Po všech schvalovacích peripetiích vyšel zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě ve Sbírce zákonů pod číslem 121. Příspěvek má motivovat k větší ochotě pozitivně testovaných osob označovat další potenciálně rizikové kontakty a samozřejmě zlepšit situaci zaměstnanců, kterým byla nařízena karanténa či izolace.
Co se dozvíte v článku
Jde vlastně o třetí návrh zákona. První návrh se díky přílepkům nesouvisejícím s nouzovým stavem nepodařilo schválit. Poté vláda schválila „100% nemocenskou“. O žádnou nemocenskou přitom nešlo, pouze o náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného redukovaného výdělku. Ani tato varianta nebyla úspěšná. Nakonec prošel s drobnými úpravami původní návrh zákona na „vylepšenou izolačku“ o 370 Kč za kalendářní den.
Období poskytování mimořádného příspěvku
Zákon nabyl účinnosti 5. března 2021. Příspěvek přísluší zaměstnanci i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa po 28. únoru 2021. Příspěvek se vztahuje na karanténu a izolaci nejdéle do 30. dubna 2021. Původní návrh přitom kalkuloval s příspěvkem až do 31. května 2021. Nakonec se bude poskytovat pouze po dobu dvou kalendářních měsíců.
Na příspěvek nebudou mít nárok zaměstnanci, kterým byla nařízena karanténa v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních nebo služebních cest.
Výše mimořádného příspěvku
Zaměstnancům přísluší v době dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to za pracovní dny (dny, na které byly rozvrženy směny) a tzv. placené svátky. Od 15. kalendářního dne trvání nemoci či karantény náleží těmto zaměstnancům dávka nemocenského pojištění poskytovaná Českou správou sociálního zabezpečení, tj. nemocenské.
Nově bude v případě nařízené karantény (pro účely tohoto zákona se za karanténu považuje také izolace ve smyslu § 2 odst. 6 zákona o ochraně veřejného zdraví) poskytován zaměstnancům za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč. Příspěvek se tedy nebude poskytovat za stejné dny jako náhrada mzdy. Současně se zavádí omezující pravidlo. Pokud součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.
Na příspěvek bude mít nárok zaměstnanec, jemuž vznikl nárok na náhradu mzdy (platu, odměny) podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény. To znamená, že se příspěvek nebude vyplácet za odpracované dny, tedy dny, kdy nevzniklo právo na náhradu. Jestliže by zaměstnanec v době prvních 14 dnů nařízené karantény odpracoval veškeré směny dle harmonogramu směn (např. na home office), příspěvek náležet nebude. Žádná mzda, plat, odměna neušla, nevzniklo tudíž ani právo na náhradu mzdy.
V případě, že má zaměstnanec u jednoho nebo více zaměstnavatelů několik pracovněprávních vztahů, může získat za splnění podmínek příspěvek za každý pracovněprávní vztah samostatně.
Výpočty a kalkulačka k mimořádnému příspěvku
Vzhledem k tomu, že nejde jen o jednoduchý výpočet, tj. jen o vynásobení částky 370 Kč a počtu dnů nařízené karantény, připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí kalkulačku, kde mohou zaměstnanci dosazením průměrného hodinového výdělku a počtu hodin karantény zjistit, o kolik se jim náhrada mzdy v následujících dvou měsících zvýší.
Kalkulačka mimořádného příspěvku v karanténě a izolaci
Příklad výpočtu:
Zaměstnanci byla nařízena karanténa na 14 dnů. Jeho průměrný hodinový výdělek činí 150 Kč. Z důvodu nařízené karantény zameškal 80 hodin.
