Smyslem aktuálně připravované novely zákona o zaměstnanosti je lépe prokazatelná nelegální práce, omezení zneužívání poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zamezení nemorálním praktikám některých zaměstnavatelů při poskytování tzv. náhradního plnění. Dále by mělo dojít k zefektivnění podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob na chráněných pracovních místech a vytvoření podmínek pro osobní iniciativu uchazečů o zaměstnání při hledání práce. Cílem návrhu zákona je rovněž snížení byrokratické zátěže zaměstnavatelů i úřadů práce. Účinnost novely je předpokládána od 1. 1. 2012.
Stát si posvítí na zaměstnávání „na černo“
O připravovaných změnách v oblasti nelegální práce již server Podnikatel.cz informoval. Zpřísní se postih za nelegální zaměstnávání, a to z 10 tisíc na 100 tisíc korun. Snížena bude naopak maximální částka pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence podle zákona o zaměstnanosti z 500 tisíc na 100 tisíc korun. Kontrolou nelegálního zaměstnávání bude nově pověřen Státní úřad inspekce práce. Čtěte více: Zaměstnáváte načerno? Připravte se na kontroly. Budou důsledné
Zavádí se povinnost přijmout veřejně prospěšné práce
Zaměstnavatelé již nebudou muset hlásit volná pracovní místa úřadům práce, Jedině, že by tak činili dobrovolně. K žádosti o příspěvek na vytvoření nového pracovního místa nebude nutné přikládat potvrzení o bezdlužnosti. Jednoduše se dohodnou s úřadem práce a ten si potvrzení obstará sám. Čtěte také: Zaměstnáváte cizince neoprávněně? Připravte se na pokutu až 5 milionů korun
Jestliže úřad práce nebude mít momentálně vhodné zaměstnání, bude uchazečům nabízet veřejně prospěšné práce v rozsahu až 20 hodin týdně a uchazečům evidovaným déle než 2 měsíce veřejné služby. Když takovou nabídku nezaměstnaný bez vážných důvodů odmítne, má smůlu. Bude z evidence úřadu práce nemilosrdně vyřazen. Vhodným zaměstnáním má být takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejvýše 50 procent stanovené týdenní pracovní doby a jež odpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Zpřísněno bude i dobrovolné ukončení zaměstnání zprostředkované úřadem práce. Takový uchazeč bude znovu zařazen do evidence až po povinné šestiměsíční přestávce. Čtěte také: Jak se stát žebrákem? Když firma propouští a nemá na odstupné
Mění se i podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Dosud bylo nutné v rozhodném tříletém období získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění. Nově bude toto období pouze dvouleté. Novinky čekají i oblast rekvalifikace uchazečů o zaměstnání. Uchazeč si sám vybere profesi, případně poskytovatele rekvalifikace. Musí se však jednat o akreditované vzdělávací programy a cena rekvalifikace, kterou úřad práce za uchazeče uhradí nepřevýší za období 3 kalendářních roků částku 50 tisíc korun. Uchazeč tak může absolvovat některé dílčí kvalifikace nebo získat například profesní řidičský průkaz.
Podpora nově i pro studenty
Zákon o zaměstnanosti bude obsahovat zcela nový odstavec, který nebrání studentům prezenčního studia v zařazení a evidenci uchazečů o zaměstnání. Podmínkou bude získání potřené doby pojištění a doložení potvrzení o studiu. Dosud totiž student, přestože současně se soustavnou přípravou na budoucí povolání pracuje a řádně odvádí sociální pojištění, nemá při ztrátě zaměstnání nárok na podporu ani zařazení do evidence. Výše podpory bude závislá na příjmech studenta. Může se eventuálně týkat i podnikajících studentů, pakliže ukončí nebo přeruší podnikatelskou činnost, ze které bylo placeno důchodové pojištění. Podmínky podpory by byly stejné jako u ostatních uchazečů o zaměstnání. Čtěte také: Chcete podporu i přivýdělek? Tak to by nešlo. Ovšem čerpání podpory můžete přerušit
Skončí zneužívání příspěvku pro zdravotně postižené
V návrhu zákona je upraveno poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) včetně tzv. náhradního plnění. Podle vyjádření Viktorie Plívové, tiskové mluvčí MPSV, povede úprava k omezení zneužívání poskytování tohoto příspěvku. Bude zavedena finanční spoluúčast zaměstnavatele na vynaložených mzdových nákladech a příspěvek se poskytne pouze pro chráněná pracovní místa. Měsíční výše příspěvku je stanovena na 75 procent skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, maximálně však 6 tisíc korun. Vynaložené mzdové náklady budou sníženy o srážky ze mzdy určené k uspokojení plnění zaměstnavatele nebo k uspokojení závazků zaměstnance. Ty jsou nejčastěji předmětem zneužívání. Typickým příkladem zneužívání je fiktivní školení zaměstnanců ve prospěch zaměstnavatele nebo povinné placené členství zaměstnanců ve sdruženích založených zaměstnavatelem.
Po 12 měsících bude tento příspěvek skutečně vynaložených mzdových nákladů navýšen o částku odpovídající dalším nákladům spojeným se zaměstnáváním OZP, maximálně o 4 tisíce korun na jednoho zaměstnance. Prakticky tak dojde ke sloučení institutů chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa. K zamezení tzv. přefakturace při plnění povinného podílu OZP formou odebírání výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % OZP dojde tím, že dodavatelé tzv. náhradního plnění budou moci poskytovat své výrobky nebo služby nebo plnit zadané zakázky jen do určitého ročního objemu podle počtu jimi zaměstnávaných OZP,
vysvětluje Viktorie Plívová.
Sdílené zprostředkování zaměstnání
Zákon zavádí nový pojem „sdílené zprostředkování zaměstnání“. To by měl zajišťovat úřad práce ve spolupráci s agenturami práce. Agenturám bude náležet příspěvek 5 tisíc korun za každého uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkují vhodnou práci. Další částka (1250 Kč) je čeká v případě, že se bude jednat o zaměstnání na dobu neurčitou. Při udržení tohoto pracovního místa alespoň 6 měsíců pak přibude 500 korun. Mělo by se však jednat o zvláště obtížně umístitelné uchazeče. Dohoda mezi úřadem práce a agenturou bude samozřejmě obsahovat i nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání. Čtěte také: Agentury práce pod drobnohledem státu. Nejdříve povinné pojištění, teď kontroly
ČLÁNKY DO MAILU