Pokud dnes Poslanecká sněmovna odhlasuje své rozpuštění, dotkne se to kromě jiného i dosud neschválených zákonů. Řada z nich totiž tzv. spadne pod stůl. Některé z norem se týkají i podnikání. Přečtěte si, kterých zákonů se rozpuštění sněmovny dotkne a s kterými předpisy podnikatelé mohou, či nemohou počítat.
Kdy lze rozpustit sněmovnu
Ilustrační obrázek.
Pokud se naplní slova představitelů politických stran zastoupených ve sněmovně, měla by se dolní komora dnes rozpustit. Pro rozpuštění Poslanecké sněmovny by měla hlasovat potřebná tří pětinová většina všech poslanců. Následně pak sněmovnu rozpustí prezident Miloš Zeman a do 60 dní se budou konat předčasné volby. Tuto možnost zavedla novelizace Ústavy ČR z roku 2009. Do té doby mohl Poslaneckou sněmovnu rozpustit prezident jen v případě, že sněmovna:
- nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy poslanecké sněmovny,
- neusnese se do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry,
- přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (tj. 120 dní),
- není po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi.
Čtěte také: Ministr Žák vytáčí dopravce, chce opět prosazovat úpravu mýtných sazeb
S koncem sněmovny končí i některé zákony
S rozpuštěním sněmovny se pojí řada dalších věcí. Jednou z nich je neblahý osud některých zákonů, které ještě nebyly schváleny. Některé z nich totiž končí doslova v koši. Zasedání Poslanecké sněmovny totiž není, na rozdíl od Senátu, stálé, tudíž nově zvolená Poslanecká sněmovna začíná vždy s čistým stolem. Zda zákony mají ještě šanci platit, či budou smeteny ze stolu, záleží na tom, ve které fázi schvalování se aktuálně nachází.
Zákony v jednotlivých stádiích projednání tak stihne následující osud:
- zákony v připomínkovém řízení – tyto vládní zákony ještě nebyly předloženy Poslanecké sněmovně k projednání, tudíž záleží na vládě, jak s nimi naloží,
- zákony na vládě, které ještě neprojednávala Poslanecká sněmovna – viz bod 1,
- zákony v nějakém čtení v Poslanecké sněmovně – tyto zákony spadnou tzv. pod stůl,
- zákony schválené v Senátu – jsou projednány Senátem, rozpuštění Poslanecké sněmovny na ně nemá vliv,
- zákony vrácené Senátem či prezidentem – i tyto zákony spadnou tzv. pod stůl.
Zákony, které takto spadnou pod stůl, však můžou být předloženy k projednání nově zvolené Poslanecké sněmovně. Další možnost, jak některé zákony schválit, má vláda. Ta totiž může navrhnout, aby se jimi zabýval Senát a přijal je ve formě zákonných opatření Senátu. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření jen ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Taková opatření však musí být následně schválena nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi, jinak pozbydou další platnosti,
upozornil pro server Podnikatel.cz Erwin Hanslik, partner TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.
Vzhledem k podobě současné vlády v demisi se však nedá očekávat, že by Senátu navrhovala zákony, které připravila předchozí vládní koalice. Jako více reálná se spíše jeví možnost, že vláda vyslyší volání ČSSD a předloží Senátu některé z jejích návrhů. Jedním z nich se zřejmě stane zákon, který mění, respektive opětovně zavádí, daň z dividend, jejíž zrušení odhlasovali minulý týden poslanci. Budeme apelovat na vládu, aby Senátu předložila zákonné opatření. Pro nás je prioritou, aby nebyla zrušena daň z dividend,
potvrdil Jeroným Tejc (ČSSD). Ministr financí Jan Fischer pak v reakci uvedl, že by uvítal, aby toto zákonné opatření Senát schválil.
Čtěte také: Vyšší minimální mzda a konec sKaret, hlavní cíle nového ministra práce
V koši skončí například zákaz anonymních akcií
Zatímco návrh na zavedení daně z dividend má šanci být schválen, jiné, už připravené, zákony skončí v koši. Jak serveru Podnikatel.cz potvrdili právníci, jedná se o řadu předpisů. Smeten ze stolu bude například zákon, kterým se zavádí registr smluv pro povinně zveřejňované smlouvy dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle návrhu zákona by byly takové smlouvy účinné dnem následujícím po dni jejich zveřejnění, není-li jejich stranami sjednána účinnost pozdější. Tento zákon byl podporován poslanci napříč politickým spektrem a měl zabránit korupci a nevýhodnému uzavírání smluv,
dodal Erwin Hanslik.
V propadlišti dějin prozatím skončí také novela obchodního zákoníku, kterou se ruší listinné akcie na majitele. Stejný osud též potká novelu zákona o spotřebních daních, která snižovala sazby daně z minerálních olejů (třeba i motorové a ostatní benziny). Už nyní je jasné, že neprojde vládní návrh zákona o státním zastupitelství (vláda sama jej vzala zpět). Ve druhém čtení skončí nejspíše vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření,
uvedla pro server Podnikatel.cz Jana Buršíková, senior advokátka z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Zákon omezoval užití státní podpory stavebního spotřební jen pro účely bydlení a důchodového připojištění a otevíral možnost nabízení stavebního spoření i bankami.
Podnikatelé se naopak mohou připravovat na rekodifikaci soukromého a obchodního práva od roku 2014. Doprovodné zákony k novému občanskému zákoníku a zákonu o obchodních korporacích totiž Poslanecká sněmovna před necelými 14 dny schválila.
Čtěte také: Nový občanský zákoník přináší výrazné změny a ne vždy výhodné
ČLÁNKY DO MAILU