Obecně řečeno jsou sankce, kterými se rozumí penále, pokuty, úroky z prodlení a další typy sankcí, považované za nedaňový výdaj. Typicky se jedná například o pokutu za porušení pravidel silničního provozu, penále za pozdně zaplacené pojistné na sociální nebo zdravotní pojištění, úrok z prodlení vzniklý v důsledku pozdní úhrady daně a další. Pokuty a další sankce, které vyplývají ze závazkových vztahů, však mohou být považovány za daňově uznatelný výdaj.
Co se dozvíte v článku
Sankce ze strany státní správy
Pokud udělí pokutu subjekt státní správy za porušování zákona, kterým může být porušování silničního provozu, porušování povinností při správě daní, pozdně hrazené daně a ostatní poplatky, pozdně hrazené nebo nehrazené pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení a další, jedná se o nedaňové výdaje nebo náklady.
Účetně se tyto sankce zachycují na syntetickém účtu 545 – ostatní pokuty a penále, který je považován za účet nedaňových nákladů. Pokud se v průběhu účetního období objeví tento typ účetního případu, bude se následně při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů vylučovat na řádku 40.
Smluvní pokuty ze závazkových vztahů
Zákon o daních z příjmů stanoví, že smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jsou považovány za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze, pokud byly uhrazeny. Pokud by smluvní pokuty, úroky z prodlení a další sankce, které plynou ze závazkových vztahů, uhrazeny nebyly, bude se jednat rovněž o nedaňový náklad (výdaj).
Pro smluvní pokuty ze závazkových vztahů je vyčleněn syntetický účet 544 – smluvní pokuty a penále v případě, že se jedná o náklad účetní jednotky. Je vhodné a praktické, aby byly v rámci účetní osnovy analyticky rozděleny ty smluvní pokuty, které uhrazeny byly, a také ty, které nebyly uhrazeny k rozvahovému dni. Je mnohem snazší potom určit, které ze smluvních pokut jsou daňovým nákladem a které nikoli.
Pokud účetní jednotka zjistí, že ke konci roku eviduje smluvní pokuty, které nebyly uhrazeny k rozvahovému dni, musí o tyto smluvní pokuty upravit základ daně v daňovém přiznání a tyto smluvní pokuty ze základu daně vyloučit. Pokud by došlo v dalším roce k jejich úhradě, v rámci daňového přiznání se uhrazené úroky promítnou jako položky snižující základ daně.
V případě, že je účetní jednotka v roli věřitele a potřebuje účtovat o smluvních pokutách a jiných sankcích, využije pro tento účel syntetický účet 644 – smluvní pokuty a penále.
Úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů
V případě, že by bylo účtováno o úrocích ze zápůjček a úrocích z úvěrů s tím, že osoba věřitele je poplatník daně z příjmů fyzických osob a tento poplatník nevede účetnictví, budou úroky daňovým výdajem (nákladem) jen v případě, že byly tyto úroky uhrazeny. Pokud osoba věřitele (poplatník) vede daňovou evidenci, jsou zdanitelným příjmem úroky až okamžikem zaplacení z podstaty daňové evidence.
Smluvní pokuty a úroky z prodlení
Pokud si smluvní strany ujednají smluvní pokutu nebo úroky z prodlení v návaznosti na občanský zákoník, řídí se úprava těchto sankcí občanským zákoníkem. Obecně se smluvní pokuty stanovují jako ochrana smluvních stran v případě neplnění podmínek smlouvy.
O úrocích z prodlení se účtuje v případě, kdy je dlužník v prodlení s úhradou. Požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení je právem věřitele, nikoli povinností. V účetní osnově je pro úroky vyčleněn účet 562 – úroky, pokud se jedná o úroky nákladové, a účet 662, pokud se jedná o úroky výnosové.
Přefakturace nedaňových nákladů
Pokud dochází v rámci účetnictví k přefakturaci nedaňových nákladů, se kterými se logicky pojí i zdanitelný výnos, můžou být tyto nedaňové náklady považovány za daňové. Umožňuje to zákon o daních z příjmů, který stanoví, že „výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna uhradit na základě závazků nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících“.
Pokud tedy dojde k tomu, že bude nedaňový náklad přeúčtován na jiného poplatníka, promění se tento náklad v náklad daňový. V případě, že by k těmto dvěma účetním operacím došlo v rozdílných účetních obdobích, zohlední se tyto účetní transakce v položkách snižujících nebo zvyšujících základ daně, a to až v daňovém přiznání.
ČLÁNKY DO MAILU