Podpora veřejné kulturní služby nebo zvýšení podnikatelského zisku?

Kultura bývá spíš politickou popelkou. V Praze je teď důležitým tématem, ke kterému se vyjadřuje odborná veřejnost i Ministerstvo financí ČR, kvůli němuž vznikla petice a které přerůstá hranice Prahy a České republiky. Kořenem sporů jsou jak granty na kulturu, které radnice rozdělila podle nového systému, tak plánovaná druhá vlna transformace příspěvkových organizací.

Zmařená podnikatelská investice

Základy grantové politiky v oblasti kultury (tedy rozdělování veřejných financí na pražskou kulturu) se vloni otřásly. Petr Kratochvíl, jednatel a spolumajitel společnosti Fantazma, spol. s r. o., která provozuje pražské divadlo Ta Fantastika, podal na Českou republiku žalobu u mezinárodního arbitrážního soudu kvůli tomu, že Česko neochránilo jeho podnikatelskou investici do divadla. Důvod? Podle Kratochvíla město Praha nespravedlivě rozdělovalo kulturní granty. Kratochvíl v médiích tvrdil, že mu nejde o vlastní profit, ale o princip.

V únoru 2008 ukončil spor ministr financí Miroslav Kalousek – s Kratochvílem uzavřel dohodu. Za stažení žaloby se ministr zavázal požádat pražského primátora Pavla Béma, aby pražská grantová politika měla jasně stanovená pravidla.

Věc je v kompetenci radního pro kulturu Milana Richtera. Ten začal již loni propagovat novinku – dotaci na vstupenku, se kterou vesměs nesouhlasila odborná veřejnost a později proti ní byla i odborná grantová komise, která navrhuje, komu dotaci přidělit. Problémem je hlavně to, že se takto mezi oficiální příjemce dotace dostali podnikatelé produkující komerční kulturu a omezené finance tak ukousli neziskovému sektoru. Stejně tak jako dalším grantovým kategoriím, protože do dotací na vstupenku šlo 25 % celkové částky určené na granty na kulturu pro rok 2008. Principem dotace na vstupenku totiž je, že se vypočítává jako podíl celkových tržeb a průměrné ceny za vstupenku žadatele, minimální průměrná cena vstupenky nesmí být nižší než 150 Kč. Dotace na vstupenku má být udělována v režimu de minimis.

Překopání g  velkým skluzem. Uzávěrka žádostí byla až 7. prosince 2007, k rozdělení grantů se po průtazích dospělo až v březnu 2008.

Dotaci na vstupenku si za podnikatelské subjekty odnesly například:

• Fanazma, spol. s r.o. (Divadlo Ta Fantastika) 5,6 milionu Kč
• Cleopatra Muzical, s.r.o. (Divadlo Broadway) 4,1 milionu Kč
• Hamlet Production a.s. (Divadlo Kalich) 4,6 milionu Kč

O podpoře těchto subjektů a dále Divadla na Fidlovačce a Muchova muzea tvrdí Tomáš Kramár z občanského sdružení Oživení, které podporuje rozvoj občanské společnosti, demokracie a právního státu: V těchto případech podpory komerčně úspěšných produktů se jedná za prvé o porušení vlastní kulturní politiky města, která zcela správně a logicky odmítá podporovat ziskové projekty, za druhé jsou zde jednoznačné politické vazby mezi nejvíce podpořenými subjekty a politickými stranami a za třetí se alespoň v jednom případě, u společnosti Fantazma, jedná o nedovolenou veřejnou podporu přesahující tzv. evropskou výjimku de minimis. Vášně vyvolává i to, že některé subjekty nedodaly požadovanou výroční zprávu. Ze zákona ji ale například jako s.r.o. nemají povinnost vyhotovovat a zveřejňovat.

Hlavní město nevzalo na vědomí ani dopis ministra financí, který upozorňoval, že by se v grantech neměl mísit neziskový sektor a podnikání v kultuře. Nebralo v úvahu ani názor kulturní obce. Ziskové projekty získaly asi 25 milionů korun.

Radní Milan Richter opakovaně tvrdí, že dotace na vstupenku je dotace pro diváka. Rozdělení pražských grantů by tedy mělo do důsledku vzato znamenat snížení vstupného u těch subjektů, které dotaci na vstupenku dostaly.

