Osoby zapsané ve veřejných rejstřících mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Tuto povinnost stanovuje zákon o účetnictví, ale také zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Osoby, které jsou zapsané ve veřejném rejstříku a nezveřejní výše uvedené dokumenty, mohou dostat pořádkovou pokutu od soudu, a to až do výše 100 000 Kč.
Účetní závěrka dle zákona o účetnictví
Účetní závěrku definuje zákon o účetnictví. Dle zákona o účetnictví se pak jedná o nedílný celek, který je tvořen z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy. Právě příloha je poměrně často opomíjená, i když má stejnou důležitost jako výkazy. Příloha v účetní závěrce totiž doplňuje a vysvětluje informace k účetním výkazům.
Některé účetní jednotky mají povinnost sestavovat účetní výkazy v širším rozsahu, a tak musí sestavovat navíc ještě přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách ve vlastním kapitálu.
Druhy účetních závěrek
Účetní závěrka se sestavuje k tzv. rozvahovému dni. Rozvahový den je takový den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. Účetní závěrku lze potom dělit na řádnou, mimořádnou nebo mezitímní. Řádná účetní závěrka je sestavována k poslednímu dni účetního období, mimořádná potom k jinému dni, než je poslední den účetního období.
V zákoně o účetnictví je však definovaná ještě tzv. mezitímní účetní závěrka. Sestavení mezitímní účetní závěrky je specifické tím, že se nemusí uzavírat účetní knihy. Inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění.
Povinnost zveřejňovat výkazy dle zákona o účetnictví
Zákon o účetnictví stanovuje povinnost v § 21a zveřejňovat účetní závěrku pro účetní jednotky. V zákoně je pak uvedeno, že „účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4), a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem“.
„Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.“ V zákoně je však uvedeno, že účetní závěrka musí být zveřejněna nejpozději do 12 měsíců od rozvahové dne zveřejňované účetní závěrky.
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku (případně výroční zprávu) uložením do sbírky listin, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Za splnění této povinnosti se považuje okamžik předání rejstříkovému soudu.
Pokud je účetní závěrka ověřována auditorem, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem.
Malé a mikro účetní jednotky nemusí zveřejňovat výkaz zisků a ztrát, pokud nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Povinnosti dle zákona o veřejných rejstřících
Zákon o veřejných rejstřících mimo jiné definuje sbírku listin. V § 66 zákona je pak definováno, co sbírka listin obsahuje.
Do sbírky listin se zakládá celá řada dokumentů, a to od zakladatelských listin nebo statutů, přes rozhodnutí o volbě a jmenování osob, informace o přeměnách, různá rozhodnutí soudů a další. Jedním ze souboru dokumentů, které se povinně zveřejňují, je účetní závěrka.
Sbírka listin totiž mimo jiné obsahuje „výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky“.
Jakým způsobem předat dokumenty rejstříkovému soudu?
Předávání dokumentů je upraveno v nařízení vlády č. 251/2018 Sb. Právnické a fyzické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, mohou předat dokumenty prostřednictvím elektronické pošty, na nosiči CD-R na adresu příslušného soudu nebo prostřednictvím datové schránky.
Je zapotřebí upozornit na to, že účetní závěrka se zasílá jako jeden soubor – tj. nelze ji zakládat rozděleně na stránky nebo listiny a maximální velikost souboru by měla být 150 kB.
Sankce za nezveřejnění dokumentů
Pokud obchodní korporace nepředloží řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za dvě po sobě jdoucí účetní období, vyzve ji rejstříkový soud k dodatečnému předložení, a to ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení výzvy. Pokud obchodní korporace neuposlechne výzvy, může být uložena sankce.
Předseda senátu může uložit za neuposlechnutí výzvy pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč. Finanční pokutou to ale nemusí končit.
Pokud zapsaná osoba neplní svou povinnost opakovaně a to má závažné důsledky pro třetí osoby (případně je na zveřejnění právní zájem), může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. Zákon však stanoví, že „rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku“.
Dopady však padají i na členy statutárních orgánů. Pokud obchodní korporace nezveřejňuje do sbírky listin požadované dokumenty, má se za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby porušuje péči řádného hospodáře.
