Počet exekucí nebývale roste. On takový výkon rozhodnutí zamotá hlavu nejen dlužníkovi, ale i zaměstnavateli, potažmo jeho mzdové účetní. To je totiž osoba, která si musí s nařízenou srážkou ze mzdy poradit. A v případě sražení více pohledávek ze mzdy najednou to nemusí být vůbec jednoduché. Čtěte více: Ministerstvo plete bič na exekutory a chce rychlejší exekuce
Možnost srážet zaměstnanci ze mzdy je stanovena zákoníkem práce. Existují pouze tři situace, kdy lze srážet zaměstnanci ze mzdy:
- Srážka je stanovena zákonem.
- Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy.
- Srážky slouží k úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.
O dohodách zaměstnavatele se zaměstnavatelem na srážkách ze mzdy čtěte více: Srážky ze mzdy. Omezená povinnost zaměstnavatele
Za způsobenou škodu zaměstnanec jen tak nezaplatí
Mezi srážky stanovené zákonem patří samozřejmě v první řadě zálohy na daň a platby sociálního a zdravotního pojistného. Ty se srážejí všem zaměstnancům z hrubé mzdy. Teprve po odečtení těchto srážek se vypočítá čistá mzda. Další srážky se už provádějí z čisté mzdy. Zákoník práce uvádí v § 147 případy, kdy lze takovou srážku provést.
Patří sem:
- záloha na mzdu nebo plat,
- nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady a jiné nevyúčtované provozní zálohy,
- náhrada mzdy nebo platu za přečerpanou dovolenou.
Případem srážky bez dohody o srážkách se zaměstnancem jsou také výkony rozhodnutí, tj. exekuce. Srážky provede zaměstnavatel podle rozhodnutí soudu, soudního exekutora, finančního úřadu nebo úřední exekucí. Čtěte více: U zpožděné výplaty má zaměstnanec nárok na úrok z prodlení
Jiné srážky nemůže zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance automaticky srazit. A to ani v případě náhrady škody, za kterou je zaměstnanec odpovědný. Musí být sepsána dohoda o srážkách ze mzdy.
Postup při výpočtu srážek ze mzdy
Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy. Do mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní nezabavitelná částka. Ta je každoročně stanovena nařízením vlády. Čtěte více: Exekutor ponechá podnikateli věci nezbytné pro výdělečnou činnost. Co je ale pro podnikání nezbytné?
Pro rok 2010 činí základní nezabavitelná částka 5148,66 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1287,16 Kč. Za vyživovanou osobu se považuje i manželka s vlastními příjmy. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 7723 Kč.
Kroky výpočtu srážek ze mzdy:
- Stanovíme čistou mzdu, včetně případných odměn z dohod u stejného zaměstnavatele
- Z čisté mzdy odpočítáme základní nezabavitelnou částku (5148,66 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1287,16 Kč). Zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
- Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 7223 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Uhradí se z ní přednostní pohledávky. Částku 7223 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi.
- Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
Přednostními pohledávkami podle § 289 občanského soudního řádu jsou:
- pohledávky výživného,
- pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
- pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,
- pohledávky daní a poplatků,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
- pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
- pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
- pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
- pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
- pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Příklad sražení více pohledávek v jedné mzdě
Zaměstnanec s čistým příjmem 20 000 Kč má společně s manželkou 2 děti. Na třetí dítě z prvního manželství je povinen uhradit exekučně vymáhané výživné 3 000 Kč. Dále musí uhradit exekučně vymáhanou zbylou část půjčky ve výši 4 000 Kč. Zaměstnavateli způsobil škodu 5 000 Kč a uzavřel s ním Dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele.
Rekapitulace:
Výživné 3000 Kč = přednostní pohledávka (dítě, na které je vymáháno výživné, se do vyživovaných osob nezapočítává)
Půjčka 4000 Kč = nepřednostní pohledávka (nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno před uzavřením Dohody o srážkách se zaměstnavatelem)
Dohoda o srážce ze mzdy se zaměstnavatelem = 5000 Kč
Výpočet:
- Čistá mzda 20 000 Kč
- Nezabavitelná částka = 5148,66 + 1287,16 (manželka) + 1287,16 (dítě) + 1287,16 (dítě) = 9010,14 = 9011 Kč
- Rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek = 20 000 – 9 011 = 10 989 Kč Plně zabavitelná částka = 10 989 – 7723 = 3266 Kč
- Zbytek mzdy dělitelný třemi = 7723 (7722) : 3= 2574 Kč (po zaokrouhlení směrem dolů zůstává 1 Kč).
Výše srážek:
První část zbytku mzdy: nepřednostní pohledávka exekuce 2574 Kč (zůstává půjčka 1426 Kč)
Druhá část zbytku mzdy: přednostní pohledávka výživné 2574 Kč (zůstává výživné 426 Kč)
Třetí část zbytku mzdy: vyplácí se povinnému
Plně zabavitelná část mzdy: 3 266 – 426 (zbytek výživného) – 1426 (zbytek exekuce) – škoda 1414 Kč (zůstává způsobená škoda 3586 Kč).
Zaměstnanci bude vyplaceno 11 586 Kč (9011 + 2574 + 1). Za tento měsíc bylo ve mzdě sraženo 3000 Kč výživné, 4000 Kč exekuce a 1414 Kč za způsobenou škodu dle dohody. Zbylá část škody bude sražena v dalším měsíci.
- Při výpočtu srážek buďte ostražití. Při více srážkách si pohledávky rozdělte na výživné, přednostní a nepřednostní pohledávky podle pořadí. Pečlivě si u všech pohledávek poznamenejte data doručení nařízení výkonu rozhodnutí.
- Za zmínku stojí § 298 občanského soudního řádu. Plátce mzdy totiž může požádat soud, aby sám určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena. Pokud je oprávněných více, stanoví částku, která připadne na každého z nich.
ČLÁNKY DO MAILU