Pozice a náplň práce manažera štěstí (anglicky Chief Happiness Officer, případně happiness manager) přišla ze západní Evropy, kde se mnoho let zabývají souladem pracovního a firemního života a takzvaným happiness managementem.
Co dělá manažer štěstí
Pozice manažera štěstí se zavedla hlavně kvůli vývoji dnešní doby, kdy se vše nesmírně zrychlilo a denně jsme zahlcováni stovkami informací. Máme velké množství příležitostí i možností a pro někoho je velmi obtížné si z nich vybrat. Na zaměstnance a vedoucí pracovníky jsou kladeny vysoké nároky a tlaky na výkon, navíc se kvůli velké zodpovědnosti a časové tísni dostávají zaměstnanci pod neúměrný tlak a do stresu.
Krátkodobý nebo jednorázový nápor na nervy není škodlivý a vede k větší aktivitě, ale dlouhodobá psychická zátěž je nebezpečná. Její příčinou mohou být rodinné či zdravotní komplikace. Zároveň můžeme být vystaveni tlaku v zaměstnání či podnikání. Mnohem nebezpečnější však je trvalá a celková nespokojenost s vlastním životem. A s tím vším dokáže pomoci firemní manažer štěstí,
vysvětluje Adéla Karlovská, odbornice na danou problematiku a osobní koučka.
Pokud si potřebujete vyčistit hlavu, inspiraci najdete v článku: 3 zaručené tipy na to, jak si od podnikání na chvíli pořádně „odfrknout“
Zatímco manažer je někdo, kdo řídí projekty a procesy, u manažera štěstí jde spíše o provázení, podporování, vedení lidí a ponechání prostoru lidem tak, aby měli možnost odkrýt svůj vlastní potenciál, být autentičtí a tedy pomohli sobě se smysluplně rozvíjet a osobnostně růst. A tím, že pomohou jak sobě, tak společnosti. Podle Michala Šrajera, Co-Foundera & CHO ze Štěstí v práci, by happiness manager měl mít na starosti pomoc s určováním a následně realizací strategie budování lidské firmy.
Jeho úkolem by mělo být navrhnout, proč a kam by měla firma v této oblasti směřovat, a následně se soustředit na hledání a implementaci konkrétních nástrojů k tomu směřujících. Ať už jde o hloubkové diskuse, změny motivačního systému, nástroje pro zpětnou vazbu a propojování lidí, pomoc s budováním jednoduchých návyků nebo třeba nečekané malé aktivity, které zpříjemní den a postupně zlepší atmosféru,
doplňuje.
Manažer štěstí je také mediátor, který řeší případné spory a zároveň organizuje a pečuje o kariérní a vzdělávací systém společnosti. Je konzultantem v mezilidských vztazích a také poradcem top managementu, kterému radí v otázkách vedení zaměstnanců. Zároveň pomáhá rozvíjet firemní hodnoty, strategie a cíle a následně aktivně zajišťuje a podporuje jasnou komunikaci ve společnosti. Jde o zkušeného kouče a mentora, který pomáhá rozvíjet potenciál zaměstnanců a tím i rozvíjí potenciál společnosti. Hlavním úkolem manažera štěstí je reagovat na podněty od zaměstnanců organizace, jak z hlediska prostředí a atmosféry firmy, tak z hlediska emocí a vztahů na pracovišti,
shrnuje Adéla Karlovská.
Firmy v dnešní době často definují tuto roli jen proto, že se zdá být trendem někoho takového ve firmě mít. Manažer pak ale mnohdy nemá reálnou možnost cokoliv změnit a návrhy mířící na podstatu věcí jsou zamítnuty. Zůstává tak pouze s možností vyzdobit kanceláře nebo nakoupit ovoce. Ani jedno z toho však reálně na dlouhodobé štěstí zaměstnanců dopad mít nebude, jak je vidět z řady studií zabývajících se například podobnými vnějšími motivátory,
doplňuje Michal Šrajer.
Manažer štěstí by měl být manažerem štěstí sám sobě
Ideální manažer štěstí by měl být empatický a otevřený i potenciálně nepříjemným diskusím. Jednou z jeho silných stránek by také mělo být kritické myšlení a schopnost přetavit obecnější principy do konkrétní implementace vhodné v daném prostředí. Jeho důležitým úkol z počátku bude často tvořit komunikační most mezi nejvyšším vedením a většinou zaměstnanců, takže i skvělá komunikace oběma směry bude opravdu užitečná,
dodává Michal Šrajer. Člověk na této pozici by tedy měl být v úzkém kontaktu s vedením společnosti a pomáhat mu udržovat zaměstnance angažované, spolupracující, motivované a ochotné posouvat sebe i společnost kupředu.
