Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí a u daňového přiznání to platí dvojnásob. Oproti loňsku sice máte několik dní navíc, zároveň však nad vámi visí Damoklův meč, že v případě zpoždění se sankcím již nevyhnete. Stačí se s podáním daňového přiznání opozdit o jediný den a nemine vás pokuta 500 korun. Sankce též nabíhají v případě pozdního zaplacení daní, zde se ovšem do hranice 200 korun nic neplatí. V případě prodlení platby k tomu není stanoven žádný minimální postih.
Za pozdní přiznání minimálně 500 Kč
Ještě v loňském roce se OSVČ mohly spoléhat na benevolenci berňáků a doufat, že případné pozdní odevzdání daňového přiznání a doplacení daní nebude znamenat žádnou sankci. Letos však na mohou na hodné paní úřednice zapomenout, jelikož nový daňový řád stanovil přesná pravidla pro udělování postihů. Kdokoli, kdo dodá přiznání nebo zaplatí daně až po termínu stanoveném zákonem, se musí připravit, že zadarmo to nebude.
Jestliže nepodáte daňové přiznání nebo tak neučiníte ve stanovené lhůtě, a je toto zpoždění delší než 5 pracovních dnů, počítejte s pokutou ve výši:
- 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
- 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu
- 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Nejnižší pokuta podle § 250 daňového řádu přitom činí 500 Kč a nejvyšší 300 000 Kč. Vzhledem ke konstrukci sankcí se dá předpokládat, že naprostá většina opozdilců zaplatí oněch 500 korun. Při dani 5000 korun byste totiž více než 500 Kč zaplatili až po půlročním zpoždění, u daně 50 000 korun překonáte tuto hranici po dvaceti dnech. Případný postih předepíše finanční úřad platebním výměrem, jehož splatnost činí 30 dní od jeho oznámení.
Oproti loňsku však mají zapomnětlivci přeci jenom několik výhod. Daňové přiznání mohou například podat o několik dní později. Za prvé se lhůta protáhla o jeden den na 1. dubna (1. července, jestliže využíváte daňového poradce) a za druhé zavedl daňový řád navíc ještě 5denní beztrestní lhůtu, kdy podnikatel může přiznání odevzdat, aniž by mu hrozila ze strany berňáku nějaká sankce. Jestliže si OSVČ obstarávají přiznání sami, musí jej odevzdat nejpozději v pátek 8. dubna. V případě využití daňového poradce se přesouvá hraniční termín pro podání bez pokut na úterý 12. července. Čtěte více: Daňový řád příjemně prodloužil lhůty pro podání daňového přiznání.
Mezi další „pozitiva“ se dá zařadit snížení maximálních sankcí. Ještě před rokem totiž mohl berňák zvýšit daň (stanovit fakticky pokutu) o 10 % a v extrémních případech udělit i dvoumilionovou pokutu.
Pozdní zaplacení je fakticky beztrestné déle
V případě doplatku daní se sankce oproti loňskému roku nezměnily. Pořád platí, že sazba úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, která se zvýší o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den kalendářního pololetí. V současnosti se tak hradí úroky z prodlení v hodnotě 14,75 %. Podobně jako u podání přiznání i v případě doplatku daní nově funguje pětidenní ochranná lhůta. Jenže pozor, jeden rozdíl přeci jenom existuje, úrok z prodlení vzniká už počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. U pozdního přiznání se sankce začínají počítat až od šestého dne.
Polopaticky řečeno, nepočítá se za první čtyři dny. Pokud je tedy splatnost 1. dubna, bude úrok z prodlení počítán od 8. dubna – v pořádku tedy bude, pokud poplatník zaplatí v hotovosti na pokladně finančního úřadu nejpozději dne 7. dubna. Jestliže se rozhodnete daň platit převodem, učiňte tak alespoň s denním předstihem. Za den platby se totiž považuje den, kdy peníze přijdou na účet finančnímu úřadu. Aby vám však berňák úrok z prodlení skutečně naúčtoval, musí dosáhnout alespoň 200 Kč. To při dané sazbě opět nějaký čas trvá, což opozdilcům dává další dní k dobru. Čtěte více: Dokdy musí OSVČ zaplatit daně, sociální a zdravotní pojištění? Přinášíme ucelený kalendář
Nižší daň než skutečná se také pokutuje
Se sankcemi musí počítat i ti, kteří zaplatí nižší daň, než měli. Výše pokuty dosahuje 20 % z částky doměřené daně. V případě snižované daňové ztráty pak podnikatel zaplatí 1 %. Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru a současně je předepíše do evidence daní. Penále je splatné ke stejnému dni jako doměřená daň. Zároveň též platí, že v případě, že je daň doměřována podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká.
Finanční úřad má podle § 148 daňového řádu celkem 3 roky na to, aby vyšší daň eventuálně doměřil. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. V praxi to znamená, že daň za rok 2010 vám může správce daně doměřit do konce března roku 2014. Čtěte více: Je možné dodatečně uplatnit slevu nebo daňové zvýhodnění?
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU