Nelegální zaměstnávání cizinců se může firmám opravdu prodražit. Přesvědčila se o tom jedna českobudějovická firma, která bez příslušných smluv a povolení zaměstnala necelých 200 Vietnamců. Na chování společnosti však přišel finanční úřad a udělil jí pokutu ve výši 1 500 000 korun. Po sérii odvolání a potvrzení pokuty skončila celá věc u Nejvyššího správního soudu (NSS), který sankci definitivně uznal jako oprávněnou.
Jedna z největších pokut za nelegální práci
Před necelými dvěma týdny potvrdil Nejvyšší správní soud rozhodnutí Městského soudu v Praze. Tím tak ponechal v platnosti pokutu 1,5 milionu korun pro firmu MONTO z Českých Budějovic, která se zabývá dodávkami průmyslových a personalistických služeb. Jedná se o jednu z největších pokut, která byla doposud za nelegální práci udělena. Stejně tak se ale jedná o rekordní počet lidí, kteří dělali načerno. Sankci firmě udělil úřad práce za to, že od ledna 2008 do listopadu 2008 zaměstnávala 197 občanů Socialistické republiky Vietnam, aniž by s nimi uzavřela jakékoli pracovní smlouvy. Tito zaměstnanci navíc neměli ani pracovní povolení. Jednalo se tak o nelegální práci, kterou šlo v době prohřešku sankcionovat až 2 miliony korun. Čtěte také: Jak se vyhnout švarcsystému a přesto ušetřit?
Na celou věc však přišel úřad práce a zahájil se společností správní řízení. V něm mimo jiné zjistil, že jen za nelegální práci firma vyfakturovala částky na hranici 7 milionů korun, celkem pak přibližně 32 milionů korun za inkriminované období. Společnosti sice během správního řízení spolupracovala, vzhledem k délce a četnosti provinění však úřad udělil pokutu ve výši 3⁄4 zákonného rozpětí, tedy 1,5 milionu korun. Firmě rovněž uškodilo, že jednou z jejich činností je funkce agentury práce. Jde tedy o subjekt, který by měl být seznámen s právními předpisy v oblasti zaměstnanosti, zvláště když na trhu působí přes deset let. Podle úřadu nebyla pokuta s ohledem na roční obrat firmy a částky, které si firma fakturovala za práci Vietnamců, nijak velká a neměla by ji rozhodujícím způsobem poškodit.
Společnost se proti pokutě odvolala. Ve svém odvolání sice připustila, že se dopustila nezákonného jednání, avšak protestovala proti výši sankce, kterou považovala za nepřiměřenou až likvidační. Jako důvod, proč umožnila cizincům výkon práce bez povolení, firma uvedla, že nestihla dostatečně rychle potřebná povolení sehnat. Zároveň společnost na svoji obhajobu uvedla, že v minulosti nikdy nebyla za tento přečin trestána a že s úřadem během řízení plně spolupracovala. Úřad však odvolání zamítl a ponechal pokutu v plné výši. Výše pokuty musí mít jak represivní funkci, jejímž účelem je potrestat pachatelku správního deliktu za velmi závažný, rozsáhlý a úmyslný delikt, tak i preventivní funkci, která má pachatelce zabránit v opakovaném nedodržování právních předpisů,
uvedl úřad v zamítnutí odvolání.
Pokuta je přiměřená, rozhodly soudy
Firma se však s pokutou nesmířila a celou věc popohnala k soudu. V žalobě se ohradila proti výši pokuty a pokusila se také poukázat na rozpor v rozhodnutí a následném zamítnutí odvolání. Jenže také městský soud se přiklonil k názoru, že pokuta je oprávněná. Zároveň s tím zamítl protesty firmy, že v rozhodnutí úřadu byl vnitřní rozpor. Podle soudu šlo pouze o drobné formální nedostatky, a pokud by měl kvůli nim zrušit rozhodnutí úřadu, jednalo by se o naprostý formalismus. Čtěte také: Zaměstnáváte na černo? Připravte se na kontroly. Budou důsledné
Společnost ale neuspokojilo ani toto rozhodnutí, podala proto kasační stížnost a případ tak skončil u Nejvyššího správního soudu ČR. Argumenty firmy zůstaly stejné, nepřiměřeně vysoká pokuta a formální rozpory v rozhodnutí úřadu. Firma navíc dodala, že se snažila nejprve uskutečnit nábor českých pracovníků v píseckém regionu a teprve když nebyla úspěšná, začala pracovní pozice obsazovat Vietnamci. Těm se údajně snažila zajistit pracovní povolení, oni však neposkytovali potřebnou součinnost. Firma též namítla, že při ukládání pokuty by úřad neměl vycházet z obratu společnosti ale z jejího zisku. NSS však podotkl, že hlavním kritériem při určování výše pokuty není primárně skutková podstata deliktu, nýbrž jeho intenzita, s jakou došlo k porušení zákona v konkrétním případě. Přitom právě zmiňovaná intenzita jednání byla značná,
doplnil soud ve svém rozhodnutí, ve kterém pokutu potvrdil a proti němuž již není odvolání.
Podle letošní úpravy hrozí až 10 milionů korun
Firma paradoxně mohla dostat ještě vyšší pokutu. Úřad práce totiž stanovil pokutu na základě předpisů platných v roce 2008. Od roku 2009 se přitom hranice maximální pokuty za nelegální práci posunula až na 5 milionů korun. O rok později umožnila další novela v případě nejzávažnějších prohřešků i trestní stíhání a tříleté vězení pro zástupce zaměstnavatele. Muselo by se však jednat o zaměstnávání cizinců, kteří se na území Česka zdržují neoprávněně.
V lednu letošního roku pak nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která postihy za nelegální práci opět zpřísnila. Za umožnění výkonu nelegální práce může být podnikatel potrestán až 10 miliony korun. Novela navíc stanovila minimální výši pokuty, která činí 250 tisíc korun. Vysoká sankce hrozí od roku 2012 také samotným pracovníkům, kteří pracují nelegálně. Nově za to mohou zaplatit až 100 tisíc korun. Čtěte více: Švarcsystém se opět stane “ofiko” nelegálním, vysoké tresty hrozí i pracovníkům
Úřady se navíc letos chystají na kontrolu nelegální práce zaměřit a plánují více než 20 000 kontrol zaměstnavatelů, u nichž mají na podezření, že tímto způsobem porušují předpisy. Celkově chce ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2012 uskutečnit 200 tisíc resortních kontrol, tedy všech kontrol v gesci Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a České správy sociálního zabezpečení. V loňském roce došlo k 166 756 kontrolám. Čtěte více: Úřady vyhlašují válku švarcsystému, zvýší počet kontrol
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU