Proti rozhodnutí podejte odvolání u správního orgánu, který toto rozhodnutí vydal. Pokud byla pokuta udělena formou příkazu, podejte odpor do 8 dnů ode dne oznámení příkazu u správního orgánu, který příkaz vydal. Jak finanční, tak celní správa ale ujišťují, že k podobným pochybením už nedojde.
Jak má oznámení vypadat
V rámci povinností u elektronické evidence tržeb (EET) je třeba v provozovně zveřejnit i informační oznámení, že evidujete tržby a že se vás evidence týká. Oznámení musí být dostatečně viditelné a čitelné. U tržeb evidovaných na internetu je nutné toto informační oznámení také umístit na web.
Obsahem informačního oznámení je:
- text ve znění
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby v běžném režimu, - text ve znění
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.
, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby ve zjednodušeném režimu.
Máme pro vás k dispozici: Požadované znění informační povinnosti k EET? Nabízíme text ke stažení
Zákon přímo neupravuje formu informačního oznámení (např. podklad, velikost nebo barvu písma). Není podstatné, zda se bude jednat o tištěný nebo elektronický text. Nezbytné je, aby z pozice zákazníka bylo toto informační oznámení dostatečně viditelné a čitelné.
Oznámení musíte mít i na webu
Informační povinnost přitom dopadá také na poplatníka, který nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách. V tomto případě poplatník splní uvedenou povinnost umístěním textu na libovolném místě dostatečně viditelném pro každého návštěvníka webových stránek. Podle finanční správy by mělo být oznámení umístěno ideálně na stránce před vstupem do prostředí platební brány, ale důvodová zpráva nevylučuje ani to, aby bylo umístěno třeba na úvodní stránce. Musí být však naplněn zákonný požadavek, aby bylo oznámení dostatečně viditelné a čitelné.
Existence informačního oznámení, příp. jeho modifikace co do viditelnosti a čitelnosti je vyloučena z povahy věci v případech některých činností prováděných v terénu či u zákazníka. Tyto situace budou posuzovány s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu.
Kdo informační oznámení nevyvěsí, riskuje dle zákona o evidenci tržeb pokutu až do výše 50 tisíc korun.
Zákon není úplně jednoznačný
Jenže právě povinnost informační oznámení na webu způsobila chaos. Zákon totiž není úplně jasně napsán. § 25 odst. 1 zákona o evidenci tržeb říká: Poplatník je povinen mít na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci. Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.
Slovo „nabízeny“ umožňuje dvojí výklad. Podle prvního by musel informační oznámení na svou webovou stránku umístit každý poplatník, který na ní propaguje (nabízí) své zboží nebo služby, i když je není možné prostřednictvím této stránky zakoupit. Druhý výklad se přiklání k tomu, že zmíněná povinnost dopadá jen na takového poplatníka, který své zboží a služby na internetové stránce nejen nabízí, ale umožňuje je zde i na dálku nakoupit.
Důvodová zpráva k zákonu o evidenci tržeb v této souvislosti hovoří o „dálkovém způsobu provozování činnosti“. Znění důvodové zprávy zároveň naznačuje, že zákonodárce měl při tvorbě předmětného ustanovení na mysli právě tento druhý možný výklad. Takže provozovatel restaurace, která na své webové stránce neumožňuje nákup zboží či služeb, musí informační oznámení umístit pouze do prostor restaurace, a nikoliv ještě na její web,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Hana Erbsová, advokátní koncipientka, Deloitte Legal.
Druhý výklad zákona potvrdilo také ministerstvo financí i finanční správa. Větu „Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.“ je nutno číst v kontextu celého ustanovení § 25 ZoET. Myslí se tedy pouze ty internetové stránky, jejichž prostřednictvím se uskutečňují evidované tržby,
potvrdila Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Celníci si zákon vyložili špatně
Jenže kontroly v souvislosti s EET nevykonávají jen úředníci finanční správy, nýbrž i celníci. A ne všechny celní úřady vzaly tento výklad za svůj a někteří hospodští tak dostali od celníků pokutu za to, že na svém webu, na kterém nic neprodávali, informační oznámení neměli. Podle úřadů však jde o chybu, která by se neměla již opakovat. Pochybení bylo zjištěno u jednoho celního úřadu. Pokuta nebyla uložena, protože správní řízení bylo zastaveno. Všechny celní úřady byly opětovně poučeny o správném postupu dle výkladového stanoviska MF,
uvedla serveru Podnikatel.cz Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.
Pokud by se exces opakoval, pokutu neuznávejte
Každopádně, pokud by se situace opakovala, Generální finanční ředitelství radí bránit se použitím opravných prostředků podle správního řádu. Proti rozhodnutí lze podat odvolání u správního orgánu, který toto rozhodnutí vydal, a to do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno. Pokud byla pokuta udělena formou příkazu, lze podat odpor do 8 dnů ode dne oznámení příkazu u správního orgánu, který příkaz vydal. Pokud byl vydán tzv. příkaz na místě, není přípustný žádný opravný prostředek, nicméně příkaz na místě lze vydat pouze za předpokladu, že účastník řízení plně uzná důvody pro vydání příkazu a výši pokuty,
uzavřela Petlachová z GFŘ.
ČLÁNKY DO MAILU