Podrobný průvodce zákonem o veřejných zakázkách (2. díl)

Důvodem novely zákona o veřejných zakázkách účinné od dubna loňského roku je docílit transparentnosti zadávání veřejných zakázek a bojovat tak proti korupci. Vedle rozsáhlých klíčových změn, které se dotýkají všech zadavatelů, je pro malé a střední podniky mimo jiné podstatné, že novela rozšířila definici zadavatelů. Tím se totiž do režimu zákona dostaly i menší firmy, které čerpají dotace a využívají tak veřejné finanční zdroje. Přesto že odborná i podnikatelská veřejnost novelu spíše přivítala, již nyní se objevuje volání po další změně zákona o veřejných zakázkách.

Čerpáte dotace? Pozor na změny

Snížení limitů pro zakázky malého rozsahu a změna definice dotovaného dodavatele se dotýká i menších podniků, které čerpají dotace. Příkladem mohou být subjekty, které uspěly v dotačním řízení z Operačního programu podnikání a inovace spadajícího pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Při výběru dodavatelů v rámci podporovaného projektu se dostávají do režimu zákona o veřejných zakázkách. V Operačním programu Podnikání a Inovace se tato změna dotýká především malých podniků s mírou podpory 60 %, které nyní mají povinnost postupovat podle zákona u zakázek za více než 1 milion korun v případě dodávek a služeb, nebo 3 miliony korun u stavebních prací (vždy bez DPH). Jak již bylo řečeno, od 1. ledna příštího roku se hranice u dodávek, služeb a stavebních prací sjednotí na jednom milionu korun.

Na co by si tedy měli dát příjemci dotací, kteří nyní zadávají nebo budou zadávat veřejné zakázky, zejména pozor? Požadavek na velikost firmy z pohledu počtu zaměstnanců je možné po novelizaci nahradit požadavkem na seznam osob podílejících se na realizaci dané zakázky. Není tedy nutné požadovat od dodavatelů určitý minimální počet zaměstnanců firmy, dodavatel totiž může k realizaci zakázky využít i různých subdodavatelů nebo osob, které pro něj pracují v jiném než zaměstnaneckém poměru. Lze ale požadovat seznam osob, které se budou na realizaci konkrétní zakázky přímo podílet a stanovit také minimální kvalifikaci, kterou musí plnit, ale bez požadavku na pracovněprávní vztah k dodavateli.

Autor: http://www.isifa.com

Zadavatel může žádat prohlášení o ekonomické způsobilosti uchazečů o veřejnou zakázku.

Obrat a jiné ekonomické požadavky už po novele není možné stanovit jako kvalifikační předpoklady. V souladu s novelizovaným zákonem však zadavatel po uchazečích může požadovat čestné prohlášení o jejich ekonomické a finanční způsobilosti plnit zakázku. Požadavek na certifikáty systému řízení jakosti (ISO) či jiné certifikáty v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce už také nejsou v souladu s novelou zákona možným kvalifikačním předpokladem. Proto není možné je v Zadávací dokumentaci po uchazečích požadovat. Pojištění odpovědnosti za škodu může zadavatel v Zadávací dokumentaci požadovat jako obchodní podmínku, ale nikoliv jako kvalifikační předpoklad. Vítězný uchazeč má poté povinnost doložit sjednané pojištění k podpisu smlouvy, nikoliv již ihned při podávání nabídky. Pokud zadavatel požaduje doložení základních kvalifikačních předpokladů (podle § 53 odst. 1 novelizovaného zákona o veřejných zakázkách) formou čestného prohlášení, je dostatečné, aby bylo prohlášení podepsáno statutárním zástupcem oprávněným jednat za společnost dle obchodního rejstříku.

Dále platí pravidlo, že požadavek na hodnotu jednotlivé referenční zakázky nesmí v případě zakázek na stavební práce přesahovat polovinu předpokládané hodnoty požadovaného plnění. Nedoporučuje se také spojovat požadavek na reference s požadavkem na historii uchazeče. Zadavatel sice může uvést, že reference nesmí být starší než 5 let, nemůže ale stanovit, že uchazeč musel v každém samostatném roce z předchozích pěti let realizovat obdobnou zakázku.

Zpráva z výběrového řízení musí zahrnovat veškerá číselně vyjádřitelná hodnotící kritéria. Popis způsobu hodnocení ve Zprávě z výběrového řízení musí být srozumitelný a jasný, včetně uvedení všech hodnocených parametrů všech hodnocených nabídek, vzorců, výpočtů a odůvodnění přiděleného počtu bodů u subjektivních kritérií. Předmětem jedné zakázky by měla být všechna obdobná a spolu související plnění zamýšlená v průběhu projektu či všechna plnění, která spolu místně, věcně i časově souvisí či tvoří jeden celek.

Od vítěze výběrového řízení může zadavatel při podpisu smlouvy vyžadovat doložení úředních dokumentů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů, případně čestné prohlášení podepsané všemi členy statutárního orgánu, nejedná se však o povinnost zadavatele, ale jeho právo. Uchazeč je pak povinen dokumenty doložit.

