Tornádo na území České republiky nebylo poprvé, ale s takto fatálními důsledky jsme se dosud u nás nesetkali. Jak serveru Podnikatel.cz prozradili zástupci pojišťoven, tento atmosférický jev mění zažité principy v pojišťování škod způsobených vichřicí zejména v oblasti pojištění majetku podnikatelů a organizací.
Co se dozvíte v článku
Nejčastější letní škody
Radek Jandík, vedoucí odboru distribuce a marketingu v MAXIMA pojišťovně, potvrzuje, že letní období není v rámci pojistných událostí v pojištění podnikatelů výrazně odlišné od zbytku roku, ale přesto se dají pozorovat určité vlivy. Patří mezi ně takzvaná katastrofická pojistná nebezpečí, zahrnující povodeň nebo záplavu, vichřici, krupobití a sesuv. V letošním létě jsou tak nejvýznamnější škody z vichřic a krupobití po celém území ČR (tornádo na Moravě, downburst u Loun apod.) a také povodňové stavy na českých řekách a atmosférické srážky způsobující tzv. bleskové povodně. Konkrétní škody pak zahrnují jednak majetkové škody a jednak související škody v důsledku přerušení provozu, které nezřídka násobně převyšují primární škody na majetku,
doplňuje.
Dále se stávají škody způsobené vichřicí a zatečením deště, vodou unikající z technických zařízení a požáry. To se projevuje jak na vlastních budovách a věcech podnikatelů, tak na odpovědnosti, kdy například selže zabezpečení zakázky a musí odškodnit okolní majetek zákazníka. Kromě toho dochází i ke škodám z přepětí v důsledku úderu blesku a tím k poškození výpočetní techniky (servery, notebooky, tiskárny atd.),
dodává Michal Kárný, senior copywriter z Direct pojišťovny. Zbyněk Veselý, obchodní ředitel Slavia pojišťovny, pak zmiňuje kromě katastrofických škod také ty ze strojních rizik, zejména u mobilních zemědělských strojů.
Právě v zemědělském pojištění je tradičně největší škodní průběh v období letních měsíců a sklizně. Nejčastější příčinou podle Jana Marka, tiskového mluvčího Generali České pojišťovny, poškození plodin je krupobití, které představuje průměrně 60% podíl na vyplaceném pojistném plnění v tomto pojistném odvětví. Druhým největším rizikem je pak vichřice s přibližně 20% podílem. Letošní rok je velice specifický, protože období sklizně je z důvodu vývoje počasí opožděné a současně jednotlivé poškození přicházelo v několika vlnách, kdy opakovaně zasáhlo všechny regiony republiky – nejvíce pak jižní Čechy a jižní Moravu,
popisuje dále.
Při škodě je zásadní dokumentace
Jak vysvětluje Patrik Madle, tiskový mluvčí skupiny ČSOB, nejlepší je veškerý poškozený majetek řádně zdokumentovat, nafotit a nahlásit na pojišťovnu co nejrychleji. Pojišťovna na základě hlášení pošle na místo svého technika, který v případě menších škod navrhne částku k výplatě. Pokud s ní klient souhlasí, je vše vyřešeno velice rychle. Radek Jandík dále doporučuje před nahlášením, pokud je to možné, dohledat paragony nebo faktury. Podle Jana Marka je vhodné zaznamenat nejen konkrétní poničený majetek, ale také širší souvislosti vzniku škody, přičemž důkazním materiálem jsou i svědecké výpovědi. Vždy je vhodné se se zástupcem pojišťovny co nejdříve domluvit na dalším postupu – odklízení, úklid, shromáždění poničených věcí atd. Tyto situace se řeší s ohledem na místní poměry vzniku škody, protože každá pojistná událost je z podstaty věci unikátní,
zdůrazňuje.
