"Až na to, že zaměstnanec tu daň jednoduše nemůže nezaplatit, tudíž tvůj příklad je zcela absurdní."
Jen na okraj - vzhledem ke slevně na dani (na poplatníka), která se týká všech, tedy OSVČ i zěměstnanců, cca 200 tis. zaměstnaců neplatí žádnou daň z příjmu fyzických osob také. A přibližně 600 tis. zaměstnanců ji má s jistotou nižší, než 1000 Kč měsíčně. (A vedle toho ještě "fšetci kradnú"... :-))
Slevu na dani na děti, případně na manželku/manžela, přitom pomíjím, ač zaměstnaci jí čerpají podstatně častěji než OSVČ (ty v případě jejího uplatnění nemohou běžně uplatnit výdaje procentem, čili výrazně se jim zvýší evidenční náročnost).
Vedle toho daně od OSVČ "vedlejších", kterých je cca 400 tis. z 900 tis., započítává finanční správa většinou jako daně odvedené zaměstnanci, protože to dodnes statisticky neumí u téhož člověka dost dobře rozlišit dle zdrojů. Při hodnocení odvedených daní připadajících na osobu však kalkuluje s veškerými OSVČ, případně podíl stanoví podle pomůcek (tj. pohledem z okna a účelem odhadu).
Další věc je, že pokud OSVČ dosáhne příjmů na úrovni cca 100 - 150 % průměrné mzdy a větších, většinou přechází na jinou formu podnikání, typicky založí s.r.o., jelikož to je zpravidla podstatně výhodnější z hlediska odvodů, a dále již ve statistikách figurují jako zaměstnanci. Jinak řečeno, vysokopříjmové osoby tvoří v mezi OSVČ poměrně malé procento a většinou nejde o živnostníky, ale o advokáty, notáře, lékaře a pod., kteří jsou zase z hlediska příjmů poměrně snadno kontrolovatelní, neb o tom co dělají má stát z podstaty věci větší než malý přehled.