklady, jakými byly třeba drobné nákupy z OBI, Teska atd., které byly díky svému rozměru uloženy v plastových deskách a tudíž nedošlo k jejich poškození, finanční úřad neuznal, protože jsem nahlásil zničení dokladů, tak nemohu žádné mít… Kontrola si prostě uznává doklady, které uzná za vhodné a já nemám šanci cokoli na tom změnit. Finanční úřad mi vyřadil i kopie dokladů od firmy, se kterou jsem obchodoval cca 1,5 roku, ale nyní se firma v místě podnikání již nezdržuje a důvodem, proč byly doklady vyřazeny, je, že majitel firmy byl před lety vyhoštěn z ČR a prý již několik let nepodává daňové přiznání. Jsem z toho zdrcen a podnikání na „živnostenský list” jsem tento rok ukončil,
popsal serveru Podnikatel.cz svou zkušenost s jedním z finančních úřadů čtenář Aleš Kartal. Čtěte více: Novela živnostenského zákona: „Živnosťáky“ v koši neskončí
Jaké máte zkušenosti s finančním úřadem?
Další ze čtenářů, podepsaný Tomáš (neregistrovaný), si zase stěžuje na jeden z pražských finančních úřadů, který mu nechtěl uznat doklady v elektronické podobě. Čtěte více: Elektronická fakturace, která ušetří čas i peníze, má zelenou
Devadesát procent z podnikatelů, kteří odpověděli v anketě serveru Podnikatel.cz na otázku Jsou sankce, které může uložit finanční úřad, odpovídající?
, se domnívá, že jsou sankce příliš tvrdé a nemotivují. Čtěte více: Neplníte daňové povinnosti? Draze za to zaplatíte