Podnikatele nereagují na blížící se zákaz anonymních akcií
Více než polovina českých akciových společností, v reálných číslech zhruba 13 000, má listinné akcie na doručitele, a to přesto, že už za čtyři měsíce začne platit zákon, který anonymní akcie ruší. Podnikatelé zatím vyčkávají a potřebné změny neřeší. Informace vyplývají ze statistik společnosti Bisnode.
Od ledna příštího roku budou muset firmy své anonymní akcie (listinné akcie na doručitele) zaknihovat u Centrálního depozitáře, imobilizovat je, čili fyzicky uschovat u banky nebo transformovat na listinné akcie na jméno. Záměr zákonodárců zvýšit transparentnost struktur akciových společností a ztížení převodů anonymních akcií podnikatelé podle našich aktuálních statistik prozatím ignorují a nařízené změny zřejmě nechávají na poslední chvíli. Někteří už začali zakládat zahraniční společnosti v daňových rájích, které budou vlastnit českou firmu, a tím si i nadále zajistí anonymitu,
říká Petra Štěpánová, analytička Bisnode.
Dále čtěte: Anonymní akcie zůstávají v oblibě, u poloviny akciovek nezjistíte vlastníka
Plánované zrušení dovozních cel podpoří český export do USA
Evropská unie a Spojené státy americké jednají o možnostech volného obchodu. Pokud bude dohoda uzavřena, dostanou exportéři velkou šanci na rozšíření svých obchodních aktivit. Asociace exportérů předpovídá, že v horizontu dvou až tří let od podepsání by růst zahraničního obchodu a v návaznosti na to celé české ekonomiky mohl být až 2 %. Plánovanou liberalizaci ekonomických a obchodních vztahů velmi vítáme. Dohoda přinese značnou úlevu českým exportérům, kteří se musí v USA potýkat s velmi komplikovaným celním systémem. Smlouva vývozcům zároveň sníží administrativní zátěž, například kvůli vzájemnému uznávání certifikace a zjednodušení licenčních procedur,
říká Jiří Grund, předseda Asociace exportérů.
Ilustrační obrázek.
Českým firmám by se navíc mohl otevřít prostor pro soutěžení o americké veřejné zakázky, ke kterým je teď přístup velice omezený. Ačkoli dohoda ještě není uzavřena, exportéři by se na to měli připravovat. Pokud chtějí české firmy v USA uspět, musí znát nové obchodní a ekonomické podmínky. Je proto potřeba, aby zájemci už dnes začali prozkoumávat specifika amerického obchodu, případně usilovat o obchodní zastoupení v zámoří a navazovat obchodí vztahy na české ambasádě. Liberalizace trhu se bude týkat celé Evropské unie a konkurence tedy bude velká. Nová dohoda by mohla platit zhruba za dva roky, což odpovídá době, která je obvykle třeba ke vstupu na americký trh.
Více o tématu: Rodinným firmám je český trh malý. Stále více se zajímají o export
Srpen byl k firmám příznivý, krachlo jich nejméně od začátku roku
V srpnu bylo vyhlášeno 93 bankrotů obchodních společností a 383 bankrotů fyzických osob podnikatelů. Je to o 19 bankrotů obchodních společností méně než v předchozím měsíci a o pouhých 9 více v případě fyzických osob podnikatelů. Je to letos poprvé, co se počet zbankrotovaných obchodních společností dostal pod stovku. Hladina bankrotů obchodních společností se stabilně pohybuje kolem 115 případů měsíčně. Celkově za letošní rok očekávám pouze 1% nárůst bankrotů obchodních společností oproti loňsku,
uvedla Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau, která se bankroty společností pravidelně zabývá.
U fyzických osob podnikatelů bylo ve 83 % případech povoleno oddlužení, čili způsob známý z osobních bankrotů. Pouze u 66 fyzických osob podnikatelů došlo ke klasickému bankrotu, což je nejnižší počet v posledních čtyřech měsících. Srpen pak byl měsícem, ve kterém bylo v letošním roce vyhlášeno nejméně bankrotů podnikatelských subjektů bez oddlužení. Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo tradičně hlášeno v Praze a dále v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.
V 36 případech krachly firmy v oblasti obchodu a pohostinství. Nejrychleji se meziročně počet bankrotů zvýšil v odvětví zpracovatelského průmyslu, a to o 14 %. Nejvíce bankrotů na 10 000 obchodních společností připadlo na stavebnictví. Bylo to 70,3 bankrotu, což je téměř dvojnásobek průměru za všechna odvětví.
Mohlo by vás zajímat: Osobní bankrot exekuci nevyřeší, je navíc mnohem přísnější
Jak předdůchod ovlivní výši zdravotního pojištění?
Osoba samostatně výdělečně činná má zájem čerpat předdůchod. Jaký to bude mít vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění? Bude muset platit pojistné v minimální výši?
Podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné minimální vyměřovací základ pro platbu pojistného mimo jiné i v případě, že je za ně po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát. Po schválení zákona o doplňkovém penzijním spoření byl novelizován zákon o veřejném zdravotním pojištění a podle něj je od 1. ledna 2013 plátcem pojistného stát i za příjemce starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. Znamená to tedy, že člověk bude jako příjemce penze na určenou dobu čili předdůchodu hradit zálohy na pojistné pouze ve výši vypočtené ze skutečně dosažených příjmů. A to i pokud je záloha na pojistné vypočtená z příjmu, který měl v předchozím kalendářním roce, nižší než zákonem stanovená minimální výše zálohy,
vysvětluje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Připomeňme, že zákonem stanovená minimální výše zálohy je letos 1748 korun.
Skutečnost, že se člověk stal příjemcem penze z doplňkového penzijního spoření, je povinen zdravotní pojišťovně oznámit nejpozději do 8 dnů. Oznámení se provádí na tiskopisu Přihláška a evidenční list pojištěnce.
Více o tématu: Jste OSVČ a pobíráte předdůchod? Nemusíte platit minimální zálohy na zdravotko
ČLÁNKY DO MAILU