Pohled z praxe: Mentoring je možnost, jak dodat sobě i podnikání novou šťávu

Mentoring je cesta, jak se dostat k cennému know-how

Kdo mentoring nabízí? Je možné jít neformální cestou a oslovit někoho, jehož zkušenost je inspirativní, nebo se po mentorovi rozhlédnout ve svém okolí. Také však existuje řada organizací, které nabízejí byznys mentoring ženám i mužům a v různých oborech.

Pro příklad jsou to organizace Minerva 21, Femme Palette, kde se soustředí na mentoring pro ženy, She Loves Data nebo ReactGirls, kde se zaměřují hlavně na oblast technologií, #HolkyzMarketingu, soustředěné zase na markeťácké profese. Velkou mentoringovou událostí je Equal Pay Day pořádaný organizací Business & Professional Women CR. A to zdaleka není vyčerpávající výčet, mentoringových příležitostí totiž stále přibývá. Často je navíc mentoring zdarma nebo za cenu, kterou lze považovat spíše za symbolickou, vzhledem k tomu, jak cenné know-how mohou zájemci od mentorky nebo mentora získat.

Benefity spolupráce s mentorkou nebo mentorem

Podle průvodce mentoringem od Femme Palette má pro mentee spolupráce s mentorkou nebo mentorem zpravidla následující benefity:

• pomáhá definovat úspěch,
• pomáhá identifikovat mezery v dovednostech a schopnostech,
• podporuje (sebe)důvěru,
• učí, jak správně přijímat zpětnou vazbu
• a pomáhá navazovat a rozvíjet profesionální kontakty.

Jak tedy mentoring probíhá v praxi, jak ho vidí mentorky a mentoři a co si z něj mentee odnášejí?

Ani při mentoringu nic nového nepřijde bez práce

Saša Poništiaková má mentoringové programy na starosti ve spolku Minerva 21, který založila Rostya Gordon-Smith a podporuje především ženy, ale také muže, a kde Saša páruje mentee s jejich mentory. Nyní probíhá přihlašování do dalšího běhu desetiměsíčního mentoringového programu, který odstartuje v září.

Velkou skupinu mentee v Minervě 21 přitom tvoří mámy, které na pár let vypadly z pracovního trhu, když zůstaly doma s dětmi, a potřebují se opět pracovně nastartovat. O mentoring však mají zájem také lidé, kteří se chtějí pustit do podnikání a do začátku hledají nějakou pomocnou ruku. Další velkou skupinu tvoří obecně ti, kteří se chtějí kariérně posunout, případně už v zaměstnání postoupili na lepší pozici a chtějí načerpat inspiraci od někoho zkušeného. Podstatné vždy je, že musí mentee sám o mentoring stát a být aktivní, i když cíle a důvody, se kterými do mentoringu lidé vstupují, jsou různé. Mentoring určitě není pro ty, kteří si myslí, že se přihlásí a změna přijde sama, bez práce, shrnuje Saša.

Na začátku spolupráce si mentee spolu s mentorkou nebo mentorem vytyčí cíle pro spolupráci, které chtějí během mentoringu naplnit. Mezi cíli se objevuje třeba kariérní posun, rozjezd podnikání, zlepšit si sebeprezentaci a podobně. Častokrát však přinese mentoring pro mentee i vedlejší efekt, jako například rozšíření obzorů v určité problematice, hlavně v oblasti, ve které působí mentor, nové kontakty a podobně, dodává Saša.

Už v přihlášce k mentoringu se totiž v Minervě 21 ptají na představu o budoucím mentorovi a také na oblast, ve které mentee působí. Takové informace pomáhají dobře spárovat mentee s mentorkou nebo mentorem. Důležité však především je, aby mentee na sobě chtěl pracovat a aktivně se v mentoringu angažoval, upozorňuje Saša s tím, že mentee je ten, kdo mentora kontaktuje jako první a je tím, kdo na sobě během mentoringu aktivně pracuje. Pokud mentor zadává svému mentee nějaké úkoly a ten na nich nepracuje nebo nedodržuje termíny setkání, pak může být mentor nejlepší z nejlepších, ale dvojice se nikam neposune, sdílí Saša ověřenou zkušenost.

Mentoring může podnikání výrazně nakopnout

Ivana Rosová podniká a dlouhá léta také působí v HR, nyní v oblasti HR consultingu. V HR se z juniorských pozic vypracovala na pozice nejvyšší, 25 let působila v oboru v zahraničí, a to například včetně takových destinací, jako je Dubaj. Může tedy srovnávat, jak se k mentoringu přistupuje v zahraničí, u nás a na Slovensku, odkud pochází. Vzpomíná, že když v zahraničí pracovala se svými nadřízenými, většinou z CEO firem, kde působila, často si ani neuvědomila, že jde v podstatě o mentoring. Oficiálně se mentory nenazývali, přesto se v její kariéře této role ujali. Dnes se podle ní mentoring více zpopularizoval a ve firmách může fungovat na jakékoliv pracovní úrovni. Řada firem také pro zaměstnance vytváří oficiální mentoringové programy.

