Pomoc pro podnikatele při sporech v rámci EU

Systém SOLVIT je tvořen sítí online center, které bezplatně řeší na území Evropské unie problémy na vnitřním trhu. V každém členském státě (a navíc také v Lichtenštějnsku, Norsku a na Islandu) se nachází jedno centrum. V České republice došlo ke vzniku centra v roce 2004 pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu.

O tuto pomoc mohou požádat občané i podnikatelé, kteří se setkají s problémy vznikajícími nesprávnou aplikací právních předpisů EU vnitrostátními orgány. Spory se snaží řešit efektivně a poměrně rychle – do 10 týdnů (v porovnání s řešením sporů soudní cestou).

V jakých oblastech může SOLVIT pomoci

Čeští podnikatelé se mohou na SOLVIT obrátit, pokud se domnívají, že státní orgán některého členského státu EU včetně ČR porušil při řízení s nimi právo EU/ES, sděluje business serveru Podnikatel.cz Eva Semeráková ze SOLVIT centra pro ČR.

Pro podnikatele se nabízí pomoc zejména v těchto oblastech:

• přístup výrobků na trh jiného členského státu,
• přístup na trh služeb,
• usazení se jako OSVČ,
• vysílání pracovníků,
• uznávání odborné kvalifikace,
• zadávání veřejných zakázek,
• vrácení DPH,
• volný pohyb kapitálu,
• hraniční kontroly.

Existují výjimky, kdy se podnikatelé na toto centrum obrátit nemohou. SOLVIT nemůže řešit spory mezi podnikateli navzájem, problémy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ani stížnosti spotřebitelů. Nemůžeme pomoci ani v případě, kdy došlo k porušení národního práva, ať už českého či jiného členského státu EU, informuje Eva Semeráková.

Jak podat stížnost

Pokud má podnikatel potíže, má v zásadě čtyři možnosti, jak kontaktovat SOLVIT centrum:

1. vyplnit online formulář,
2. e-mailem,
3. telefonicky či faxem,
4. osobně.

Poté, co domácí SOLVIT centrum (v České republice) obdrží žádost, zkontrolují jeho pracovníci, zda daný problém spadá do jejich kompetence. V řadě případů totiž nelze spory řešit prostřednitvím SOLVITu, jak potvrzuje Eva Semeráková: Podnikatelé se na SOLVIT obracejí velmi často, ve většině případů však nejsou splněna kritéria pro to, aby mohl být jejich problém řešen v rámci systému SOLVIT (jedná se např. o problém soukromoprávního charakteru nebo nejde o porušení evropského práva apod.).

Nicméně SOLVIT alespoň poskytne informace a případně též kontakt na jinou instituci, která může podnikateli s konkrétním problémem pomoci. V případě, že problém splňuje daná kriteria, je vložen do online databáze a předán řídícímu SOLVIT centru ve státě, kterého se spor týká. Toto centrum na případu pracuje a prostřednictvím domácího centra sdělí podnikateli nejpozději do deseti týdnů návrh na řešení. Jedná se však o neformální pomoc a řešení sporu nelze tedy vymáhat soudní cestou.

Případy z podnikatelské praxe

Stížnosti podnikatelů, kterými se SOLVIT zabývá, souvisí především s existencí neodůvodněných překážek a nadměrných požadavků na podnikatele využívajících evropských svobod. V oblasti volného pohybu zboží je to zejména nerespektování principu vzájemného uznávání a požadavek dalšího přezkušování výrobků, diskriminační nebo nepřiměřené požadavky v oblasti volného pohybu služeb, požadavek pracovního povolení při vysílání zaměstnanců, nadměrné požadavky při uznávání kvalifikace získané v jiném členském státě atd.

Zde uvádíme konkrétní případy:

Česká firma vyvážela na Slovensko své stavební výrobky, vyrobené v souladu s českými právními předpisy. Slovenská obchodní inspekce požadovala od pobočky české firmy, aby výrobky byly v souladu se slovenskými předpisy přezkoušeny slovenskou zkušebnou a měly slovenskou značku shody, přestože tyto výrobky byly vyzkoušeny českou zkušebnou a měly příslušné české certifikáty. Na tyto případy se však vztahuje tzv. princip vzájemného uznávání, který v zásadě znamená, že výrobky vyrobené v souladu s právními předpisy jednoho členského státu mají volný přístup na trh v ostatních členských státech. Díky spolupráci českého a slovenského SOLVIT centra se podařilo přesvědčit Slovenskou obchodní inspekci, že jejich postup nebyl v souladu s evropským právem.

Úřad veřejného zdraví na Slovensku nechtěl povolit přístup na trh potravinářskému výrobku vyváženého českou firmou, a to z důvodu přítomnosti barviva nevhodného pro děti, jimž ovšem tento výrobek nebyl primárně určen. Výrobek je vyroben v souladu se sekundární legislativou EU stanovující maximální přípustné limity barviv. SOLVITu pro SR se podařilo přesvědčit Úřad veřejného zdraví o tom, aby povolil přístup výrobku na slovenský trh bez jakéhokoliv omezení.

Česká obchodní společnost otevírala pobočku v Lucembursku. Za tímto účelem si potřebovala zřídit bankovní účet, který je nezbytný pro zápis do lucemburského obchodního rejstříku. Při jednání se čtyřmi lucemburskými bankami se setkali jednatelé společnosti s požadavkem, aby doložili, že společnost je již v Lucembursku usazená. Jednatel společnosti se obrátil na SOLVIT centrum pro ČR. Po intervenci SOLVIT centra pro Lucembursko bylo společnosti umožněno otevřít si účet potřebný pro zápis do obchodního rejstříku i bez splnění tohoto požadavku.