Základní doporučení, co dělat v případě škody, přináší Zbyněk Veselý:
- a) FOŤTE! FOŤTE! FOŤTE!: Udělejte fotodokumentaci škod. Je jedno, zda mobilem nebo foťákem. Jde o dokumentaci, aby mohli škodu následně posoudit. Lépe, když bude fotek více než méně.
- b) ZACHRAŇTE, CO LZE JEŠTĚ ZACHRÁNIT!: Pokud je to možné, učiňte opatření k minimalizaci dalších škod. U poškozených střech (kde to má smysl, dočasné zakrytí, aby do objektu dále nezatékalo apod.)
- c) SEZNAM POŠKOZENÝCH VĚCÍ: Současně s fotodokumentací by bylo účelné pořídit i seznam poškozených věcí a případně i dokladů k nim (pokud je to možné). Samotnou likvidaci škod může urychlit uvedení pořizovacích cen a stáří poškozených věcí.
- d) JAK VELKÁ MŮŽE BÝT ŠKODA – VÁŠ ODHAD: Když škodu odhadnete, může to pojišťovně také pomoct.
Jak na klidnější léto?
Podle Marie Petrovové, senior expert komunikace z Allianz pojišťovny, klidnější léto nezajistí ani tak nějaké speciální připojištění, ale správně nastavené pojištění. Doporučuje tedy, aby si klienti pravidelně kontrolovali, že mají správně nastavenou pojistnou částku, místo pojištění a také to, že jsou v pojistných smlouvách řádně identifikovány pojištěné objekty určené k podnikání. Například pojištění majetku podnikatelů od Generali České pojišťovny pamatuje na všechna pojistná nebezpečí, která jsou spojená s výkyvy počasí během letních měsíců, ať se jedná o požáry, údery bleskem, záplavy, povodně nebo vichřice s krupobitím nebo i pády stromů. Důležité je si zkontrolovat nejen to, zda vaše pojistná smlouva obsahuje pojištění proti těmto pojistným nebezpečí, ale i správnou výši pojistné částky nebo dostatečně vysoký limit, který bude v případě pojistné události bez problémů stačit na pokrytí nákladů spojených s opravou nebo obnovou poškozeného majetku,
zdůrazňuje Jan Marek.
Patrik Madle uvádí, že s ohledem na výše zmíněná rizika převládající v letním období je dobré u pojištění majetku myslet na adekvátní výši sjednaných pojistných částek a limitů plnění, na sjednání všech dostupných pojistných nebezpečí, která pojistitelé pro případy atmosférických vlivů, přepětí a zkratu nabízejí. To platí jak pro stavby, tak věci movité, včetně technologií. Výrazně sezónní záležitostí je podle něj cestovní pojištění, kdy v letním obdobím chce drtivá většina z nás vyrazit za hranice všedních dnů a odpočinout si na dovolené, ať už v zahraničí nebo v krásném prostředí naší vlasti.
Jak jsme psali, tuzemské pojišťovny nabízí produkty pro pobyt v cizině i v tuzemsku, které pokrývají mimo jiné i nepříjemnosti spojené s koronavirem. S ohledem na to, že léto je spojeno často s bouřlivějším počasím a dovolenkami, tak si klienti často vzpomenou, že by měli mít vhodně nastavené své majetkové pojištění. Není totiž nic horšího než se vrátit například z dovolené v zahraničí a načerpanou pozitivní energii ihned vyplýtvat na poničený dům, domácnost nebo vlastní živnost,
doplňuje Radek Jandík.
Jaká pojištění se mohou hodit?
Zbyněk Veselý doporučuje strojní pojištění pro zemědělské stroje a ostatním podnikatelům radí zkontrolovat, zda mají pojištěna všechna živelní rizika. Podle Michala Kárného se může hodit například pojištění onemocnění z potravin, které je pro gastro obory součástí pojištění odpovědnosti. Toto pojištění totiž pomůže s odškodněním při onemocněních vzniklých kvůli přítomnosti nežádoucích mikroorganismů v potravinách v souvislosti s výrobou potravin. Pokud předpokládáme, že v létě hrozí extrémní bouřky, tak je určitě dobré si pojistit budovy, zásoby, případně stroje a elektroniku. Pojištění totiž pomůže i při řádění živlů. Například při vichřici, krupobití, zatečení atmosférických srážek nebo povodni a záplavě,
shrnuje.