Adéla Karlovská zdůrazňuje, že manažer štěstí by měl být v prvé řadě manažerem štěstí sám sobě a mělo by se jednat o přirozeného lídra. Tedy člověka, kterého budou druzí následovat pro to, co žije, a ne jen pro to, co říká. Mělo by se jednat o vyzrálou a zdravě sebevědomou osobnost, která dokáže být empatická a jejíž znalosti a dovednosti přesahují až do psychologie vztahů, osobního rozvoje a individuální terapie. Být manažerem štěstí musí být také vnímáno jako určité poslání. Manažer se musí umět motivovat, pracovat se svými emocemi a případným stresem. Být vyzrálou a zdravě sebevědomou osobností. Vzdělávat se a dále se osobnostně rozvíjet. Není možné si jen na tuto roli hrát,
vysvětluje dále.
Problémům s motivací a smyslem práce jsme se věnovali v článku Jak najít smysl své práce, když máte pocit, že vám uniká?
Happiness managementem musí žít celá firma
Šťastní lidé jsou v práci mnohem produktivnější a spokojení zaměstnanci jsou odolnější vůči stresu, výkonnější a více angažovaní. Šťastný zaměstnanec se navíc více angažuje, má nápad a je loajální vůči společnosti. Role manažera štěstí však bude fungovat pouze ve firmě, kde se přístup k lidem stal jednou z opravdových priorit. Jedině v takovém případě může manažer štěstí pomoct s realizací změn vedoucích tímto směrem. Výhodou pak je možnost plného soustředění na implementaci principů “štěstí v práci”. Tedy hledání jak konkrétně v dané firmě a její kultuře připravit prostředí pro diskuse o smyslu či firemních a osobních hodnotách nebo na druhé straně k podpoře skvělých vztahů,
popisuje Michal Šrajer. Podle něj je ideální, pokud je kus manažera štěstí v každém, kdo vede lidi.
Procesem změny a nastavováním nové filosofie happiness management tedy musí žít celá společnost. Tím, že si najme manažera štěstí, aby ve společnosti zajistil spokojenost a štěstí, se žádná zásadní a především trvalá změna nestane. Pokud je role ve společnosti nepřesně či neúplně definována, může dojít k tomu, že se z této role stane firemní terapeut, na kterého budou ostatní zaměstnanci nakládat své problémy. Případně se z této role může stát opravdu pouhý nakupovatel ovoce a organizátor večírků,
upozorňuje dále Adéla Karlovská.
Prvním krokem bývá prohloubení kultury, ve které je opravdový zájem o lidi. Ta často vychází od nejvyššího vedení, které, mnohdy nevědomky, určuje, zda-li budou zaměstnanci vnímáni jako lidské zdroje nebo lidé se vším všudy. A až potom přichází na řadu témata směřující k principům štěstí v práci. A přitom startovní čára každé firmy bude jinde. Jako jednoduchý orientační nástroj může sloužit třeba známá Maslowova pyramida. Ta ukazuje, že pokud nemáme pokryty ty úplně nejzákladnější potřeby, diskuse o velké vizi nebo hodnotách spíše nepadne na úrodnou půdu,
podotýká Michal Šrajer.
Zlepšit náladu ve firmě mohou také teambuildingy, o kterých jsme psali zde: Do plánování teambuildingu se vyplatí věnovat čas i energii
Není to nutnost
Pozice manažera štěstí je vhodná do každého odvětví, kde pracují lidé, a obzvláště pak tam, kde je vysoký tlak na zaměstnance. Nezáleží přitom na odvětví, ale hlavně vyspělost firemní kultury. Pozice manažera štěstí bude prospěšná takové společnosti, kde je kultura společnosti otevřena novým nápadům, kreativnímu a inovativnímu způsobu myšlení,
doplňuje Adéla Karlovská.
Podle Michala Šrajera není role manažera štěstí ve firmách nutnou podmínkou.Známe řadu firem, které principy štěstí v práci doopravdy žijí, nemají však potřebu konkrétní roli takto pojmenovávat. Jde u nich o společnou snahu strávit čas v práci smysluplně a s lidmi, se kterými stojí za to být,
vysvětluje. Jeho slova potvrzuje také Kateřina Schotliová z firmy Pilulka.cz, kde pozici happiness manažera nemají a prozatím o ní ani neuvažují. Snaží se u nich o to, aby lidem ve firmě dávala jejich práce smysl a byli spokojení. Jedna z činností happiness manažera je organizovat a spojovat lidi i mimo práci – tohle u nás vzniká ve většině případů spontánně a přirozeně. Vedení firmy společně s kolegy z HR oddělení vytváří dohromady pracovní prostředí, ve kterém mohou zaměstnanci rozvíjet svůj potenciál,
popisuje závěrem.
ČLÁNKY DO MAILU