a hned vám vysvětlím, kde jsou problémy (viděno praxí):
1) banka posuzuje jako jediné kritérium pro schopnost splácet, výši zdaněných příjmů v minulosti. výše příjmů zdaněných v minulosti je ale spíše obrazem podnikatelovy neschopnosti reinvestovat zisky, než schopnosti splácet úvěr. ještě nikdy jsem neviděl, aby banka například dokázala vyhodnotit, že třetím rokem splácím leasing na auto ve výši X tisíc/měsíčně, a že až tento leasing za tři měsíce doplatím, budu mít zdroje zhruba ve stejné výši k dispozici pro jiné účely. opravte mne zdali se mýlím.
2) banky vůbec nejsou schopné pracovat s kolaterálními příjmy. proto vyžadují naprosto nesmyslné záruky a zajištění majetkem, který kdyby podnikatel měl, vůbec by si nemusel půjčovat peníze. tím si sice poskytují bezrizikový příjem, ale se skutečným úvěrováním to nemá nic společného. ukažte mi JEDiNOU banku, která dokáže skalkulovat kolaterální příjmy podnikatelského záměru, a použít je jako záruku pro úvěr. xmíchu. přitom v civilizovaných zemích se teprve tomuhle říká úvěr, to předtim je lichva.
3) prokletí zahraničních vlastníků českých bank, kteří považují čechy za imbecily. průměrný český bankovní ředitel má podstatně menší pravomoce, než sekretářka v mojí firmě. takový bankovní "ředitel" v uvozovkách nabouchá nějaká čísla do tabulky excelu, jejíž smysl chápe jen orientačně - a na konci mu vypadne jo nebo ne. informace o tom, jaká kritéria má vlastně hledat, jsou mu skryty v hlubinách kyberprostoru.
Bankéř, který bez obalu radí, peníze hledejte u rodiny a přátel, najděte si soukromého investora, banky jsou nahovno - co víc dodat? Zrovna raifka je symbolem neschopných hochštaplerů s pravomocí uklízečky.