Důvodem je nedostatek odborné literatury a nejednotnost právních výkladů. Zvláště, když se jedná o složitější výpočet a více pohledávek.
Pořadí pohledávek
Pro provádění exekučních srážek je důležité datum doručení prvnímu plátci mzdy (zaměstnavateli), neboť pohledávka získává dle občanského soudního řádu pořadí dnem doručení (bez ohledu na datum nabytí právní moci). To platí pro výkony rozhodnutí soudu i exekuční příkazy vedené soudními exekutory.
Dokument, dodaný do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Včasným přístupem do datové schránky lze ovlivnit pořadí pohledávky. Jestliže se daná osoba do schránky nepřihlásí do 10 pracovních dnů od dodání dokumentu do schránky, je dokument doručený posledním dnem této lhůty (připadne-li konec lhůty na víkend nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den). Pro provádění exekučních srážek je důležité datum doručení, neboť pohledávka získává dle občanského soudního řádu pořadí dnem doručení (bude-li doručeno několik exekucí v rozpětí 10 pracovních dnů, přičemž osoba oprávněná pro vstup do datové schránky do ní vstoupí až 10. pracovní den nebo později, získají všechny exekuce zaslané v rozpětí těchto deseti dnů stejné pořadí).
Podrobný postup provádění exekučních srážek uvádíme v článku: Od roku 2019 se zvyšuje nezabavitelná částka v exekucích
Zaměřme se však na situaci, kdy bylo plátci mzdy doručeno téhož dne více pohledávek. Pohledávky ve stejné kategorii se dle § 280 občanského soudního řádu vždy uspokojují podle svého pořadí, výjimkou jsou pohledávky doručené ve stejný den, tj. se stejným pořadím, které je nutné uspokojit poměrně. A právě poměrné uspokojování pohledávek vyvolává řadu otázek.
Vysvětlení podala Exekutorská komora ČR. Pro zjednodušení si představíme situaci, kdy byly prvnímu plátci mzdy doručeny dvě nepřednostní pohledávky ve stejný den (bude se tedy poměrně uspokojovat pouze z první třetiny zbytku mzdy).
Využije se k poměrnému uspokojení, tj. ke stanovení (poměrového) koeficientu při výpočtu srážky samotná výše dluhu, nebo dlužná částka včetně příslušenství?
Znění ustanovení § 280 odst. 3 občanského soudního řádu skutečně neposkytuje jednoznačný návod, jak postupovat. Exekutorská komora ČR považuje za nesporné, že se pro výpočet použije celková vymáhaná částka, tedy suma včetně příslušenství a nákladů na exekuci, za předpokladu, že se vede exekuce i k jejich vymožení, což je běžné,
objasnila Lenka Desatová.
Jaké je rozhodné datum pro stanovení (poměrového) koeficientu? Jde o den doručení obou pohledávek, nebo se přepočítává průběžně každý měsíc?
Podle Lenky Desatové není bohužel ani v otázce, k jakému okamžiku lze částku považovat za rozhodující, v praxi úplná shoda. Exekutorská komora ČR zastává ten názor, že se při stanovení poměru má vycházet vždy z aktuálního stavu – tedy z výše dosud neuspokojené celkové vymáhané částky vypočítané ke dni provádění srážky. Pro výpočet samotný se pak vychází z údajů uvedených v exekučním příkazu, popř. dalších úkonů exekučního orgánu (usnesení o částečném zastavení atp.), a podkladů zaměstnavatele (kolik již z jeho strany bylo na vymáhanou pohledávku vyplaceno k rukám exekutora).
Jestliže zaměstnavatel koeficient poměrného uspokojení přepočítává každý měsíc, může jeho stanovení ovlivnit případné přikázání jiné peněžité pohledávky. Např. jedna z pohledávek obsahuje (stejný exekuční příkaz) mimo dlužnou částku a příslušenství rovněž přikázání jiné peněžité pohledávky na daňový bonus dle § 312 občanského soudního řádu. Zohledňuje se zasílaná částka daňového bonusu průběžně do stanovení poměrového koeficientu?
Výše popsaný postup je pro plátce mzdy relativně náročný,
připouští Lenka Desatová z Exekutorské komory ČR. Dodává, že v průběhu exekučního řízení se zbytek celkové vymáhané částky mění, tím se logicky mění i poměr, ve kterém jsou uspokojovány. Typicky v důsledku částečného zastavení, dobrovolné úhrady, provedení exekuce jiným způsobem atp. Jestliže ze sdělení či jiného exekutora plyne, že zbytek celkové vymáhané částky se změnil, musí k tomu plátce mzdy přihlédnout před rozvržením následné srážky. V případě, že tentýž plátce současně provádí exekuci jiným způsobem (přikázání pohledávky) a je mu tedy známo, že se zbytek celkové vymáhané částky snižuje, měl by při výpočtu následné srážky takové plnění zohlednit.
Závěrem Lenka Desatová připomněla, že jestliže si plátce mzdy není výpočtem jistý, může požádat exekuční orgán dle § 288 občanského soudního řádu. Případně také obecný soud povinného (podle § 4 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí), aby určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik připadne na každou pohledávku. Rovněž lze požádat přímo o její rozvržení a vyplacení (§ 291 občanského soudního řádu, resp. § 4 odst. 2 zákona č. 119/2001 Sb.).
ČLÁNKY DO MAILU