V první řadě se jedná o vyvinutou schopnost uvažovat o svém podnikání ve velmi širokém kontextu. A pociťovat zásadní odpovědnost za dopady podniku či jako OSVČ.
Minimálním základem takového přístupu je respekt k existujícím povinným normám a zákonům, které se k ekologii, udržitelnosti a odpovědnosti vztahují a jež jsou oficiálně vymahatelné. Další rozhodnutí a opatření jsou ale otázkou dobrovolnosti. Souvisejí pak s hodnotovým či filozofickým směřováním firmy nebo jednotlivce, ať už jde o podnikatele na volné noze, zakladatele firmy nebo manažery, a s jejich principiálním přesvědčením.
Čtěte také: Nový zákon o odpadech dopadne i na podnikatele. Firmy musí začít víc třídit
Konec „old school“ modelu?
V současnosti každý, kdo se snaží rozjet nějakou firmu, je nevyhnutelně nucen vypořádat se s nechtěnými důsledky využívání dvě staletí starého podnikatelského modelu, který je již nadále neudržitelný, a to jak po stránce ekologické, tak sociální a ekonomické,
konstatují Yvon Chouinard a Vincent Stanley, zakladatelé oděvní firmy Patagonia, ve své knize Zodpovědná firma (Peoplecomm 2014), v níž shrnují svou vlastní podnikatelskou praxi. Starý podnikatelský model je podle nich ten, který se zaměřuje jen na konstantní růst a zisk a nezajímá se o ekologické, sociální či ekonomické negativní dopady své činnosti (nebo se o ně zajímá jen příliš povrchně) – plýtvá přírodními zdroji, neplatí férové mzdy, nestará se o praktiky svých dodavatelů ani o zdraví svých zákazníků a podobně.
Yvon Chouinard a Vincent Stanley tvrdí, že bez transparentnosti není odpovědnost
. A jejich vize firemní odpovědnosti zahrnuje mnoho oblastí. Začíná zdravím firmy, a to včetně zdraví finančního. Pokračuje přes odpovědnost vůči zaměstnancům, zákazníkům, širší komunitě, kterou podnikání ovlivňuje (včetně komplikovaných dodavatelských řetězců), a vůči přírodě. Odpovědnost vůči přírodě je podle nich sama o sobě rozsáhlou oblastí, která může startovat u obligátního šetření vodou a energiemi a pokračovat dojížděním do zaměstnání, omezováním toxických chemikálií nebo závazkem ke snižování odpadů a zavedením možnosti pro zákazníky vrátit firmě k recyklaci u ní dříve zakoupené produkty.
Dobrovolné omezení vyvážené příležitostí
Základem je znát dopady každého úkonu nebo kroku, který se ve firmě děje, a to v jakékoliv oblasti její činnosti či v jakékoliv části výrobního a distribučního procesu nebo při poskytování služeb. Může to být zdánlivě triviální rozhodnutí, jakou tiskárnu a toner koupit do kanceláře (pokud jsou vůbec potřeba), i tak zásadní, jako je výběr dodavatele látky, který ji barví bez drastických dopadů na životní prostředí a důstojně platí zaměstnance.
Čtěte také: Domácí farma na střeše nebo interiéry pro seniory. Toto bude novým byznys hitem
Uvědomit si skutečné dopady je tedy první krok, s nímž je třeba začít. A pak postupovat krok po kroku s tím, co a jak je možné realizovat a v souladu s vizí a cílem, který si firma, podnikatel nebo podnikatelka stanoví.
Nejdůležitější je přitom podle Yvona Chouinarda a Vincenta Stanleyho redukce. Nevyrábějte nic, co není užitečné nebo nevydrží. Nekupujte nic, co nepotřebujete,
doporučují s tím, že zaměření na smysluplnost a kvalitu není v rozporu ani s ekonomickým úspěchem firmy. Omezením plýtvání je spíš možné nakonec ušetřit.
„Papír“ na ekologicky zodpovědný přístup
Podle České informační agentury životního prostředí Cenia existují v Česku dva základní způsoby, jak získat nezávislé a oficiální potvrzení toho, že firma dbá na ochranu životního prostředí.
