Podpora v nezaměstnanosti v roce 2024: Vyšší, ale zato kratší

Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o OSVČ, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Osoby samostatně výdělečně činné musí samozřejmě výdělečnou činnost ukončit nebo přerušit.

Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.

Uchazeči bez nároku nebo snížená podpora

Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč, jenž před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám, případně dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Naopak na podporu není nárok vůbec za situace, kdy byl s uchazečem v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b), dále výpovědí dle § 52 písm. g) nebo výpovědí za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem).

Podpora v nezaměstnanosti se rovněž neposkytuje v době pobírání starobního důchodu, pobírání nemocenských dávek, pobírání podpory při rekvalifikaci nebo po dobu výkonu vazby. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v
nezaměstnanosti. Odvíjí se tedy ode dne podání žádosti o podporu, tj. do 31. prosince nebo po 31. prosinci (při rekvalifikaci je rozhodující den nástupu na rekvalifikaci).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

Podporu lze počítat i z náhradní doby

Může dojít k situaci, kdy zaměstnanec splní podmínku doby účasti na pojištění, ale není schopen doložit svůj předchozí příjem, například z důvodu likvidace nebo bankrotu zaměstnavatele. Podpora se stanoví procentem z průměrné mzdy v národním hospodářství. Obdobné podmínky platí pro uchazeče, kteří splní účast na důchodovém pojištění takzvanou náhradní dobou. Zde je pro výši podpory rozhodující, zda bylo do období dvanácti měsíců důchodového pojištění během dvou let před registrací do evidence úřadu práce potřeba započítat náhradní dobu (např. péče o dítě do 4 let věku, pracovní neschopnost po skončení zaměstnání atd.). Pokud ano, záleží, zda bylo jako poslední:

• zaměstnání, příp. samostatná výdělečná činnost (pro výpočet podpory se použije průměrný čistý měsíční výdělek nebo vyměřovací základ OSVČ) nebo
• náhradní doba (pro výpočet se použije průměrná mzda v národním hospodářství).

Podpora z průměrné mzdy v národním hospodářství je aktuálně za:

• první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy (tj. 6365 Kč),
• třetí a čtvrtý měsíc ve výši 0,12násobku průměrné mzdy (tj. 5092 Kč),
• po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy (tj. 4667 Kč).

Opakovaně na podpoře a podpůrčí doba

Řada uchazečů se na úřad práce vrací opakovaně. V takových případech je rozhodující, jak dlouho byli předtím na podpoře (jaká část z podpůrčí doby je vyčerpaná) a jakou dobu v mezidobí odpracovali. Samozřejmě je nezbytné splnění podmínky dvanáct měsíců výdělečné činnosti, která založí účast na důchodovém pojištění v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu. Podmínku lze splnit i výše uvedenou náhradní dobou.

1. Vyčerpána část podpůrčí doby

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (nevyčerpal maximum) a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců (v roce 2023 stačily 3 měsíce), má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu (opět až na 5 měsíců, pokud dosáhl ke dni podání žádosti o podporu 50 let věku a méně; na 8 měsíců, pokud mu je více než 50 let, ale ne více než 55 let; na 11 měsíců, pokud je mu více než 55 let). Naopak, pokud pracoval nebo podnikal méně než 6 měsíců, má nárok jen na zbývající nevyčerpanou část podpůrčí doby. Samozřejmě nadále platí podmínka, že nesmí být pracovní poměr ukončen pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

2. Vyčerpána celá podpůrčí doba

Uchazeč, který vyčerpal celou podpůrčí dobu (pobíral tedy podporu v nezaměstnanosti po maximální dobu 5, 8 nebo 11 měsíců), má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pouze pokud znovu získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 9 měsíců (v roce 2023 alespoň 6 měsíců).

Podpora a možnost přivýdělku

Uchazeč o zaměstnání si může po dobu vedení v evidenci úřadu práce přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, tedy zaměstnání, které nepřesáhne polovinu aktuální minimální mzdy. Částka, kterou si může uchazeč o zaměstnání vydělat, tak činí 9450 Kč. V případě pobírání podpory se po dobu výkonu práce v takzvaném nekolidujícím zaměstnání výplata podpory zastaví. Tato doba se uchazečům nezapočítává do doby potřebné pro opětovný vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Již ale není umožněna kombinace nekolidujícího zaměstnání a dohody o provedení práce. Přivydělat si lze pouze v rámci pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti.

Žádost o podporu v nezaměstnanosti

Při osobním podání žádosti o zprostředkování zaměstnání se na Úřadu práce České republiky předkládá:

• doklad k ověření totožnosti, státního občanství a místa trvalého pobytu (občanský průkaz),
• doklad o ukončení zaměstnání (zápočtový list), o ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo o ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání (např. maturitní vysvědčení, diplom atd.),
• u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o vyměřovacím základu,
• doklad o zdravotním omezení (lékařský posudek),
• pokud uchazeč vykonává pracovní činnost, která nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tzv. nekolidující zaměstnání, dokládá také výkon této činnosti a výši odměny.

Uchazeči o zaměstnání (propuštění zaměstnanci) již nemusí předkládat potvrzení o výši průměrného výdělku (potvrzení o ukončení zaměstnání, tj. zápočtový list se dokládá nadále). Údaje pro stanovení nároku na podporu si opatří úřad práce sám u ČSSZ, kam je zasílají zaměstnavatelé. 

Zpřísní se potírání nelegální práce

Od ledna 2024 dochází rovněž k úpravě zákonné definice nelegální práce. Cílem je zefektivnění její kontroly a potírání. Orgány inspekce budou moci zakázat danou činnost a reagovat tak na rozsáhlé páchání přestupku. Bude možné využít postihy formou neposkytnutí příspěvků či nemožnosti zaměstnávat cizince k více přestupkům zaměstnavatelů. Zejména pak nesoučinnostním přestupkům a zastřenému zprostředkování zaměstnání (tzv. švarcsystém). Rozšiřuje se ručení za pokutu za nelegální práci, aby nebylo výhodné obcházet zákaz nelegální práce přes pochybné subdodavatele.

Co jste se v článku dozvěděli?