Volby do Evropského parlamentu přinesly i drobné pracovní příležitosti. Mohlo se jednat o práci člena volební komise nebo roznos hlasovacích lístků. Jedná se spíše o symbolické příjmy, přesto mohou mnohým zkomplikovat život. A to povinností podat na konci roku daňové přiznání.
Práce u voleb a pracovní poměr
Podle volebních zákonů má člen okrskové volební komise nárok na zvláštní odměnu za výkon této činnosti. Nejedná se o mzdu nebo plat, pracovní poměr se na tuto činnost neuzavírá. Jedná se o zcela specifickou činnost. Její obsah je stanoven zvláštním právním předpisem a rozhodně nenaplňuje znaky závislé činnosti dle § 2 odst. 1 zákoníku práce. Není tedy možné uzavřít ani dohodu konanou mimo pracovní poměr.
Naopak v případě roznosu hlasovacích lístků je možné uzavřít například dohodu o provedení práce se zaměstnancem obce, nebo si obec může zaměstnat kohokoliv jiného. Obě činnosti se proto výrazně liší z hlediska odvodů a povinností vůči úřadu práce.
Práce u voleb a úřad práce
Odměna člena volební komise není pracovním poměrem ani dohodou, obec není zaměstnavatelem. Z toho důvodu nemají obec ani „pracovník“ oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Nezáleží, zda je člen zaměstnán, podniká nebo se jedná o příjemce podpory v nezaměstnanosti. Podporu může nadále pobírat bez ohledu na „přívýdělek“ u voleb. Z odměn členů volební komise se neplatí pojistné na zdravotní pojištění.
Odměna za roznos hlasovacích lístků je ovšem pracovním poměrem či dohodou. Obvykle se jedná o dohodu o provedení práce, ze které se rovněž v případě nepřekročení odměny 10 000 korun neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Pracovník za takové situace nemůže pobírat podporu v nezaměstnanosti (musel by pobírání podpory přerušit). Pokud se jedná o uchazeče o zaměstnání, který podporu nepobírá, ale je pouze v evidenci u úřadu práce, může si přivydělat v takzvaném nekolidujícím zaměstnání, tj. až do poloviny minimální mzdy. V současné době se jedná o částku 4250 korun, u invalidních důchodců 4000 korun. O nástupu do zaměstnání musí pracovník nejpozději v den nástupu do zaměstnání informovat příslušný úřad práce.
Práce u voleb a daň z příjmů
Oba příjmy, tj. odměna člena volební komise i odměna za roznos hlasovacích lístků podléhají dani z příjmů fyzických osob. Odměna za roznos hlasovacích lístků je obvykle řešena dohodou o provedení práce. Jako taková může být při nepodepsaném tiskopisu daňové prohlášení (růžový papír) zdaněna konečnou srážkovou daní (při úhrnné hodnotě odměny do 10 000 korun měsíčně). Pokud pracovník nechce, nemusí tento příjem uvádět do daňového přiznání.
„Posezení“ u voleb může přinést nemalé potíže.
Na rozdíl od odměny člena volební komise, která bude vždy zdaněna daní zálohovou. A tady se může daňovému poplatníkovi situace výrazně zkomplikovat. Ideální je, pokud u obce podepíše daňové prohlášení. Nejen, že si může uplatnit slevy na dani a tím svou daňovou povinnost zcela eliminovat, ale nemusí na konci roku podávat daňové přiznání. V souladu s § 38g zákona o daních z příjmů nemusí podávat daňové přiznání poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení (s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkovou daní) a nemá jiné příjmy z podnikání nebo pronájmu vyšší než 6000 Kč.
Kdyby totiž poplatník daňové prohlášení nepodepsal, musel by podávat daňové přiznání i za situace, že se jedná o jeho jediný příjem. Ovšem řada poplatníků daňové prohlášení podepsat nemůže, protože již má ve stejném období (ve stejném měsíci) prohlášení podepsáno u svého zaměstnavatele. V takovém případě se jedná o souběžné příjmy zdaněné zálohovou daní a poplatník má povinnost na konci roku podat daňové přiznání. Za nesplnění této povinnosti hrozí pokuta od správce daně ve výši 500 korun.
Vlivem změn ve způsobu zdanění od roku 2014 je tak mnohem komplikovanější situace drobných přivýdělků při zaměstnání. Ve většině případů přináší povinnost podání daňového přiznání.
Práce u voleb a sociální pojištění
V neposlední řadě může být složitější posouzení vzniku účasti na důchodovém pojištění. A to v případech, kdy u voleb „sedí“ zaměstnanec obce. Odměna členů volebních komisí je zaměstnáním malého rozsahu, protože sjednaná odměna nečiní aspoň 2500 korun měsíčně. Avšak pokud má taková osoba u obce další zaměstnání, je třeba tento limit posoudit v úhrnu. Podle zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatelem člena volební komise obec. Jestliže úhrn příjmů dosahuje částky aspoň 2500 korun, je zaměstnanec ze všech zaměstnání trvajících v takovém kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění, a proto ze všech příjmů započitatelných do vyměřovacího základu musí obec odvést pojistné.
Příklad
Člen volební komise obdrží v květnu odměnu ve výši 1300 korun. Současně má se stejnou obcí uzavřenu dohodu o pracovní činnosti tak, že odměna činí 70 Kč za hodinu a rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně. Zaměstnání vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti je zaměstnáním malého rozsahu. Jestliže bude v květnu obcí zúčtována odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 1400 korun a na dohodu o pracovní činnosti za 20 hodin práce, činí úhrn příjmů ze zaměstnání malého rozsahu 2700 korun (1300 + 1400 korun). Potom se musí sociální pojištění zaplatit z obou těchto příjmů. V případě zdravotního pojištění se nic nemění, tam se posuzuje každá činnost samostatně.
Podrobněji k souběhům příjmů u obcí na stránkách ministerstva práce a sociálních věci.
ČLÁNKY DO MAILU