V rámci ekonomické činnosti se často stává, že společnost, ať už zpočátku jejího fungování nebo v rámci podnikatelské činnosti, potřebuje finance pro financování provozních nebo jiných nákladů. Zejména u nově vzniklých společností nebo společností, které nemají historii, je získání půjčky nebo jiného úvěrového financování poměrně obtížné. Pokud mají společníci volné finanční prostředky, mohou společnosti poskytnout financování právě oni.
Co se dozvíte v článku
Půjčka společníka
Pokud mají společníci volné dostupné finanční prostředky, mohou společnosti poskytnout zápůjčku nebo úvěr. Tyto finanční prostředky potom mohou nabídnout výhodněji než například bankovní instituce. Taková zápůjčka pak může být úročená anebo může být poskytnuta bezúročně. Pozor však na to, kdyby společník poskytl úvěr. Ten musí být úročen vždy.
V případě, že společník zapůjčí společnosti peníze, musí při stanovení úroku zohlednit ceny obvyklé mezi spojenými osobami, které definuje zákon o daních z příjmů. Úrok potom bude považován za daňový náklad společnosti při splnění zákonem stanovených podmínek. Pozor však na to, že na straně společníka dochází při úhradě úroků ke zdanitelnému příjmu.
Pokud společníci zapůjčí společnosti peníze, vzniká společnosti dluh. Obvykle je tato zápůjčka zachycena prostřednictvím pasivních účtů v rozvaze a tak se společnosti navyšují cizí zdroje financování. V některých případech se potom může společnost jevit jako zadlužená.
Účtování o půjčce společníka
Pokud společnost obdrží od společníka zápůjčku, zaúčtuje ji prostřednictvím pasivních rozvahových účtů na účet 365 – Ostatní závazky ke společníkům a členům družstva. Pakliže se jedná o půjčku úročenou, tak úrok, který se k půjčce váže, se zaúčtuje na nákladový účet 562 – úroky.
Zákon o daních z příjmů však nákladové úroky omezuje, a to hned v několika ustanoveních. Pokud by se jednalo o úroky z tituly zápůjček, kdy je věřitelem fyzická osoba, je daňová uznatelnost podmíněna zaplacením těchto úroků. Pokud jsou úroky uhrazeny, vzniká na straně věřitele příjem, který se zdaňuje jako příjem z kapitálového majetku a je zatížen daní ve výši 15 % sazby daně. Dani však podléhají pouze úroky, nikoli samotná jistina.
Další omezení v případě zápůjček mezi společností a společníkem je sjednání úroků v cenách obvyklých. Sjednaný úrok pak může být nižší, než je cena obvyklá. V případě, že by byl úrok sjednán vyšší, než je obvyklé na trhu, může být v některých případech úrok považován za nedaňový. Spojené osoby a ceny obvyklé potom definuje zákon o daních z příjmů a v některých případech jsou doprovázeny ještě testem nízké kapitalizace.
Zápůjčka, úvěr a úrok
Ačkoli se dřív hojně využíval termín půjčka, nový občanský zákoník jej nahradil termínem zápůjčka. Zápůjčka je potom definována v občanském zákoníku: Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Smlouva o zápůjčce tak může vzniknout i ústně. Není stanovena písemná forma. Při peněžité zápůjčce lze sjednat úrok, ale není to povinné.
Občanský zákoník definuje také úvěr, kdy „smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Na rozdíl od zápůjčky tak musí být úvěr vždy úročený. Stejně tak jako smlouva o zápůjčce může být i smlouva o úvěru ústní.
Příplatek mimo základní kapitál
Aby nedocházelo k zadlužení společnosti, může společník do společnosti peníze vložit jako příplatek mimo základní kapitál. Příplatek mimo základní kapitál pak může být dobrovolný, ale může jej také stanovit společenská smlouva povinně, například v návaznosti na vlastnictví podílu ve společnosti.
Velkou výhodou příplatku mimo základní kapitál je, že v rámci provedení příplatku není nutné měnit zakladatelské dokumenty ani navštěvovat notáře. Společnost tak může poměrně rychle navýšit své zdroje financování, aniž by se zvyšovala její zadluženost tak, jako je tomu například při přijetí zápůjčky nebo úvěru.
Zákon o obchodních korporacích neomezuje výši poskytnutého příplatku mimo základní kapitál a tak je jeho poskytnutí závislé pouze na vůli společníka. Aby bylo možné poskytnout příplatek mimo vlastní kapitál, je zapotřebí, aby jej schválil jednatel společnosti a toto poskytnutí musí být podložené smlouvou o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál.
Pozor na srážkovou daň při zpětné výplatě
Příplatek mimo základní kapitál není povinné společníkovi vracet. Stejně tak není v zákoně zakotveno právo požadovat příplatek mimo základní kapitál společníkem zpět. O vrácení příplatku rozhoduje valná hromada. Pokud však k výplatě příplatku mimo základní kapitál dochází, musí společnost provést test solventnosti podle insolvenčního zákona. Vrácení příplatku podléhá v některých případech srážkové dani ve výši 15 %.
ČLÁNKY DO MAILU