Náhrada mzdy za dobu karantény činí 6 480 Kč. Výše mimořádného příspěvku za 14 dnů 5 180 Kč. Avšak v součtu s náhradou mzdy může činit maximálně 90 % průměrného výdělku za 14 dnů, tedy 10 800 Kč ((150 × 80) x 0,9). Mimořádný příspěvek 5 180 Kč bude snížen o 860 Kč.
| Hrubá měsíční mzda | Náhrada mzdy | Náhrada mzdy s příspěvkem |
| 20 000 Kč | 5 141 Kč | 8 568 Kč |
| 25 000 Kč | 6 437 Kč | 10 728 Kč |
| 30 000 Kč | 7 690 Kč | 12 816 Kč |
| 35 000 Kč | 8 970 Kč | 14 150 Kč |
Splatnost a výplatní páska zaměstnanců
Splatnost a výplata příspěvku je stejná jako výplata mzdy, platu či odměny z dohody konané mimo pracovní poměr za dané období. Zaměstnavatel v měsíčním vyúčtování mzdy zaměstnance dle § 142 odst. 5 zákoníku práce, jednoduše řečeno na výplatní pásce, uvede vedle náhrady za příslušné období údaje o náhradě z titulu nařízené karantény (izolace) a údaj o příspěvku poskytnutém za toto období.
Příspěvek je stejně jako náhrada mzdy v době karantény osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a neodvádí se z něj ani sociální ani zdravotní pojištění. Ovšem bude součástí mzdového listu zaměstnance. Pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. Neovlivní tak nárok na případné jiné sociální dávky. Příspěvek nebude postihován výkonem rozhodnutí soudu ani exekucí.
O příspěvek si zaměstnavatel sníží pojistné
Zaměstnavatelům přinese nová (dočasná) úprava další administrativu. Na druhou stranu neponesou s jeho výplatou žádné náklady. Od částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc si budou každý měsíc odčítat zúčtovanou částku mimořádného příspěvku. Aby však mohlo dojít k odečtu, musí být příspěvek vyplacen nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci odečtu pojistného.
Nárok lze přitom uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény. V praxi totiž může dojít k situaci, kdy nebude z vystavené dočasné pracovní neschopnosti zřejmé, že se jedná zároveň o izolaci. Proto je zde stanovena jakási lhůta pro eventuální došetření, např. po návratu zaměstnance do zaměstnání. Pokud zaměstnavatel nezúčtoval zaměstnanci příspěvek, neboť až dodatečně zjistil, že jsou splněny podmínky pro jeho výplatu, zúčtuje příspěvek dodatečně a odečte ho od pojistného.
Odečet si zaměstnavatel provede prostřednictvím upraveného předepsaného tiskopisu (přehled o výši vyměřovacího základu), kde bude uvádět také údaj o počtu zaměstnanců, za které se odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které si zaměstnavatel od pojistného odečítá.
Když příspěvek převyšuje odvod sociálního pojištění
Jestliže by byla částka mimořádného příspěvku v kalendářním měsíci vyšší než vypočtené pojistné (zejména u „malých“ zaměstnavatelů), bude tento rozdíl přeplatkem na pojistném. O jeho úhradu si zaměstnavatel požádá prostřednictvím přehledu o výši vyměřovacího základu. Naopak při odpočtu vyšší částky, než má zaměstnavatel nárok, jde o dluh zaměstnavatele vůči ČSSZ.
Při nesprávně provedeném odpočtu v důsledku zaviněného jednání zaměstnance (porušení právních předpisů) je zaměstnanec povinen příspěvek vrátit. Zaměstnavatel si bude moci takto neprávem vyplacený příspěvek srazit bez souhlasu zaměstnance ze mzdy dle § 147 odst. 1 zákoníku práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí již upozornilo, že dodržování nařízené karantény či izolace budou kontrolovat orgány hygieny, které mohou při nedodržení podmínek ukládat i pokuty.
Informace o karanténě zaměstnavatelům
Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel nezjistil, že jde o karanténu. Po dobu platnosti mimořádného zákona se tudíž rozšiřuje rozsah údajů poskytovaných ČSSZ zaměstnavatelům na základě jejich žádosti. Ty se nijak upravovat nebudou. Zaměstnavatelé je podávali již při zavádění eNeschopenek. Nyní bude (dočasně) poskytována také informace o nařízení, trvání nebo ukončení karantény.
ČLÁNKY DO MAILU