Pokuta 6500 Kč za nezaevidování 10 Kč v EET nebyla zjevně nepřiměřená, řekl soud

Zatímco podle krajského soudu byla původní pokuta 6500 Kč nepřiměřená a snížil ji tak na 1000 Kč, Nejvyšší správní soud to odmítl s tím, že možnost snížit soudně pokutu lze jen u „zjevně nepřiměřených“ sankcí, což podle soudu nebyl tento případ.

Krajský soud pokutu snížil z 6500 na 1000 Kč

V srpnu 2017 dorazila do obchodu v Krnově kontrola z finančního úřadu. Kontroloři při nákupu koláče za 10 Kč nedostali účtenku a tato tržba též nebyla zaevidována v pokladním zařízení. Finanční úřad zahájil řízení o přestupku a následně udělil pokutu 10 000 Kč a dále povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1000 Kč. Proti pokutě se podnikatel odvolal, přičemž finanční úřad následně snížil sankci z 10 tisíc na 6500 korun. Důvodem byly polehčující okolnosti spočívající ve zjištění neporušení zákona o evidenci tržeb u tří následně provedených kontrol, stejně jako v připuštění skutečnosti, že ze strany třetí osoby mohlo dojít k neúmyslnému pochybení, a to z důvodu vysoké fluktuace zákazníků. 6500 Kč pak byla podle úřadu adekvátní částka z pohledu majetkových a ekonomických poměrů podnikatele, a to s ohledem na údaje uvedené v daňovém přiznání žalobce za rok 2016 a z údajů o tržbách žalobce.

Podnikatel se ale rozhodl nevzdat a podal žalobu k soudu. V ní kromě jiného namítal, že výše sankce byla neadekvátní prohřešku a že se finanční úřad dostatečně nezabýval majetkovými poměry. Zároveň podnikatel požádal soud o uplatnění jeho moderačního práva ve vztahu k uložené pokutě. Krajský soud v Ostravě sice žalobu zamítl a ve většině argumentace dal za pravdu finanční správě, zároveň však potvrdil, že byly splněny podmínky pro uplatnění moderačního práva a snížil pokutu na 1000 Kč.

Podle soudu totiž polehčující okolnosti měly mít výraznější promítnutí do výše sankce, a to i s ohledem na skutečnost, že šlo o drobného podnikatele, kde i malé rozdíly v pokutě mohou být výrazněji pociťovány v jeho majetkové sféře. Rovněž s ohledem na skutečnost, že pochybení bylo ojedinělé a jakékoli předchozí či následující kontroly již ničeho závadného nezjistily, je nutno akcentovat preventivní funkci v takovémto případě ukládané pokuty, k jejímuž dosažení postačí i výrazně nižší částka, než byla uložena, doplnil soud.

Čtěte více: U malého podnikatele je znát každá koruna, soud snížil pokutu u EET na tisícovku 

Podle Nejvyššího správního soudu nebyla původní pokuta zjevně nepřiměřená

Finanční správa však proti rozsudku podala kasační stížnost, ve které nakonec uspěla, a Nejvyšší správní soud (NSS) dnes rozsudek krajského soudu zrušil. Podle NSS lze totiž moderační právo využít jen v případě, jedná-li se o pokutu zjevně nepřiměřenou (a nikoli jen nepřiměřenou). V daném případě se pokuta pohybovala u dolní hranice zákonné sazby (1,3 % z maximální výše) a polehčující skutečnosti akcentované krajským soudem neshledal NSS natolik zásadními, aby šla pokuta označit za zjevně nepřiměřenou.

NSS například nesouhlasil s tím, že by polehčující okolností byla délka doby od zavedení evidenční povinnosti. Krajský soud totiž v rozsudku uvedl, že je třeba přihlédnout k tomu, že od zavedení povinnosti elektronické evidence tržeb v maloobchodu (1. 3. 2017) do okamžiku spáchání přestupků (24. 8. 2017) uplynula nedlouhá doba, která mohla zdůvodnit „nezautomatizování“ či neosvojení si úkonů spojených s EET na straně povinných subjektů. Kasační soud dobu přesahující 5 měsíců nepovažuje za natolik krátkou, aby závažnost spáchaných přestupků bylo možno „omluvit“ neosvojením si povinnosti zadat tržbu do pokladního systému a vydat účtenku (tj. úkonů, které osoba na pozici prodavačky činila na každodenní bázi již před zavedením evidenční povinnosti), uvedl NSS.

