Polovina roku je za námi. V čem dala vláda podnikatelům ránu pod pás?

Ve volebních programech všech tří současných vládních stran se dočtete také o tom, že strany by chtěli odstraňovat bariéry, jež podnikání v České republice komplikují, a zasadí se, aby situace našich podnikatelů nezhoršovala. Jak je to ale s podporou podnikání doopravdy?

Navzdory slovům o podpoře malých a středních podniků nestačí podnikatelé kvůli novým bariérám v podnikání pokrýt své provozní náklady. A čím dál častěji hlásí bankrot. Podle analýzy Czech Credit Bureau pro deník Právo, dosáhl v roce 2011 počet bankrotů rekordních 2459. Letos je situace ještě horší – jen za první čtvrtletí je počet firemních krachů na 45 procentech případů minulého roku.
Situace je, zdá se, alarmující. Dopadá nejen na podnikatele, ale i na zaměstnance a tím pádem také na jejich rodiny. Jak podmínky pro podnikání u nás vnímají sami podnikatelé, hodnotili nedávno oni sami v anketě serveru Podnikatel.cz.

Čtěte také: Vystavili jste vysvědčení podmínkám pro podnikání v ČR: Průměrná známka 3 až 4

Jak vyplynulo z ankety serveru Podnikatel.cz mezi drobnými živnostníky a jinými OSVČ, podmínky pro podnikání v Česku mají do ideálu hodně daleko.

Nejvíce jim vadí zbytečné papírování, byrokracie podle nich zhoršuje i konkurenceschopnost firem. Podnikatele trápí také příliš časté novelizace zákonů. Byly dokonce takové, které se novelizovaly až desetkrát ročně. Mnoho norem má i nejednotný výklad třeba kvůli časté personální obměně na úřadech. 

Problémem pro tuzemské firmy je také přílišná administrativa spojená s čerpáním peněz z evropských fondů a vysoké daně. Jak vyplývá z ankety, ty jsou demotivující jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele nebo firmy. A pokud kvalita služeb, které stát poplatníkům poskytuje, není výši daňové povinnosti úměrná, demotivace se ještě zvyšuje.

Co současná vláda avizovala, stalo se před pár týdny skutečností. Na konci června totiž kabinet Petra Nečase potvrdil, že s úspornými opatřeními, které budou mít dopad na některé podnikatele, počítá. Dočasně se zruší stropy na zdravotní pojištění, výdajové paušály se omezí a sazby DPH se zvýší o jeden procentní bod. Vše začne platit od ledna 2013.

Čtěte také: Vláda potvrdila zvýšení DPH a omezení paušálů. Kalousek už finalizuje rozpočet

Nemalou výtkou podnikatelů vůči státu je jeho přístup k zaměstnávání lidí. Od začátku letošního roku se totiž do tuzemské legislativy vrací výslovný zákaz švarcsystému, respektive výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Ruku v ruce s tím se rovněž zpřísnily tresty za tento způsob zaměstnávání.

Čtěte také: Chceme legalizovat švarcsystém, vzkazují politikům dvě třetiny firem

Od 1. dubna 2012 je účinný zákon o specifických zdravotních službách. Byly jím nově definovány pracovnělékařské služby. Organizaci, obsah a rozsah těchto služeb upravuje prováděcí vyhláška ministerstva zdravotnictví. Ovšem úhrada pracovnělékařských služeb je nově přenesena z veřejného zdravotního pojištění na zaměstnavatele. Co vše musí nově platit, a které náklady spojené s pracovnělékařskými službami jsou daňově účinné?

Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Při přípravě návrhu zákona o specifických zdravotních službách byly vyčísleny ekonomické dopady na jednotlivé subjekty a bylo odhadnuto, že náklady zaměstnavatelů se navýší cca o 204 milionů korun za rok.

A na závěr ještě jeden zákon, který vešel v platnost přesně v první den letošního roku. Je firemním strašákem, neboť se jedná o zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Odborníci se však k legislativní novince staví odměřeně, mají k ní výhrady a upozorňují, že zákon byl prosazen především kvůli mezinárodním závazkům. Znění zákona ve vazbě na trestní zákon navíc vyvolává řadu otázek, takže soudy boudou nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet, domnívá se Jan Spáčil, partner advokátní kanceláře Deloitte Legal/Ambruz & Dark.

Právnické osoby jsou odpovědné za trestné činy spáchané jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti. Trestní odpovědnost na ně dopadá v případě, že byl trestný čin spáchán jejími jednateli, členy představenstva, osobou oprávněnou vykonávat řídící či kontrolní činnost nebo i zaměstnancem této společnosti a jiné osoby v obdobném postavení, která trestný čin spáchala na základě rozhodnutí, schválení nebo pokynu výše zmíněných osob nebo z důvodu, že tyto osoby neprovedly náležitá opatření či náležitou kontrolu, kterou jim ukládá zákon nebo po nich může být spravedlivě požadována.