Průlom v poskytování součinnosti. Ministerstvo si došlápne na exekutory

Dlouho nebylo jasné, na základě jakého ustanovení poskytuje zaměstnavatel jako plátce mzdy součinnost. Požadavky exekutorů se navíc stupňují, běžně požadují nejen údaje vztahující se k dlužníkově mzdě, časté jsou i dotazy na majetkové poměry, telefonní čísla a další osobní údaje. Výjimkou není ani požadavek na zaslání kopie výplatní pásky či mzdového listu.  

Stanovisko k součinnosti soudních exekutorů

K problematice součinnostních dotazů exekutorů ve vztahu k plátcům mzdy zpracovalo aktuálně ministerstvo spravedlnosti metodické stanovisko. Zde vysvětluje nejen, na jakém právním základě poskytují plátci mzdy soudním exekutorům součinnost, ale i rozsah poskytovaných informací. Toto stanovisko sice nepodává závazný výklad zákonných ustanovení (k tomu je oprávněn pouze soud), vyjadřuje však právní názor ministerstva jakožto dohledového orgánu.

Exekuční, nebo občanský soudní řád?

Mezi odbornou veřejností dlouhodobě přetrvávají názory, zda zaměstnavatel jako plátce mzdy poskytuje exekutorům součinnost podle § 33 exekučního řádu, nebo pouze obecnou součinnost dle § 128 občanského soudního řádu.

Ministerstvo spravedlnosti zastává názor, že plátci mzdy nejsou zahrnuti ve výčtu v § 33 a následujících exekučního řádu, neboť zejména nejsou právnickými či fyzickými osobami rozhodujícími o právech a povinnostech. Zároveň se ministerstvo domnívá, že s ohledem na smysl a účel zákonné úpravy exekučního řízení je namístě vykládat zákonnou úpravu tak, že po plátcích mzdy může být soudními exekutory v přiměřeném rozsahu vyžadována součinnost. Plátci mzdy totiž z povahy věci disponují informacemi relevantními pro exekuční řízení a rozhodování v něm. Podle ministerstva může soudní exekutor požadovat po plátcích mzdy v níže vymezeném rozsahu součinnost. A to na základě § 128 občanského soudního řádu ve spojení s § 52 odst. 1 a § 55b odst. 1 exekučního řádu.

Co musí zaměstnavatel exekutorům sdělit

Zaměstnavatel je povinen poskytnout soudnímu exekutorovi informace vztahující se k existenci a charakteru pracovního poměru povinného, výši jeho mzdy, zatížení případnými jinými srážkami, výplatní termín a pořadí pohledávek, což jsou údaje nezbytné k nařízení exekuce formou srážek ze mzdy a průběžný monitoring stavu vymáhání pohledávky. Jedná se o první skupinu informací, které zaměstnavatel v rámci součinnosti exekutorům sděluje. Podle ministerstva se jedná především o:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• sdělení, zda je se zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce,
• předpokládané trvání pracovního poměru či dohody,
• výši čisté mzdy za období posledních nejvýše 6 měsíců,
• informace o srážkách, které jsou plátcem již ze mzdy prováděny (výše srážky a subjekt, pro který je sráženo),
• výplatní termín,
• pořadí vymáhané pohledávky.

Informace, které exekutor nesmí vyžadovat

Další kategorií informací, které podle názoru ministerstva spravedlnosti nesmí soudní exekutor prostřednictvím součinnostních dotazů požadovat, jsou informace, které zaměstnavatel podle zákoníku práce nezjišťuje (a ani je nesmí zjišťovat). Tyto informace nejsou relevantní pro provádění srážek ze mzdy, a navíc si je může soudní exekutor zjistit jiným způsobem. Zpravidla se bude jednat o:

• informace o rodinných poměrech povinného (například počet dětí),
• informace o majetkových poměrech povinného (například identifikaci motorového vozidla, kterým se povinný dopravuje do práce),
• číslo účtu, na který je povinnému zasílána mzda, či kód banky,
• telefonní číslo a e-mailovou adresu povinného,
• adresu povinného.

Sdělovat ve zvláště odůvodněných případech

Poslední kategorií, kterou se ministerstvo spravedlnosti zabývalo, jsou informace poskytované pouze ve zvláště odůvodněných případech. Je zásadní, aby soudní exekutor konkrétní požadavek vzhledem k nezbytnosti získání takového údaje vždy náležitě odůvodnil. Exekutor tedy musí odůvodnit, z jakého důvodu je vyžádání např. výplatní pásky nezbytné pro vedení exekučního procesu a z jakých důvodů nepostačují obdržená sdělení plátce mzdy dle § 128 občanského soudního řádu k tomu, aby srážky ze mzdy mohly být prováděny; tedy zda neobdržení výplatní pásky či mzdového listu může provedení exekuce ohrozit či znemožnit a v jakém směru, uvedla pro server Podnikatel.cz za ministerstvo spravedlnosti Lucie Machálková v předchozím článku. Čtěte více: Může zaměstnavatel předat exekutorovi výplatní pásku a mzdový list zaměstnance?

Ministerstvo ve svém stanovisku upozorňuje, že bude v rámci své běžné dohledové činnosti posuzovat přiměřenost žádostí soudního exekutora o takové informace podle konkrétních okolností případu, přičemž bude vycházet z obecné role plátce mzdy popsané výše. Zejména se jedná o:

• výpis všech došlých exekučních příkazů či výkonů rozhodnutí s uvedením data doručení,
• případně data doručení prvnímu plátci mzdy, 
• zaslání výplatních pásek či mzdového listu za určité období,
• objem předchozích pohledávek,
• časový předpoklad, kdy budou prováděny srážky pro danou pohledávku.

Lhůta pro sdělení informací plátcem mzdy

Jelikož soudní exekutoři požadují poskytnutí součinnosti v řádu několika dnů, zabývalo se ministerstvo spravedlnosti i touto otázkou. Ve většině případů je totiž žádost o součinnost doručena plátci mzdy společně s exekučním příkazem.

Podle ministerstva exekuční řád soudním exekutorům stanovuje zákonné lhůty pro různé úkony v rozsahu 7 až 30 dnů. Pro poskytnutí součinnosti považuje ministerstvo jako dohledový orgán s ohledem na tento rozsah těchto zákonných lhůt za standardní lhůtu 15 dnů. Ve zvláště odůvodněných případech může být tato lhůta zkrácena, ne však méně než na 7 dnů.