Ne všechny poplatky uplatníte do nákladů

Podnikatelé jsou často členy profesních komor či asociací. S členstvím jako takovým jsou spojeny i povinné poplatky. Ne vždy jsou zaplacené finanční částky zanedbatelné a ne všechny je možné uplatnit do daňově uznatelných výdajů. Je třeba se řídit tím, zda je výkon konkrétní podnikatelské činnosti podmíněn členstvím v příslušné organizaci.

OSVČ a členství v profesních komorách

V souladu s § 24 odst. 2 písm. d zákona o daních z příjmů jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu. Dále také pokud je členství nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání. Čtěte také: Jaké náležitosti patří na fakturu? Záleží k čemu slouží

Příkladem členství, které vyplývá ze zvláštního zákona a podmiňuje výkon podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti členstvím v určité právnické osobě, je členství daňového poradce v Komoře daňových poradců na základ zákona o daňovém poradenství. Obdobně je tomu u lékařů v Lékařské komoře nebo advokátů v Komoře advokátů atd. Zaplacené členské příspěvky těmto komorám jsou daňovým výdajem poplatníka a snižují základ daně.

Poplatky do nákladů mohou uplatnit i zaměstnavatelé za zaměstnance

Podobně se postupuje v případě příspěvků zaplacených zaměstnavatelem za zaměstnance. Samozřejmě opět, pokud je členství zaměstnance podmínkou k provozování předmětu podnikání zaměstnavatele. Příkladem mohou být architekti, kteří pracují podle zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo lékaři pracující ve zdravotnických zařízeních. Čtěte také: Jak vést drobný majetek v daňové evidenci? Vysvětlujeme na příkladech

Členské poplatky, které uhradí uhradí za zaměstnance zaměstnavatel, jsou daňově uznatelnými. Na zaměstnance je však takový příspěvek součástí zdanitelných příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Organizace zaměstnavatelů, Agrární a Hospodářská komora

Daňově uznatelný je rovněž členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů a dále Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Organizace zaměstnavatelů jsou právnické osoby založené podle zákona o sdružování občanů. Tyto organizace jsou dobrovolnou, nezávislou a otevřenou zájmovou organizací, která sdružuje zaměstnavatele podnikající v určité oblasti, např. Český svaz zaměstnavatelů pošt, telekomunikací a distribuce tisku, Český svaz zaměstnavatelů v energetice, Český svaz zpracovatelů masa, Svaz zpracovatelů brambor v ČR a další, vysvětlila pro server Podnikatel.cz Helena Navrátilová, daňová poradkyně Advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Poplatky se ovšem neuplatní v plné výši. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm d zákona o daních z příjmů je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele členský příspěvek až do výše 0,5 % z úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a pro příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Úhrnem vyměřovacích základů je třeba rozumět sumu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru, zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti a dále např. společníků obchodních kapitálových společností, pokud pro společnost vykonávají práci mimo pracovně právní vztah a jsou za ni odměňováni, dodává Navrátilová. Čtěte také: Fakturovat s vyšším paušálem nemusí být vždy výhodné

Členství vyplývá ze zákona. Kde však je hranice potřebnosti?

Častou chybou poplatníků nebo zaměstnavatelů je, že zahrnou do svých výdajů (nákladů) příspěvky, u kterých povinnost členství nevyplývá ze zákona. Jednoduše nerozpoznají „hranici potřebnosti“.

Příklad z diskusního fóra serveru Podnikatel.cz: Jsem fyzická osoba a podnikám s e-shopem. Mám stránky, obsazuji domény apod. Jsem členem APEKu (Asociace pro elektronickou komerci) a platím členské příspěvky. Dávám je daňově uznatelných nákladů. Jak určím hranici potřebnosti? Zjišťuje čtenářka Lída. 

Na dotaz reagoval Pavel Říha. Vysvětluje, že daňově uznatelné je jenom to, bez čeho nelze vykonávat danou činnost (buď jako zaměstnavatel nebo jako zaměstnanec u zaměstnavatele). Hranice je tam, kde bez zaplacení příspěvku nelze činnost vykonávat, tj. vždy u nějaké profese regulované státem, nikoliv občanským sdružením, uvádí Říha a doplňuje několik praktických příkladů: 

• lékařská komora – daňově uznatelné u lékařů a zdravotnických zařízení 
• komora auditorů – daňově uznatelné u auditorů nebo auditorských společností
• asociace nemocnic – daňově neznatelné
• APEK – daňově neuznatelné

Ovšem není komora jako komora

Ne každá profesní komora je k výkonu podnikatelské činnosti nezbytná. Například účetní a účetní poradci se sdružují v Komoře certifikovaných účetních. Přestože pro vstup do této komory je nutné složit hned několik náročných zkoušek, členství v ní není nezbytnou podmínkou výkonu povolání účetního. Ze žádného právního předpisu totiž nevyplývá, že by účetní nebo účetní poradce mohl vykonávat svou činnost pouze jako člen určité profesní komory. Čtěte také: Snížení paušálů nebo limitu pro DPH. Příležitost pro účetní a poradce

Poplatky za literaturu potřebnou ke studiu a složení zkoušek, poplatky za semináře a zkoušky daňově uznatelné jsou, naopak poplatky za členství v Komoře certifikovaných účetních a poplatky spojené s vystavením certifikátu o dosaženém stupni certifikace daňově uznatelné nejsou.

Daňově neuplatnitelné poplatky jsou u příjemce od daně osvobozeny

Závěrem je vhodné zmínit, že na straně právnické osoby (příjemce) jsou příspěvky od plátců, pro které uznatelným výdajem nejsou, od daně z příjmů osvobozeny. Příspěvky, které nejsou nezbytné pro podnikání, se tedy nedaní dvakrát (jednou na straně plátce a podruhé na straně příjemce).