Pohledávka jako taková vyjadřuje právo věřitele na určité plnění. V účetnictví podnikatelů pak nalezneme nejčastěji peněžité pohledávky, a to například pohledávky vyvolané ze smluvních vztahů, pohledávky z titulu přeplatků na daních nebo jiných povinných odvodech a další. Pohledávky z obchodních vztahů tak mohou díky odkladu platby připomínat jakýsi typ obchodního úvěru.
Co se dozvíte v článku
Pohledávky z pohledu účetnictví
Pohledávky jsou klasifikovány jako právo účetní jednotky na určité plnění. Pohledávka tedy vzniká nejčastěji na základě smluvního ujednání, kdy dojde k dohodě na poskytnutí určitého plnění a na tomto základě bude vystaven účetní doklad s odloženou splatností. Běžně tak v účetnictví vznikají pohledávky v návaznosti na vznik výnosů nebo úbytku aktiv.
Pohledávky však mohou vznikat i z jiného titulu než na základě poskytnutého plnění. Může se jednat o situace, kdy například účetní jednotka poskytuje zálohové platby dopředu. V takovém případě vzniká účetní jednotce pohledávka z titulu předem poskytnuté platby na objednané zboží nebo službu. Typickým případem může být nájemné placené dopředu, poskytnuté zálohové platby na dodávku energií a další.
Právní úprava
Právní úprava pohledávek je obsažena v zákoně o účetnictví, v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví a v českých účetních standardech. Zákon o účetnictví upravuje zejména způsob oceňování pohledávek a postupy při inventarizaci. Vyhláška k zákonu o účetnictví obsahově vymezuje některé položky rozvahy.
České účetní standardy se dotýkají problematiky pohledávek téměř ve všech standardech.
Rozdělení pohledávek
Pohledávky lze členit podle různých kritérií. Nejčastěji, a zejména z pohledu účetnictví, se dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé i dlouhodobé pohledávky jsou vymezeny ve směrné účtové osnově v účtové třídě 3 – Zúčtovací vztahy. Oproti závazkům se tak zobrazují jen v jedné účtové třídě.
Mezi nejčastěji vyskytované pohledávky v účetnictví jsou potom pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky za zaměstnanci, pohledávky vůči státním institucím (jako je například finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna, celní úřad a další) nebo pohledávky vůči společníkům. Specifickou kategorií jsou potom poskytnuté zálohy a položky časového rozlišení a dohadných účtů.
V rozvaze se vykazují úplně zvlášť pohledávky za upsaný základní kapitál. Tato složka aktiv obsahuje pohledávky za upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.
Dlouhodobé pohledávky
Mezi dlouhodobé pohledávky se řadí takové pohledávky, které ke dni sestavení účetní závěrky mají splatnost delší než dvanáct měsíců. To úzce souvisí s inventarizací pohledávek ke konci roku. Pokud vznikne například pohledávka se splatností pěti let, vykazuje se po většinu času mezi dlouhodobými pohledávkami. Jakmile je však sestavena účetní závěrka v posledním roce před splatností a je k tomuto dni splatnost pohledávky kratší než jeden rok, začne se pohledávka vykazovat jako krátkodobá pohledávka.
To samé platí v případě splátkových kalendářů. Pokud je splátkový kalendář sestaven na celkovou hodnotu pohledávky, který je postupně umořován v rámci pravidelných splátek, jsou ty splátky, které se uskuteční v následujících dvanácti měsících, vykazovány jako krátkodobé. A ty se splatností delší než dvanáct měsíců jako dlouhodobé.
Krátkodobé pohledávky
Za krátkodobé pohledávky se považují takové pohledávky, které mají ke dni sestavení účetní závěrky splatnost kratší než jeden rok. Typicky se tak mezi krátkodobé pohledávky řadí běžné obchodní pohledávky, pohledávky z titulu přeplatků u sociálního a zdravotního pojištění, daňové pohledávky nebo pohledávky za společníky.
Krátkodobé pohledávky jsou také tvořeny poskytnutými zálohami na dodávku zboží, majetku nebo jiného plnění.
Časové rozlišení a dohadné účty aktivní
Samotnou kapitolu v pohledávkách představují dohadné účty aktivní a účty časového rozlišení. Dohadné účty představují takové pohledávky, u kterých ke dni jejich vykázání neexistuje účetní doklad. A tak je výše této pohledávky odhadnuta. Kvalifikovaný odhad se provede například na základě zkušeností nebo spotřeby v minulém období. Aktivní dohadné položky se tak tvoří například na smluvní obratové bonusy za uplynulé období.
Účty časového rozlišení pak představují příjmy příštích období a náklady příštích období. Účty časového rozlišení slouží k zajištění akruálního principu, který stanovuje, že o nákladech a výnosech se účtuje v tom účetním období, se kterým věcně a časově souvisí. Na účtech časového rozlišení se pak může účtovat v případě, že je znám účel, období a částka.
Oceňování pohledávek
Oceňování pohledávek upravuje zákon o účetnictví a stanovuje způsoby, jak lze pohledávky ocenit. Tím nejčastějším způsobem ocenění je ocenění pohledávky jmenovitou hodnotou při jejich vzniku.
Pokud však dojde k nákupu pohledávek, ocení se pohledávka pořizovací cenou. Pořizovací cena se určí jako cena pohledávky a náklady, které s nákupem pohledávky souvisí – například náklady na znalecké ocenění, odměny právníkům a provize.
Pokud dojde k tomu, že pohledávky nebudou řádně uspokojeny v termínu splatnosti, má účetní jednotka povinnost tvořit opravné položky k těmto pohledávkám nebo pohledávku zcela odepsat, a to v závislosti na tom, jaká je pravděpodobnost jejího uspokojení. Pokud se jedná o dočasné snížení hodnoty, vytvoří účetní jednotka opravnou položku. V případě, že dojde k trvalému snížení hodnoty, vytvoří účetní jednotka odpis pohledávky.
ČLÁNKY DO MAILU