Podpora v nezaměstnanosti se od roku 2016 zvyšuje

Procentní sazba ani délka pobírání podpory v nezaměstnanosti se v roce 2016 nezměnila, změnila se však její maximální výše. Nezbytným předpokladem k získání podpory je předchozích alespoň dvanáct měsíců důchodového pojištění, a to během dvou let před registrací do evidence úřadu práce. Dobu účasti na pojištění lze získat zaměstnáním (které založilo účast na důchodovém pojištění), samostatnou výdělečnou činností nebo dobrovolným důchodovým pojištěním. Uchazeči splňujícímu podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se podpora vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí:

• 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
• 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku, 
• 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující je přitom věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpora se však nevyplácí okamžitě uchazečům o zaměstnání s nárokem na odstupné od bývalého zaměstnavatele. Poskytuje se až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, z něhož byla odvozena zákonná výše odstupného (příp. odbytného nebo odchodného).

Výše podpory v nezaměstnanosti

Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:

• první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
• třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
• po zbývající podpůrčí dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o OSVČ, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace. Osoby samostatně výdělečně činné musí samozřejmě výdělečnou činnost ukončit nebo přerušit.

Uchazeči bez nároku nebo snížená podpora

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ne každý má nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti.

Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč, který před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám, případně dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Naopak na podporu není nárok vůbec za situace, kdy byl s uchazečem v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b, dále výpovědí dle § 52 písm. g nebo výpovědí za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem).

Podpora v nezaměstnanosti se rovněž neposkytuje v době pobírání starobního důchodu, pobírání nemocenských dávek, pobírání podpory při rekvalifikaci nebo po dobu výkonu vazby.

Maximální poskytovaná částka

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Odvíjí se ode dne podání žádosti o podporu, tj. do 31. prosince nebo po 31. prosinci (při rekvalifikaci je rozhodující den nástupu na rekvalifikaci).

Podpora z náhradní doby

Občas se stane, že zaměstnanec sice splnil podmínku doby účasti na pojištění, ale není schopen doložit svůj předchozí příjem, například z důvodu likvidace nebo bankrotu zaměstnavatele. Obdobně to platí pro uchazeče splňující podmínku účasti na důchodovém pojištění takzvanou náhradní dobou. Zde je pro výši podpory rozhodující, zda bylo do období dvanácti měsíců důchodového pojištění během dvou let před registrací do evidence úřadu práce potřeba započítat náhradní dobu (např. péče o dítě do 4 let věku, pracovní neschopnost). Pokud ano, záleží, zda bylo jako poslední

• zaměstnání, příp. samostatná výdělečná činnost (pro výpočet podpory se použije průměrný čistý měsíční výdělek nebo vyměřovací základ OSVČ) nebo
• náhradní doba (pro výpočet se použije průměrná mzda v národním hospodářství.

Podpora z průměrné mzdy v národním hospodářství činí za:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy (tj. 3886 Kč),
• třetí a čtvrtý měsíc ve výši 0,12násobku průměrné mzdy (tj. 3109 Kč), 
• po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy (tj. 2850 Kč).

Opakovaně na podpoře

Řada uchazečů se na úřad práce vrací opakovaně. V takových případech je rozhodující, jak dlouho byli předtím na podpoře (jaká část z podpůrčí doby je vyčerpaná) a jakou dobu v mezidobí odpracovali. Samozřejmě je nezbytné splnění podmínky dvanáct měsíců výdělečné činnosti, která založí účast na důchodovém pojištění v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu. Podmínku lze splnit i výše uvedenou náhradní dobou.

1. Vyčerpána část podpůrčí doby

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (nevyčerpal maximum) a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu (opět až na 5 měsíců, pokud dosáhl ke dni podání žádosti o podporu 50 let věku a méně; na 8 měsíců, pokud mu je více než 50 let, ale ne více než 55 let; na 11 měsíců, pokud je mu více než 55 let). Naopak, pokud pracoval nebo podnikal méně než 3 měsíce, má nárok jen na zbývající nevyčerpanou část podpůrčí doby. Samozřejmě nadále platí podmínka, že nesmí být pracovní poměr ukončen pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

2. Vyčerpána celá podpůrčí doba

Uchazeč, který vyčerpal celou podpůrčí dobu (pobíral tedy podporu v nezaměstnanosti po maximální dobu 5, 8 nebo 11 měsíců), má nárok na podporu v nezaměstnanosti, jen pokud znovu získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců.

Podpora a přivýdělek

Stále je možné si po dobu vedení v evidenci úřadu práce přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, tedy zaměstnání, které nepřesáhne polovinu minimální mzdy (aktuálně 4950 korun). V případě pobírání podpory se po dobu výkonu práce v takzvaném nekolidujícím zaměstnání její výplata zastaví. Tato doba se však uchazečům nezapočítává do doby potřebné pro opětovný vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Minimální mzda je v roce 2016 stanovena částkou 9900 korun, pro zaměstnané invalidní důchodce částkou 9300 korun. Přesto si mohou obě skupiny při vedení v evidenci úřadu práce přivydělat shodně, a to až do částky 4950 korun. Což aktuálně pro server Podnikatel.cz potvrdilo jak ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Generální ředitelství úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání si může přivydělat polovinu minimální mzdy – tedy 4950 korun, toto se vztahuje na všechny uchazeče o zaměstnání bez rozdílu, tedy také na příjemce invalidního důchodu, ujistila nás mluvčí Kateřina Beránková.