Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2024 pro účely zákona o zaměstnanosti má číslo 410/2024 Sb. Jde o částku (mimo jiné) důležitou pro výpočet maximální podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikaci. Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2024 činí 45 107 Kč.
Co se dozvíte v článku
Jaká je délka pobírání podpory?
Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění, a to během dvou let před registrací do evidence úřadu práce. Dobu účasti na pojištění je možné získat zaměstnáním (ze kterého se odvádí sociální pojištění), samostatnou výdělečnou činností nebo dobrovolným důchodovým pojištěním. Uchazeči splňujícímu podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se podpora vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí:
- 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku,
- 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpora se vyplácí již od prvního měsíce. Do konce roku 2023 se uchazečům o zaměstnání s nárokem na odstupné od bývalého zaměstnavatele poskytovala až po uplynutí doby stanovené podle počtu násobků průměrného výdělku, z něhož byla odvozena zákonná výše odstupného (příp. odbytného nebo odchodného).
Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností. Žádat o zprostředkování zaměstnání lze dokonce elektronicky, např. jen prostřednictvím mobilu. Je však nezbytné ověření totožnosti osobní identitou nebo datovou schránkou. Žádost je tak možné podat osobně na pobočce úřadu práce nebo online prostřednictvím aplikace, kterou je od 1. ledna 2025 Klientská zóna Jenda.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:
- první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- po zbývající podpůrčí dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o OSVČ, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Osoby samostatně výdělečně činné musí samozřejmě výdělečnou činnost ukončit nebo přerušit.
Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.
Uchazeči bez nároku nebo snížená podpora
Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč, jenž před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám, případně dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Naopak na podporu není nárok vůbec za situace, kdy byl s uchazečem v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b), dále výpovědí dle § 52 písm. g) nebo výpovědí za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem).
Podpora v nezaměstnanosti se rovněž neposkytuje v době pobírání starobního důchodu, pobírání nemocenských dávek, pobírání podpory při rekvalifikaci nebo po dobu výkonu vazby. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Odvíjí se tedy ode dne podání žádosti o podporu, tj. do 31. prosince nebo po 31. prosinci (při rekvalifikaci je rozhodující den nástupu na rekvalifikaci).
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
| Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
|---|---|---|---|---|---|
| Maximální podpora v nezaměstnanosti | 20 075 Kč | 21 488 Kč | 22 798 Kč | 24 608 Kč | 26 163 Kč |
| Maximální podpora v rekvalifikaci | 22 498 Kč | 24 081 Kč | 25 549 Kč | 27 578 Kč | 29 320 Kč |
Podporu lze počítat i z náhradní doby
Může dojít k situaci, kdy zaměstnanec splní podmínku doby účasti na pojištění, ale není schopen doložit svůj předchozí příjem, například z důvodu likvidace nebo bankrotu zaměstnavatele. Podpora se stanoví procentem z průměrné mzdy v národním hospodářství. Obdobné podmínky platí pro uchazeče, kteří splní účast na důchodovém pojištění takzvanou náhradní dobou. Zde je pro výši podpory rozhodující, zda bylo do období dvanácti měsíců důchodového pojištění během dvou let před registrací do evidence úřadu práce potřeba započítat náhradní dobu (např. péče o dítě do 4 let věku, pracovní neschopnost po skončení zaměstnání atd.). Pokud ano, záleží, zda bylo jako poslední:
- zaměstnání, příp. samostatná výdělečná činnost (pro výpočet podpory se použije průměrný čistý měsíční výdělek nebo vyměřovací základ OSVČ) nebo
- náhradní doba (pro výpočet se použije průměrná mzda v národním hospodářství).
Podpora z průměrné mzdy v národním hospodářství je aktuálně za:
- první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy (tj. 6767 Kč),
- třetí a čtvrtý měsíc ve výši 0,12násobku průměrné mzdy (tj. 5413 Kč),
- po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy (tj. 4962 Kč).