Krajský soud sice zdůraznil preventivní funkci pokuty, která měla být zachována tím, že předchozí ani následná místní šetření neodhalila žádné porušení zákona o EET, NSS ale připomněl i represivní funkci pokuty a potřebnost toho, aby pokuta odradila od nezákonného postupu i další adresáty stejných zákonných povinností.

NSS nevzal některé důležité věci v potaz, kritizují odborníci

Aktuální rozhodnutí NSS okomentoval pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR), který na rozsudek NSS upozornil. Podle Tomáše Hajduška se NSS vůbec nezabýval tím, proč zákonodárce zvolil takovou výši sazby, resp. proč u jiných protiprávních jednání zvolil sazby nižší. Finanční správa dokonce ve své metodice uvádí, že pokuty do výše 4 % budou považovány za přiměřené. Fakticky tedy stačí, aby zákonodárce zvýšil horní hranici pokuty z 500 tis. Kč na 2 mil. Kč a přiměřené pokuty tak za pomoci stejné matematické operace vzrostou ze 20 tis. Kč na 80 tis. Kč. Pokud NSS spoléhá na tzv. racionálního zákonodárce, tak je nutno připomenout, že v minulosti se tento tzv. racionální zákonodárce několikrát „utrhl ze řetězu“ a stanovil pokuty v nesmyslné výši. Jako příklad lze uvést minimální výši pokuty za švarcsystém ve výši 250 tis. Kč, kterou musel zrušit až Ústavní soud, vysvětlil serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek.

Jak dále podotkl Hajdušek, k diskuzi je i přístup NSS, který dobu přesahující 5 měsíců nepovažuje za natolik krátkou, aby závažnost spáchaných přestupků bylo možno „omluvit“ neosvojením si povinnosti zadat tržbu do pokladního systému a vydat účtenku. Projekt EET je zcela unikátním projektem, v jehož rámci dochází k obrovskému transferu dat od soukromých subjektů ke státu a všichni se stále učí se v tomto prostředí pohybovat, nikdo učený z nebe nespadl. Podle mého hlubokého přesvědčení zejména první měsíce po zavedení EET měla být ze strany kontrolních orgánů určitá tolerance a důraz měl být kladen především na preventivní působení kontroly a výchovnou funkci pokuty, domnívá se Hajdušek a dodává: Pokud NSS odkázal na “represivní funkci pokuty a potřebnost toho, aby pokuta odradila od nezákonného postupu i další adresáty stejných zákonných povinností“, tak si myslím, že takovýto postoj je jistě zcela namístě, ale až poté, co bude celý systém tzv. „v běhu“ delší dobu.

Podle Ondřeje Lichnovského, advokáta a předsedy Unie daňových poplatníků ČR, není rozhodnutí NSS nijak překvapivé, jakkoliv jej bude spousta lidí subjektivně považovat za „nespravedlivé“, protože soudní řád správní jasně říká, že přezkoumávat výši trestu lze pouze tam, kde trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši. Lichnovský ale zároveň upozornil na to, že když Ústavní soud v roce 2001 rušil celou předešlou právní úpravu „správního soudnictví“, poukazoval mj. na její rozpor s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Konkrétně Ústavní soud vytkl toto: Soud pak musí být nadán pravomocí zvážit nejen zákonnost sankce, ale i její přiměřenost. Citovaná úmluva totiž vyžaduje, aby poslední slovo v rámci ukládání sankcí měl vždy soud. A je otázkou, zda aktuální právní úprava umožňující toliko přezkum zjevné nepřiměřenosti požadavky ) úmluvy naplňuje. Já si to nemyslím, podotkl Lichnovský.

Rozsudek naopak přivítala finanční správa, podle které je potvrzením stávající rozhodovací praxe rozborem polehčujících a přitěžujících okolností daného případu, jelikož tyto okolnosti jsou k opakujícím se situacím přímo vztahující se k zákonu o evidenci tržeb. V tomto vyhodnocení NSS zaujal obdobný názor jako orgány FS a odmítl krajským soudem modifikované či jiné předestřené polehčující a přitěžující okolnosti případu. Jelikož správní praxe agendy správního trestání evidence tržeb je vcelku konstantní, zejména co se týče obvyklostí sankcí v obdobných případech, tento rozsudek vnímají orgány FS jako potvrzení stávající praxe oproti rozsudku krajského soudu, uzavřela Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.