Zakázky menším, to je v souladu s ministerskou koncepcí

Poněkud dvousečné může být zrušení ekonomických a finančních předpokladů, které zadavatel veřejné zakázky dříve stanovil, ať už to byla jistá výše pojištění nebo obratu, aby mohl zjistit ekonomickou a finanční stabilitu svého dodavatele. Právě tato změna sice více otevírá možnost menších firem dosáhnout na veřejné zakázky, na druhou stranu ale zvyšuje odpovědnost zadavatelů vybrat ty firmy, které zakázku skutečně žádaným způsobem spolehlivě naplní. Nicméně především menší firmy mohly být před novelou v nevýhodné pozici, protože na ně mohlo být nahlíženo jako na slabší nebo méně zkušené subjekty, což jim cestu k veřejným zakázkám zbytečně komplikovalo.

Otevřít veřejné zakázky více malým a středním firmám je navíc v souladu s Koncepcí podpory malého a středního podnikání 2014 – 2020, kterou formulovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podporovanou oblastí bude podpora malých a středních podnikatelů ve veřejných zakázkách v České republice, i v zahraničí. V této souvislosti jim bude poskytována záruka za návrh do veřejné zakázky, která je požadována při vyhlašování veřejné zakázky a je často limitujícím faktorem pro účast malých a středních podniků v těchto veřejných zakázkách. Poskytnutí záruky za návrh do veřejné zakázky umožní malým a středním podnikatelům účast ve veřejných zakázkách bez nutnosti vázat své finanční prostředky ke složení jistoty. Pro větší zpřístupnění veřejných zakázek malým a středním podnikatelům budou také podporována speciální školení, která zlepší orientaci podnikatelů v zákoně o veřejných zakázkách, deklaruje své navazující plány pro následující roky Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ukazuje tím také, že i s novelou zákona o veřejných zakázkách, která prostor pro menší subjekty do jisté míry otevírá, zůstávají překážky, které účast na veřejných zakázkách menším subjektům stále ztěžují. Je to ovšem problematika, jejíž způsoby řešení a příklady dobré praxe se nehledají jen na národní úrovni, ale také v rámci celé Evropské unie (viz například evropský kodex osvědčených postupů pro snadnější přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám).

Některá očekávání se nenaplnila, ve vzduchu je další novela

Předpokládalo se, že jedním z důsledků novely zákona, která snižuje limity pro zakázky malého rozsahu a rozšiřuje okruh dotovaných zadavatelů, kteří jsou nyní povinni zadávat zakázky podle tohoto zákona, bude zvýšení počtu zakázek, které budou v režimu zákona. Obecně to odborníci vítali, na druhou stranu varovali, že to také může znamenat vyšší náklady a větší administrativní náročnost pro menší zadavatele. Těmi mohou být například malé obce, ale také malé a střední podniky, které právě tyto dvě změny nejvýrazněji ovlivňují.

Ovšem podle Studie dopadů novely zákona na ekonomiku ČR 2013, kterou prezentovali představitelé platformy Fórum Veřejné zakázky kvalitně, v jejímž čele je ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, se předpoklady o růstu počtu veřejných zakázek dosud nenaplnily. Zatím po novele naopak poklesl jak počet veřejných zakázek, tak jejich hodnota. V meziročním srovnání poklesl od dubna do května 2012 počet veřejných zakázek téměř o polovinu.

Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky, komentoval výsledky studie ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Výsledky za prvních deset měsíců účinnosti novely ukazují, že systém veřejného zadávání je do značné míry ochromen. Potvrzují to jak čísla, tak praktické zkušenosti veřejných zadavatelů i uchazečů. Nyní je potřeba spojit síly tak, aby tento stav byl co nejdříve napraven, dodal Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek. Zkušeností z ICT sektoru přispěl Svatoslav Novák, prezident ICT Unie. Vize zákona se bohužel nenaplnila. V rámci novely jsme žádali zjednodušení formálních požadavků. V mnoha případech se definují nepřiměřené, někdy až zničující smluvní podmínky. Vyřazení jediného úspěšného soutěžitele formou zrušení výběrového řízení a kritérium nejnižší ceny jsou pro úspěšnou realizaci ICT díla velmi nebezpečné, tvrdí Svatoslav Novák.

Obecně by se měl zákon v úpravě hodnocení nabídek zaměřit více na kvalitu plnění. Do zákona by se měla vrátit možnost vyžádat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal, a certifikáty ISO, do nichž české firmy investovaly obrovské finanční prostředky, myslí si Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky s tím, že v úpravu doufá ještě v průběhu letošního roku. K opatrnosti při další novelizaci zákona, jehož aktuální verze ještě neplatí ani jeden celý rok, však již koncem minulého roku vyzvala otevřeným dopisem Platforma pro transparentní veřejné zakázky.