Přestože do konce roku zbývá už pouze měsíc, stále není jisté, jaké všechny zákony začnou od roku 2013 platit. Nejistota se týká i oblasti daně z přidané hodnoty (DPH), která má přitom příští rok doznat řady změn. Na většinu z nich se ale podnikatelé stále nemohou připravovat, jelikož nevědí, zda vůbec budou schváleny. To představuje poměrně velký problém pro všechny firmy, jelikož jim to komplikuje plánování rozpočtu, přípravu ceníku či nastavení interních účetních systémů.
Ručení za DPH se má rozšířit
Co se týče DPH, byli zákonodárci letošní rok poměrně aktivní a ve sněmovně se objevilo hned několik novel zákona o DPH. Přestože se nejčastěji v médiích skloňoval daňový balíček a s ním související zvýšení obou sazeb o jeden procentní bod, oblast DPH mění mnohem výrazněji samostatná novela zákona o DPH, kterou vláda sněmovně předložila už na konci června. Jenže ani u této novely nemají podnikatelé jistotu, že nabude platnosti, senát ji totiž sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanci tak o ní budou znova jednat na své prosincové schůzi, která začíná za týden.
Čtěte také: 5 novinek, které vás brzy čekají v oblasti DPH
Podnikatelé stále nevědí, jak bude DPH v roce 2013 vypadat.
Tato novela přitom přináší celou řadu novinek. Zaprvé zavádí nový institut tzv. „nespolehlivého plátce“. Tento status získají firmy, které závažným způsobem poruší své povinnosti vůči finančnímu úřadu. Koho úřad označí za nespolehlivého plátce, bude uveden na internetových stránkách České daňové správy (ČDS). Jakmile se podnikatel dostane na “blacklist” nespolehlivých plátců, stane se jeho zdaňovacím obdobím měsíc a nebude to moct změnit. Pokud se někdo rozhodne obchodovat se “nespolehlivým plátcem, bude za něj automaticky ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění, které od takového plátce přijme.
Čtěte více: Vznikne „blacklist“ nespolehlivých plátců DPH. Kolika podnikatelů se to týká?
Podnikatelé budou rovněž muset napsat do přihlášky k registraci k DPH čísla svých účtů, které používají pro ekonomickou činnost. Stejně jako u nespolehlivých plátců ČDS zveřejní čísla na internetu a stejně tak bude platit, že v případě obchodování na jiné účty vznikne pro obchodního partnera povinnost ručit za daň. Sami podnikatelé si mohou určit, která čísla nechají zveřejnit a která nikoli.
Čtěte více: Byrokratické vrásky přibývají. Budete muset hlídat účty obchodních partnerů
Další změna se dotkne podnikatelů, kteří se nově zaregistrují k dani z přidané hodnoty. Jejich zdaňovacím obdobím se stane povinně kalendářní měsíc a teprve po splnění stanovených podmínek si budou moci zdaňovací období změnit na kalendářní čtvrtletí.
Jde o tyto podmínky
- jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč,
- není nespolehlivým plátcem,
- není skupinou a
- změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku.
Novela přináší i novinky v oblasti fakturace a uchování dokladů. Stanovuje se nový koncept prokazování věrohodnost původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňového dokladu, a to prostřednictvím kontrolních mechanismů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním. Tuto vazbu bude muset podnikatel prokázat jak u elektronické, tak i u listinné podoby daňového dokladu. Výjimku mají plátci, kteří doklady ověřují zaručeným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou.
Čtěte jak správně archivovat účetní a daňové doklady
Pár změn podnikatele i potěší
Zatímco výše zmíněné změny přináší pro podnikatele spíše komplikace, další novinka některým z nich usnadní život. Nově se totiž nebudou muset stávat přímo plátci DPH, pokud poskytují služby do zahraničí, nýbrž se stanou jen identifikovanou osobou. Ta bude mít oproti plnohodnotným plátcům DPH pouze určité (omezené) povinnosti.
Čtěte více: Novinka u poskytování služeb v rámci EU, už se nebudete muset stávat plátci DPH
V neposlední řadě novela přináší povinnost ohledně daňových přiznání k DPH, která se budou muset (stejně jako hlášení, přihlášky k registraci i oznámení o změně registračních údajů) podávat elektronicky. Jedinou výjimku budou mít fyzické osoby s obratem do šesti milionů korun, které budou moci podat výše zmíněné podání stále v papírové podobě. Toto opatření je ale naplánováno až od roku 2014 a podnikatelé ho zatím nemusí řešit.
Stihne se daňový balíček schválit do konce roku?
Přestože sněmovnou prošly v rámci daňového balíčku i změny sazeb DPH, ani zde není jisté, zda zákon stačí nabýt plánované účinnosti a jaké sazby budou od příštího roku platit. Balíček totiž v současnosti ani neprojednal senát. Na pořad dne by měl přijít až na začátku prosince a dá se očekávat, že senát balíček sněmovně zamítne. Pokud sněmovna veto senátu přehlasuje, existuje pořád riziko, že změny nepodpoří ani prezident Václav Klaus. Pokud by balíček vrátil senát i prezident, sněmovna by dvě veta zřejmě přehlasovat nestihla. V případě neschválení balíčku by se sazba DPH na začátku roku 2013 sjednotily na 17,5 %.
Čtěte také: Jaké sazby DPH budou platit v roce 2013? Tipujte s námi
Právě nejistota ohledně sazeb v příštím roce patří mezi nejpalčivější problémy podnikatelů. Těm to komplikuje plánování cenové politiky, přípravu plánů financování a rozpočtů, přípravu ceníků výrobků a služeb, nastavení dodavatelsko-odběratelských vztahů pro období příštího roku, ale také nastavení interních metodických a účetních systému v podnicích a řady dalších aspektů, které je třeba připravit a nastavit v předstihu. Současná nejistá situace s výší DPH pro příští rok je tak pravým opakem předvídatelného a stabilního legislativního prostředí pro podnikání v ČR, po kterém Hospodářská komora České republiky dlouhodobě volá,
doplnila serveru Podnikatel.cz Lenka Vodná, mluvčí Hospodářské komory ČR.
Jestliže se obě sazby zvýší o jeden procentní bod, přinese to podle Vodné zdražení konečných cen výrobků a služeb, což povede ke snížení objemu jejich nakupování a dalšímu zpomalení vývoje hospodářství. Vzroste-li DPH, lze očekávat nárůst cen u zboží a služeb, jež jsou touto daní zatíženy. Do jaké míry ponesou tento nárůst spotřebitelé a do jaké obchodníci, záleží zejména na konkurenci a na tom, zda si spotřebitelé mohou stejné zboží například objednat či dovést ze zahraničí. Zatímco třeba pro oblečení či menší elektroniku není problém si zajet do zahraničí, pro pečivo si denně sotva bude někdo jezdit,
připojil se Martin Diviš, ředitel v Daňovém a právním oddělení společnosti PwC ČR.
ČLÁNKY DO MAILU