Již více jak týden je účinný nový Zákon o volném pohybu služeb (Zákon č. 222/2009 Sb.), který má podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pomoci především malým a středním podnikům. Zákon podnikatelům, kteří se na základě tuzemského živnostenského oprávnění zabývají poskytováním služeb, umožňuje nabízet svou činnost také v zahraničí (tzv. přeshraniční poskytování služeb). Nová pravidla o službách odstraňují bariéry na unijním trhu a zvýší růst evropského HDP,
prohlašuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Opírá se tak o dřívější odhady MPO, které počítají s nárůstem tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) díky intenzivnějšímu přeshraničnímu obchodu se službami o 0,65 až 1,45 procentního bodu. Čtěte více: Česká ekonomika se letos vrátila o dva roky zpět
Přeshraniční poskytování služeb – dočasné nebo příležitostné poskytování služeb na území jiného členského státu než členského státu, ve kterém je poskytovatel usazený
Poskytování služeb formou usazení – poskytování služeb ve státě EU po neurčitou dobu a prostřednictvím stálé infrastruktury; podnikatel se tedy stále a trvale účastní hospodářského života v zahraničí
Bariéry budou stále
Hospodářská komora České republiky (HK ČR) však upozorňuje, že ne všechny bariéry se zákonem odstranit podaří. Na mysli má především přechodná období pro nové členské státy omezující volný pohyb pracovníků. Opatření jsou evidentně diskriminační, což je v přímém rozporu se směrnicí o službách na vnitřním trhu a brání novým členským státům ve využití jejich potenciálu,
uvádí HK ČR. Jako problém vidí také zúžení rozsahu působnosti, protože řada profesí je z možnosti poskytovat přeshraniční služby zcela, nebo částečně vyloučena. Patří sem například povolání související s bankovnictvím, pojišťovnictvím, loteriemi a sázkami, elektronickou komunikací či rozhlasovým a televizním vysíláním, se zdravotními a sociálními službami, s poskytováním dopravních služeb nebo s výkonem exekutorské či notářské činnosti.
Dalším limitujícím faktorem je pak také to, že poskytování služeb musí být pouze dočasné a příležitostné. Pro české podnikatele to pak znamená, že většina jejich podnikání se bude odehrávat na území České republiky a jen nepravidelné a jednorázové zakázky firma zrealizuje v zahraničí. Zákon se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří chtějí působit na českém trhu. Čtěte více: Podnikatele čeká volný pohyb služeb
Zákon zjednodušuje administrativu
I přesto nový zákon, který naplňuje směrnici Evropské unie o částečném uvolnění trhu služeb, podle MPO podnikání v unijním sektoru služeb zjednodušuje zejména díky lehčí administrativě v otázkách uznávání dokumentů nebo pojištění uzavřeného v jiných členských státech EU. Přínos zákona vidí i David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků. Zásadně to omezuje určité administrativní bariéry, které neumožňovaly českým podnikům poskytovat služby v zahraničí nebo v blízkém příhraničí a uměle je vytlačovaly z toho trhu nejrůznějšími akreditacemi, zkouškami, určitými hygienicko-technickými normami, které neměly žádný smysl, ale jenom měly za cíl české podnikatele odradit a vytlačit je z těch zemí, kde by mohli poskytovat levnější a kvalitnější služby,
řekl Šeich v rozhovoru pro Radiožurnál loni v lednu, kdy zákon schválila vláda.
Zákon o volném pohybu služeb však přináší i další novinky. Důležité pro podnikatele je, že tento zákon zavádí proceduru tichého souhlasu, což znamená, že pokud se úřad k žádosti podnikatele o vstup do podnikání nevyjádří ve stanovené lhůtě, je to považováno za souhlas,
říká Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky. Tímto krokem se zamezuje zbytečnému otálení úřadů v udělování povolení. Rychlejší a jednodušší vstup do podnikání tak umožňuje podnikatelům lépe využít nástrojů konkurenčního boje (nižší cena, vyšší kvalita, rychlost realizace zakázky apod.), což by mohli ocenit především spotřebitelé. Čtěte více: Při plnění konkurenční doložky musíte zaměstnanci platit
Podnikáte ve službách?
Jednotná kontaktní místa
Zákon o volném pohybu služeb s sebou přinesl také vznik Jednotných kontaktních míst (JKM). Tyto kontaktní body mají podnikatelům sloužit k lepší informovanosti o možnostech získání oprávnění k podnikání, o poskytování služeb v jiných členských státech, o opravných prostředcích nebo o řešení sporů. V pravomoci JKM je také informování o ochraně spotřebitele v jiných členských státech a poskytování kontaktních údajů osob, které mohou podnikatelům pomoci. JKM jsou zřízena při obecních živnostenských úřadech v patnácti místech Česka a jejich kontaktní informace naleznete také v adresáři business serveru Podnikatel.cz. Čtěte více o Jednotných kontaktních místech 8.1. na serveru Podnikatel.cz.
Jednotná kontaktní místa:
Magistrát města Brna — obecní živnostenský úřad
Městský úřad Černošice — obecní živnostenský úřad
Magistrát města České Budějovice — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Hradec Králové — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Jihlavy — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Karlovy Vary — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Liberec — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Olomouce — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Ostravy — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Pardubic — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Plzně — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Ústí nad Labem — obecní živnostenský úřad
Magistrát města Zlína — obecní živnostenský úřad
Úřad městské části Praha 1 — obecní živnostenský úřad
Úřad městské části Praha 7 — obecní živnostenský úřad