Opakovaně na podpoře a podpůrčí doba
Řada uchazečů se na úřad práce vrací opakovaně. V takových případech je rozhodující, jak dlouho byli předtím na podpoře (jaká část z podpůrčí doby je vyčerpaná) a jakou dobu v mezidobí odpracovali. Samozřejmě je nezbytné splnění podmínky dvanáct měsíců výdělečné činnosti, která založí účast na důchodovém pojištění v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu. Podmínku lze splnit i výše uvedenou náhradní dobou.
1. Vyčerpána část podpůrčí doby
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (nevyčerpal maximum) a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu (opět až na 5 měsíců, pokud dosáhl ke dni podání žádosti o podporu 50 let věku a méně; na 8 měsíců, pokud mu je více než 50 let, ale ne více než 55 let; na 11 měsíců, pokud je mu více než 55 let). Naopak, pokud pracoval nebo podnikal méně než 6 měsíců, má nárok jen na zbývající nevyčerpanou část podpůrčí doby. Samozřejmě nadále platí podmínka, že nesmí být pracovní poměr ukončen pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.
2. Vyčerpána celá podpůrčí doba
Uchazeč, který vyčerpal celou podpůrčí dobu (pobíral tedy podporu v nezaměstnanosti po maximální dobu 5, 8 nebo 11 měsíců), má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pouze pokud znovu získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 9 měsíců.
Podpora a možnost přivýdělku
Uchazeč o zaměstnání si může po dobu vedení v evidenci úřadu práce přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, tedy zaměstnání, které nepřesáhne polovinu aktuální minimální mzdy. Částka, kterou si může uchazeč o zaměstnání vydělat, tak činí 10 400 Kč. V případě pobírání podpory se po dobu výkonu práce v takzvaném nekolidujícím zaměstnání výplata podpory zastaví. Tato doba se uchazečům nezapočítává do doby potřebné pro opětovný vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Není umožněna kombinace nekolidujícího zaměstnání a dohody o provedení práce. Přivydělat si lze pouze v rámci pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti.
Osobní podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti
Při osobním podání žádosti o zprostředkování zaměstnání se na Úřadu práce České republiky předkládá:
- doklad k ověření totožnosti, státního občanství a místa trvalého pobytu (občanský průkaz),
- doklad o ukončení zaměstnání (zápočtový list), o ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo o ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání (např. maturitní vysvědčení, diplom atd.),
- u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o vyměřovacím základu,
- doklad o zdravotním omezení (lékařský posudek),
- pokud uchazeč vykonává pracovní činnost, která nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tzv. nekolidující zaměstnání, dokládá také výkon této činnosti a výši odměny.
Uchazeči o zaměstnání (propuštění zaměstnanci) již nemusí předkládat potvrzení o výši průměrného výdělku (potvrzení o ukončení zaměstnání, tj. zápočtový list se dokládá nadále). Údaje pro stanovení nároku na podporu si opatří úřad práce sám u ČSSZ. Té je zasílají zaměstnavatelé.
Úřad práce je oprávněn získávat údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti z informačních systémů vedených Českou správou sociálního zabezpečení, a to údaj o druhu zaměstnání, době trvání zaměstnání, době důchodového pojištění, výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů a způsobu a důvodu skončení zaměstnání.
Pozor na evidenci všech DPP
Od poloviny roku 2024 oznamují zaměstnavatelé nástup všech zaměstnání na dohody o provedení práce do evidence České správy sociálního zabezpečení, a to i dohod, které účast na nemocenském pojištění nezaloží. Této skutečnosti si musí být zaměstnanci vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání při případném sjednání DPP vědomi. Úřad práce nyní lehce zjistí, že byla DPP (byť i v minimální výši) sjednána. Jednalo by se o porušení pravidel, jejichž důsledkem je vrácení neoprávněně vyplacené podpory v nezaměstnanosti uchazečem o zaměstnání.
ČLÁNKY DO MAILU