Zaměstnavatelé možná budou muset proplácet zaměstnancům náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Do druhého čtení totiž včera prošla novela zákoníku práce z pera komunistických poslanců, která ruší tzv. třídenní karenční dobu.
Čtěte také: Náhrada mzdy se v roce 2015 zvyšuje, dobrovolné pojištění se ruší
Zaměstnavatelům se prý zrušení karenční doby vrátí
Ilustrační obrázek
Do druhého čtení se včera dostala novela zákoníku práce, která ruší karenční dobu. Normu, kterou předložili komunističtí poslanci, podpořila kromě KSČM i většina poslanců ČSSD, Úsvitu a také Jan Bartošek z KDU-ČSL. Poslední zmiňovaný se však zřejmě spletl, jelikož předtím ve sněmovně vystoupil a podporoval zamítnutí zákona v prvním čtení.
Podle předkladatelů zákona snížila karenční doba zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila administrativu jak u lékařů, tak u zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení. Zvlášť nepříznivý byl dopad pro zaměstnance s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých (zejména matek samoživitelek),
píše se v důvodové zprávě.
Autoři novely sice připouští, že by zrušení karenční doby dopadlo na podnikatele, negativní účinky by však byly údajně z části kompenzovány. Zaměstnanec nebude okolnostmi nucen i v době nemoci jít do práce zamezí šíření nemocí na pracovišti a zaměstnavatel se tak nebude muset vypořádávat v době epidemií s tak masivním úpadkem produktivity,
vysvětluje se v důvodové zprávě. Konkrétní čísla sice důvodová zpráva neuvádí, ale při projednávání se nejčastěji skloňovalo číslo 9 miliard korun, na které by opatření podnikatele vyšlo.
Vývoj nemocenské od roku 2007
Karenční doba byla poprvé zavedena v lednu 2008, do té doby dostávali zaměstnanci, které postihla choroba, 25 % denního vyměřovacího základu v prvních třech dnech. Karenční doba se ale nelíbila Ústavnímu soudu ČR, a proto ji s platností od konce června zrušil. Vzhledem ke zdlouhavosti legislativního procesu se nepodařilo politikům hned prosadit změnu na stav jako v roce 2007. Návrat na 25 % v prvních dnech nemoci začal platit až od září a do té doby se v prvních dnech stonalo za 60 %, které se platily i od 4. dne nemoci. Od září do prosince 2008 se pak v první třech dnech platilo opět 25 %.
Tento problém by mohl nastat i v případě schválení stávající novely. Novela totiž pouze ruší příslušný odstavec o karenční době a pokud by byla schválena ve stávajícím znění, museli by zaměstnavatelé v prvních třech dnech platit 60 %.
Čtěte více: Zase změna: Za 60 % se první dny stoná jen do konce srpna
Na začátku roku 2009 došlo k další změně, kdy se třídenní karenční doba opět zavedla a povinnost platit nemocenskou (nově „náhradu mzdy“) nemocnému zaměstnanci přešla v prvních 14 dnech na bedra podnikatelů. Od roku 2011 do roku 2013 navíc museli zaměstnavatelé poskytovat náhradu mzdy až do 21. dne pracovní neschopnosti.
ČLÁNKY DO MAILU