Od 1. července 2012, v praxi od pondělí 2. července, byly uvedeny základní registry veřejné správy. Pokud teď dojde k nějaké změně, stačí ji nahlásit jen úřadu, který podnikateli přidělil identifikační číslo. Ostatní úřady si tyto informace zjistí samy právě ze základních registrů.
Zásadním krokem k fungování systému základních registrů bylo přijetí zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech a zákona č. 227/2009 Sb. na počátku roku 2009. Tyto zákony vytvořily předpoklad pro řešení dosavadních potíží, které souvisely hlavně s nejednotností a neaktuálností klíčových databází. Česko se totiž může „pochlubit“ deseti tisíci nejrůznějších registrů, které mezi sebou většinou nekomunikují a často se údaje v nich opakují. Základní registr by je postupně měl nahradit.
Základním kamenem v registrech je referenční údaj
Zásadním prvkem v systému základních registrů je tzv. referenční údaj. Bude přebírán ze systému základních registrů a v příslušných agendách se bude využívat jako údaj zaručený, platný a aktuální, bez nutnosti jeho ověření. Úřady budou povinny využívat právě data ze základních registrů a nikoli je vyžadovat po občanovi. V principu tak bude stačit jedna změna v registru, například při změně jména nebo adresy, která se promítne i v ostatních registrech.
Základní registry
Jsou celkem čtyři a fungují v rámci Informačního systému základních registrů (ISZR), jehož správu má na starosti nově vzniklý státní úřad Správa základních registrů.
1) ROB – registr obyvatel
Jsou v něm vedeny referenční údaje o fyzických osobách. Jedná se o občany ČR a EU, cizince s povolením pobytu v ČR a cizince, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany. Zdrojem dat jsou současné relevantní evidence. Registr sdílí potřebná data s ostatními základními registry. Jeho správcem je Ministerstvo vnitra České republiky.
2) RPP – registr práv a povinností
Nachází se v něm referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci, tedy o agendách, o orgánech veřejné moci, které je vykonávají, o informačních systémech, které pro výkon agend používají, a o rozsahu oprávnění přístupu k referenčním údajům. Kdykoliv se tedy někdo pokusí získat z registrů nějaký údaj, nebo ho dokonce změnit, systém posoudí, zda to je dovolené a jestli má na to právo ze zákona. Do budoucna se chystá jejich návaznost na eSbírku.
3) ROS – registr osob
Základním principem, podle něhož je možné daný subjekt považovat za osobu, která bude k nalezení v tomto registru, je registrace či evidence osoby před tím, než zahájí svoji činnost u některého správního subjektu či jiného úřadu. V ROS tedy jsou údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci i organizačních složkách zahraničních právnických osob. Zdrojem dat jsou hlavně obchodní a živnostenský rejstřík. Mezi jeho hlavní dvě výhody patří to, že se odstraní násobné zápisy dat a jedno IČO bude pevně svázáno s jednou podnikající osobou.
4) RUIAN – registr územní identifikace, adres a nemovitostí
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí slouží k obsahu údajů o územních prvcích, údajů o územně evidenčních jednotkách, adres, územní identifikace a údajích o účelových územních prvcích. Jednotlivé prvky jsou zobrazovány nad mapami státního mapového díla a digitálními mapami veřejné správy. Zprostředkovává i údaje o vlastnictví z informačního systému katastru nemovitostí. Jako jediný registr vede také nereferenční údaje, jimiž jsou tzv. technickoekonomické atributy budov (počet podlaží, výměra, připojení na plyn, kanalizaci, vodu způsob vytápění atd.)
Vše by mělo fungovat, není se čeho bát
Celý systém je od pondělí 2. července plně funkční a připraven komunikovat se všemi připojenými agendovými informačními systémy, Czech POINTy i datovými schránkami. Podle Břetislava Olivy z ministerstva financí je třeba ještě doladit otázku registrace některých agend ohlašovaných úřady a problematiku chybějících interaktivních formulářů.
Čtěte také: Podnikatelé přestanou obíhat úřady. Za 3 dny startují registry veřejné správy
„Občana by se však tyto dílčí nedostatky neměly nijak dotknout,“ ubezpečuje Oliva a pokračuje: „Doladění a bezpečnosti systému jsme věnovali několikaměsíční péči, mimo jiné během testovacího provozu. Srovnání se situací na úřadech práce počátkem tohoto roku není na místě, my ze dne na den nespouštíme novou veřejnou správu, pouze současné informační systémy napojujeme na novou databázi, přičemž úředníci budou dál pracovat ve svých vlastních systémech.“ dodává.
Podnikatelé ušetří v komunikaci s úřady až 60 % času
Na základních registrech vydělají všichni. Podnikatel nebude muset opakovaně vyplňovat údaje obsažené v základních registrech a při změně těchto údajů obíhat jednotlivé úřady, čímž ušetří až 60 % času, který dříve na úřadech strávil. A úředníka nečeká opakované zjišťování a ověřování referenčních údajů.
„Kromě zefektivnění veřejné správy dojde i ke znatelným finančním úsporám, které se odhadují na 3–4 miliardy korun v průběhu následujících 3 let na straně veřejných financí a dokonce téměř 9 miliard korun ročně na straně občanů a podnikatelů, pokud bychom jejich uspořený čas vyčíslili finančně,“ uzavírá Břetislav Oliva z ministerstva vnitra.
Čtěte také: Ministerstvo si pochvaluje. Registry šlapou
S tím souhlasí i Hospodářská komora České republiky. Základní registry uleví administrativě primárně občanům, ale i podnikatelům, neboť jejich zavedením již nebudou podnikatelé muset poskytovat stejné informace více úřadům. O výpis z registru či případné nahlášení změny do tohoto registru bude možné požádat prostřednictvím kontaktních míst CzechPoint, které fungují i při 51 kontaktních místech Hospodářské komory České republiky,
doplňuje Lenka Vodná z Hospodářské komory ČR.
Čtěte také: Nový obchodní rejstřík: Výpisy zdarma a chytré formuláře pro zápisy a změny
Server Podnikatel.cz zajímalo také, jestli základní registry více ochrání osobní data a údaje. Podle Vodné je zabezpečení oprávněného přístupu do databází je standardní a postačující jako tomu je i u ostatních podobných systémů. Uživatelé však díky registrům získají velmi významný nástroj kontroly, protože ze zákona budou mít právo zjistit, kdo z úředníků přistupoval k údajům o nich vedeným. O tuto informaci je možné požádat jednou za rok a to také prostřednictvím kontaktních míst CzechPoint,
uzavřela Vodná.
ČLÁNKY DO MAILU