Transformace do nejistoty

Vedle kontroverze, kterou vyvolávají granty, je tu také snaha města provést tzv. druhou vlnu transformace. Znamená to, že se příspěvkové organizace převedou na obecně prospěšné společnosti, které bude město spoluzakládat a spolufinancovat čtyřletými granty. V první vlně transformace se takto z příspěvkové organizace na o.p.s. změnilo například divadlo Archa. V jaké je teď situaci? Díky posunutým grantům žije na dluh. Podle Ondřeje Hraba, ředitele divadla, tvoří vlastní zdroje asi 50 % všech potřebných financí. 50% soběstačnost je dle Hraba na mezinárodní úrovni a při porovnání se srovnatelnými divadly nadstandardní. Město na transformaci tlačí, ale instituce, kterých by se měla týkat, se brání. Nejde však o to, že by nesouhlasily s transformací jako takovou, ale nechtějí do ní jít ve chvíli, kdy je situace tak nejistá.

Do ulic?

Vše vyvrcholilo vytvořením petice Za Prahu kulturní a veřejným shromážděním, které by se mělo konat 24. dubna, v den zasedání zastupitelstva, před pražským magistrátem. Pod textem pětibodové petice je podepsaný právník Václav Petrmichl, kterého určil petiční výbor jako zástupce pro jednání s magistrátem.

Mezi požadavky patří právě oddělení neziskového sektoru od případné podpory podnikání v kultuře. Stejně jako požadavek, aby město definovalo síť veřejných kulturních organizací, které pečují o kulturní dědictví. Požaduje také odvolání radního pro kulturu Milana Richtera. Dalším požadavkem je, aby se město zabývalo podněty umělecké veřejnosti a obnovilo Poradní sbor primátora, který je v platné Kulturní politice hlavního města Prahy a který nefunguje. Na rozhodování radního a zastupitelstva tak odborná veřejnost nemá žádný vliv (o nás bez nás).

Česko předsedá Evropské unii

Praha nežije v mezinárodní izolaci. Od 1. ledna 2009 předsedá Česko Evropské unii. Na Prahu se upírá pozornost. Celá Evropa se bude dívat, řekl na tiskové konferenci k pražské kulturní politice Jan-Lucas van Hoorn, velvyslanec Nizozemského království v Česku. Upozornil, že i jeho velvyslanectví má zájem na spolupořádání kulturních projektů v Praze, ale to není možné v naprosto nejisté situaci. Ambasáda rozhoduje o projektech alespoň rok dopředu. Což nejde, když nemá jistotu, jestli budou organizace fungovat. Dokonce doporučil obrátit se kvůli dotaci na vstupenku na evropského komisaře pro hospodářskou soutěž.

Nehledě na to, že Praha se chová nelogicky. Na jednu stranu třeba nepodpořila festival Tanec Praha, na druhou stranu se jím chce podle Yvony Kreuzmannové, externí poradkyně ministra kultury, prezentovat v rámci kulturních aktivit provázejících české předsednictví.

Mezinárodní rozměr dodává potížím s granty také fakt, že řada projektů, které na podporu Prahy čekaly, vzniká mezinárodně. A jsou navázány na další granty v zahraničí, o které žádají tamní partneři. Organizátoři také již ruší například účast zahraničních souborů na festivalech, protože cizinci nechápou, v čem je problém.

Působení kontroverzního Milana Richtera na pražské radnici navíc v mezidobí dostalo další šrám. Musí čelit podezření ze střetu zájmů kvůli spotům propagujícím Prahu na Fashion TV, v nichž účinkuje jeho přítelkyně Miss World Taťána Kuchařová. Město za spoty zaplatilo 8,5 milionu korun, Richter však tvrdí, že Kuchařová účinkovala bez nároku na honorář.

Veřejná kulturní služba

Řešení je přitom zdánlivě jednoduché: Definovat, co je to veřejná kulturní služba a podporovat neziskové projekty či instituce veřejné kulturní služby. Dotace na vstupenku, která se odvíjí od počtu prodaných vstupenek a kterou dostávají komerční subjekty na ziskové projekty, totiž vlastně znamená, že Praha zaplatí z veřejných peněz podnikateli za to, jak byl obchodně úspěšný. Tedy kolik prodal vstupenek a kolik za ně utržil.