Jedním z nástrojů, které slouží k zavedení systému environmentálního managementu ve firmě, je norma ISO 14001. Vyšším a z hlediska požadavku transparentnosti vůči všem zainteresovaným stranám důraznějším stupněm je systém EMAS (Eco Management and Audit Scheme), což je podle agentury dobrovolný nástroj ochrany životního prostředí, který pozitivně motivuje organizace k odpovědnému přístupu a ke zlepšování environmentální výkonnosti nad rámec legislativních požadavků
.
Shodují se tak se známou propagátorkou nulového odpadu (Zero Waste) a blogerkou Beou Johnson, která stále zdůrazňuje vlastně jediné poselství – pětici zásad, jejichž dodržováním se lze vizi nulového odpadu přiblížit doma i v kanceláři. Tedy zamítnout (odpad a nákup, respektive produkci zboží, které odpad vytváří), redukovat, zužitkovat, recyklovat a kompostovat. Ostatně, důsledně vzato, postavit ve firmě k popelnicím také kompostér je krok poměrně jednoduchý a nepříliš finančně nákladný.
Čtěte také: Z odpadu se dají udělat zajímavé výrobky. Poznejte up-cycling
Když podnikatel nebo lidé, kteří ve firmě rozhodují, dojdou k takovému způsobu myšlení, může se stát odpovědný přístup středobodem byznysového modelu. Odpovědnost tak není něco, co je navíc, když si firma myslí, že si to může dovolit, ale je hybným principem, který strukturuje a organizuje její způsob fungování. A to jak její drobná každodenní rozhodnutí, tak i zásadní dlouhodobější strategie.
Zákazníci snahu ocení
Příklady se najdou i u menších firem v Česku. Ekologie byla se zámkem spjata od úplného počátku. Majitelé k ní mají blízko, a proto již od počátku zavedli vytápění celého zámku ekologickými štěpkami. To bylo ještě dlouho předtím, než se Chateau Mcely stalo v roce 2007 jediným zeleným pětihvězdičkovým „eko chic“ hotelem v Čechách a druhým v Evropě,
říká pro server Podnikatel.cz Eva Plchová, Manager of Public Relations spa hotelu Chateau Mcely. Podnikat ekologicky souvisí podle ní s firemním přesvědčením. Snažíme se prostě dělat věci správně, a to nejenom v ekologické rovině. A snažíme se naše principy žít,
tvrdí a dodává, že ekologické téma posílila majitelka Mcel Inéz Cusumano před sedmi lety také založením vlastní biokosmetické řady.
Co takový přístup firmě přináší? Dobrý pocit i fakt, že hosté snahu ocení,
přibližuje Eva Plchová. Hosté podle ní vnímají ekologický přístup jako součást nadstandardní péče a toho, že dostávají něco víc než samotnou hotelovou službu.
Jsou oblasti, které zodpovědnost k přírodě a lidem přímo vytváří. Například ekologické zemědělství a výroba biopotravin, které jsou reakcí na stav, do něhož se dostalo konvenční velkozemědělství a průmyslová potravinářská velkovýroba. I v ekologickém zemědělství se však nabízí kroky navíc. Třeba odebírání pouze zelené elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Čtěte více: Reportáž: Starosti zemědělců na ekofarmě
Ukázkou z jiného oboru je agentura Butterflies & Hurricanes, která se zabývá udržitelným designem a designem obalů šetrnějších k přírodě. Nebo společnost Kokoza zaměřená na pěstování a kompostování ve městě, která o sobě tvrdí: Každý den pracujeme na tom, co nás baví a zároveň pomáháme řešit společenské problémy.
Pomocníkem odpovědnosti je každopádně všímavost a zájem o informace, stejně jako otevřenost k hledání možností. Odpovědnost pak s sebou může nést také vášeň pro technologie a kreativní, inovativní postupy, které otevírají možnosti jak podnikat a neškodit lidem ani přírodě. A dokonce odpovídat na aktuální sociální a jiné problémy. Nepřítelem odpovědnosti je naopak lhostejnost a přesvědčení, že odpovědnost firmy končí u jejího pomyslného prahu.
ČLÁNKY DO MAILU