Diskuze kolem snížení státní podpory stavebního spoření leží stavebním spořitelnám stále v žaludku. Tento návrh je přitom na stole ministerstva financí už několik měsíců. Šéf resortu Eduard Janota na začátku října problematiku opět otevřel, když oznámil, že snížení právě státní podpory stavebnímu spoření by mohlo být součástí chystaného druhého úsporného balíčku, který by měl dále stlačovat výši státního deficitu.
Jak pro business server Podnikatel.cz uvedl Petr Zaremba, ředitel odboru řízení aktiv a pasiv Raiffeisen stavební spořitelny, podpora stavebního spoření má pro českou ekonomiku zcela evidentně velký význam a z hlediska daňového výnosu je stavební spoření pro státní rozpočet nepopiratelně ziskové.
V první řadě se domnívám, že pro snížení současného maximálního ročního státního příspěvku (3000 Kč) v podstatě neexistuje reálný důvod. Náklady státu na tento příspěvek postupně klesají, vzhledem k tomu, že je vyjádřen absolutně, a nepodléhá tedy žádné inflační valorizaci a podobně,
řekl serveru Podnikatel.cz Zaremba.
Podle něj je nutné při zvažování tohoto opatření promyslet všechny důsledky i z dlouhodobějšího hlediska. Stavební spořitelny část vkladů svých klientů, kteří jsou ve fázi spoření, používají ke krytí úvěrů, a „volné” prostředky používané pro řízení likvidity umisťují do státních cenných papírů, hypotečních zástavních listů nebo na mezibankovní trh. Fungují tak jako dodavatelé likvidity a významný stabilizační faktor,
upřesnil Zaremba.
Stavební spoření má dnes uzavřeno přes pět milionů klientů a stavební spořitelny tak patří mezi významné věřitele státu. V rámci sektoru stavebního spoření je do státních dluhopisů investováno přes 100 miliard korun. A já se – zajisté ne sám – domnívám, že „podrážet nohy” stavebnímu spoření je právě v době ekonomické krize velká škoda,
uzavřel pro business server Podnikatel.cz ředitel odboru řízení aktiv a pasiv Raiffeisen stavební spořitelny.
ČLÁNKY DO MAILU