Tornádo ukázalo na problémy
Následky, které zůstaly na majetku podnikatelů (stejně tak municipalit), odhalily skutečnost, se kterou málokdo počítal – a sice, že škody způsobené silným větrem dokáží zničit budovy až do základů. Jan Marek popisuje, že se tak setkali s tím, že podnikatelé riziko vichřice (a tím pádem i tornáda) sice pojištěné měli, ale na nižší pojistnou částku, než je hodnota majetku. V některých případech pak podnikatelé toto riziko neměli ošetřené ve svých smlouvách vůbec. Souhlasí i Michal Kárný, podle kterého se ukazuje problém v tom, že mnoho lidí i podnikatelů není pojištěných vůbec, a to je nejdůležitější podcenění situace. Když pak přijde katastrofa, jako bylo například ničivé tornádo, tak jsou odkázaní na případnou pomoc státu nebo sbírky od lidí. Pojištění by jim přitom škody zaplatilo a mohli by se opět postavit na nohy. U katastrof takového rozsahu se vyplácí zrychleně, protože příčina je jasná a obnovovat je potřeba hned,
vysvětluje.
Jan Marek pojmenovává problém dvěma výrazy: aktualizace smluv, respektive podpojištěním. Je proto zásadně důležité, aby jak lidé, tak podnikatelé s pojistnými smlouvami průběžně pracovali. Společně s novým nastavením pojistných částek je vhodné zvážit také tzv. indexaci, kterou lze aktivovat u pojištění stavby. Indexace klientům zaručí, že jejich smlouva bude v souladu se současnou ekonomickou situací a tím, jak se bude vyvíjet. Zkrátka že pojistná smlouva odpovídá aktuálním cenám. Pojistná částka je pak automaticky upravena s ohledem na vývoj spotřebního koše, inflaci a také se zohledňuje cena práce a stavebního materiálu. Současně s navýšením pojistných částek na smlouvě dochází také k úpravě pojistného,
popisuje.
Podle Patrika Madleho škody způsobené tornádem dokazují, že pojišťování rizika vichřice (kam spadá i tornádo) na nízké limity plnění je nedostatečné. V ČR se naplno potvrdilo, že s něčím takovým, jako je tornádo, do budoucna počítat musíme, neboť ničivá síla je násobně větší než u dosud zaznamenaných vichřic působících obvykle škody např. pouze na střechách, na což nižší limity plnění dosud postačovaly. Poptávka klientů už na novou situaci zareagovala a setkáváme se s požadavky násobně vyšších limitů plnění sjednávaných pro riziko vichřice – např. 50 % z hodnoty majetku a vůbec nejsou výjimkou i poptávky na plnou pojistnou hodnotu staveb,
uvádí s tím, že při stanovení horní hranice pojistného plnění v pojistné smlouvě pro vichřici je vhodné brát v úvahu konstrukci staveb. Lehce opláštěné haly byly zcela zničeny včetně movitého vybavení a zásob uvnitř. To je další z postřehů, že i zásoby a movité vybavení by měly být pojištěny na riziko vichřice. Naopak zděné budovy mnohdy prokázaly svou odolnost – s výjimkou sedlových střech,
podotýká dále.
Zbyněk Veselý dodává, že se stále podceňuje komplexní pojištění pro živelní rizika (sdružené živelní pojištění). Někteří podnikatelé chtějí ušetřit, pak zvolí pouze základní riziko například na požár, což se v tomto případě ukázalo jako nedostatečné. Dalším zásadním problémem se jeví nedostatečně sjednané pojistné částky poškozených předmětů či nedostatečně sjednané limity pro výše uvedená katastrofická rizika,
uzavírá.