Ivana během své kariéry získala zkušenosti jako mentee i jako mentorka. Jako mentorka má zkušenost z mentoringového progamu Equilibrium, který v Česku pořádá British Chamber of Commerce, a to hlavně pro ženy, nebo z programu DoToho! pro malé a střední podniky, za nímž stojí pražský coworking Opero a rozjel ho v době covidu. Zpravidla tak pracuje s lidmi, kteří například odcházejí z korporátu na volnou nohu, s firmami, které se po pandemickém období potřebují znovu nastartovat, chtějí expandovat do zahraničí a podobně. Mentor má mít širokospektrální rozhled o trhu a o tom, jak se vedou firmy. Moje zkušenosti ze zahraničí pomáhají podnikatelkám a podnikatelům v expanzi. Jde o to menteemu poradit, ale vždy se snažím vyvarovat toho, abych mu říkala, co přesně má dělat. Sdílím svou zkušenost, co jsem zažila, co si myslím, napojím ho na další lidi, předám tipy, ale aktivně pracovat musí mentee sám, vysvětluje Ivana. Při pravidelných setkáních, někdy jednou za týden, někdy jednou za měsíc, pak s menteem probírá, jak se posunul a co bude dál.

Za hlavní benefity mentoringu Ivana považuje to, že mentor předá dál své zkušenosti, může menteemu dodat sebedůvěru ve vtahu k jeho nápadům, kterým třeba zatím moc nevěřil a potřebuje je s někým probrat, a rozšířit menteemu perspektivu. Mentee tak může objevit věci, které ho nebo ji zatím nenapadly.

Ptám se na situaci, kdy Ivana ocenila mentoring naopak v roli mentee. Vzpomíná na svou práci v Dubaji, v extrémně multikulturním prostředí, kdy byli ve firmě lidé i se sedmedesátkou různých národností. V managementu ovšem byli muži, Arabové. Mentoring mi hodně pomohl vyznat se v tom, jak se mám jako žena v takovém prostředí orientovat, jak si získat důvěru managementu, učila jsem se takové korporátně-politické plavání, vypráví. Mentor jí přitom dával i zcela praktické tipy, jak při určitých situacích, ve kterých se ocitala, jednat, jaká taktika je kdy vhodná a podobně. Sama se nyní hlásí jako mentee i do mentoringu Britské obchodní komory, kde by chtěla spolupracovat se zkušeným investorem. I z mentora se může stát mentee. Stále totiž je co se učit, dodává.

Když reflektuje aktuální situaci mentoringu v Česku a na Slovensku, upozorňuje, že si lidé, a to i ve firmách, stále ještě pletou, co je mentoring a co jiné rozvojové přístupy, jako je příkladně koučink. Myslím, že manažeři ve firmách i potenciální mentee potřebují trénink, aby pochopili, co mentoring opravdu znamená, upozorňuje s tím, že skutečný mentoring v místních firmách stále ještě spíše chybí a je co rozvíjet.

Změny se dějí jen mimo komfortní zónu

Hana Čermáková se věnuje mentoringu v oblasti PR, eventů a projektového řízení. Vždy je dobré, když u mentee zaznamenám, že se začíná ptát jinak – více do hloubky, nebo naopak do šířky, klade dotazy nebo témata v jiných strukturách. Nebojí se zeptat třeba i na otázku, která nevyznívá příliš chytře, protože je mezi námi důvěra a souhlas s tím, že hloupé otázky neexistují. Naopak – nezeptat se, není chytré, popisuje svou zkušenost z mentoringových setkání a především momenty, které podle ní u mentee ukazují na určitý posun. Když se mentoring a sdílené zkušenosti promítnou do pracovního života mentee a mentee se pochlubí, jak danou věc vyřešil či vyřešila, je podle Hany vidět, že je spolupráce na dobré cestě. Značka ideál je, když v jeho řešení vidíte část své předávané zkušenosti a část jeho vlastního přínosu, dodává.

Mentoring i podle její zkušenosti funguje v řadě různých situací, u každého však trochu jinak, v závislosti na jeho motivacích a zkušenostech, na osobnostním profilu. Co ale funguje vždy, je upřímný nadhled nad daným problémem nebo situací, pohled na to, kdo v něm figuroval nebo figuruje a jaké jsou role a postoje, přínosy a podobně. Najít příběh, který se stal, jak se odvíjel a jak dopadl. Jaké otázky v něm hrály roli a na jaké odpovědi jsme v příběhu přišli. Co komu přinesl, vypočítává a připomíná, že změny se dějí mimo komfortní zónu a tak je užitečné poznat ji, třeba si ji i namalovat, protože pak je snadnější rozpoznat, kde se člověk právě nachází.

Také Hana má zkušenost z obou rolí, mentorky i mentee. Z perspektivy mentee považuje za mentora každého, kdo se s ní upřímně podělí o své životní znalosti, nechá ji hledat vlastní cíle a řešení a jehož radám chce naslouchat. Vybavuje si konktérní momenty ze své vlastní práce, kdy jí právě mentoring pomohl dostat se dál: Byla jsem v situaci, kdy pracovní tým byl generačně hodně rozmanitý a místo přínosů přicházely spíše konflikty. Od mentorky jsem potřebovala znát obdobnou zkušenost a co je dobré vědět, znát, zjišťovat o generačních rozdílech při práci (systematičnost, kultura, orientace na výkon, rodinné potřeby, jaké rozdíly jsou inspirativní nebo jak je inspirativně komunikovat…).

O rok později se dostala do situace zcela opačné, kdy byla celá firma velmi mladá a chyběl v ní starší element, kterého by se lidé mohli zeptat, co se vlastně v konkrétní situaci dělá. I tady jí mentorka svou zkušeností pomohla. Když potřebujete nasát škálu možností a řešení, sáhněte po mentorovi, když se chcete aktivně posunout v nějakém projektu, spolupracujte s koučem. Když chcete poslouchat, naslouchejte pokornému mentorovi. Když chcete odpovídat, třídit si tím myšlenky a akčně konat, berte kouče, který ovládá umění správných otázek, uzavírá Hana svou zkušenost.