Poskytují pracovníci OSSZ pojištěncům přesné informace?

Většina podnikatelů potřebuje někdy na úřadech poradit. Mohou se setkat se vstřícnými úředníky, kteří jim jejich dotazy ochotně a srozumitelně vysvětlí. Bohužel ale i s takovými, jejichž odpověď je nepřesná a zavádějící. Problémem může být i přílišná odbornost při vyjadřování dotazovaného pracovníka. Taková odpověď jistě uspokojí profesionála v oboru, běžný občan její smysl pravděpodobně nepochopí.

K napsání článku nás inspiroval příspěvek z diskuze na téma bezplatného poskytování poradenství okresními správami sociálního zabezpečení (OSSZ), v němž Lenka Stodolová uvádí: Kdo má problémy s poskytnutím informací ohledně nemocenského, podívejte se na zákon o nemocenském pojištění § 84 odst. 2o. OSSZ poskytují pojištěncům a zaměstnavatelům bezplatně odborné informace o pojištění. To slovo odborné jsem si na vlastní kůži zažila.

Přestože diskusní příspěvek zůstal bez odezvy, přináší Podnikatel.cz zkušenosti čtenářů s poradenskou činností příslušných okresních správ, doplněné o komentář vedoucí interního oddělení České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Je možné podnikat a současně pobírat peněžitou pomoc v mateřství (PPM)?

Matky pobírající peněžitou pomoc v mateřství ze zaměstnání mohou podnikat jako OSVČ vedlejší, za předpokladu, že z podnikatelské činnosti PPM neuplatňují. Přesto, že zákon takové podnikání umožňuje, nemusí být kombinace mateřské dovolené a podnikání bezproblémová. Čtěte více: Z diskuze: Mateřská dovolená a přerušení živnosti 

Čtenářka serveru Podnikatel.cz pracuje na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele a současně podniká jako OSVČ vedlejší (nemá žádné zaměstnance). Potřebovala zjistit, zda musí po dobu pobírání PPM živnost přerušit. Ta jí bude vyplácena z hlavní pracovní činnosti. Ve vašem článku jsem se dočetla, že nemusím, ale na přepážce ČSSZ mi naopak řekli, že musím, napsala KATEŘINA ZEMANOVÁ.

Podnikatelka tedy napsala na ČSSZ a obdržela následující odpověď: Ve Vašem případě, tj. v případě nástupu na PPM z titulu zaměstnance není nutno přerušovat výkon činnosti OSVČ, pokud nechcete i z tohoto titulu uplatnit nárok na PPM. V ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění se píše, že v případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Protože ve Vašem případě se nejedná o souběh pojištění, není nutno toto ustanovení aplikovat.

Pro jistotu se ještě jednou informovala na přepážce a tam jí bylo opět sděleno, že přerušení živnosti je nutné. Tudíž obdržela dvě různé odpovědi. Kateřina Zemanová se rozhodla po dobu pobírání PPM raději podnikání neprovozovat.

Jaký je správný postup a proč na stejný dotaz odpovídaly pracovnice různě jsme zjišťovali u České správy sociálního zabezpečení. Podle JANY BURAŇOVÉ, vedoucí interní komunikace ČSSZ, se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v případě souběhu nemocenského pojištění ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti za každé pojištění samostatně. Pokud je peněžitá pomoc v mateřství (PPM) vyplácena z nemocenského pojištění zaměstnanců a není uplatněn nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nebrání tato skutečnost výkonu samostatné výdělečné činnosti. To znamená, že v případě nástupu na PPM z titulu zaměstnance, není nutno přerušovat výkon samostatné výdělečné činnosti, vysvětluje Buraňová. Pro úplnost ještě uvedla, že pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení budou v rámci pravidelných porad znovu upozorněni na platnou právní úpravu v oblasti nemocenského pojištění a její uplatňování. Čtěte více: Nemocenské dávky v roce 2009 a podmínky uplatnění nároku

Je nutné přerušení živnosti po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství?

Další podnikající čtenářka se rozhodla po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství za sebe zaměstnat jinou osobu. Opět byla pracovnicí na přepážce odkázána k přerušení činnosti. Podnikatel.cz informoval podnikající matky článkem Z diskuze: Mateřská dovolená a přerušení živnosti, že přerušovat živnost v těchto případech nemusí.

Jak nám potvrdila JANA BURAŇOVÁ pro výplatu PPM z nemocenského pojištění OSVČ je nutné, aby samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána OSVČ osobně. To však nevylučuje, aby byla vykonávána prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Chod prodejny by tak byl například zajištěn prodavačkami apod. V takovém případě nebude OSVČ v době pobírání PPM samostatnou výdělečnou činnost přerušovat, nebo ukončovat, sdělila Buraňová. Čtěte více: Podnikání a rodičovská dovolená jdou skloubit bez problémů

Žádost zaměstnavatele o kontrolu nemocného zaměstnance po dobu pobírání náhrady mzdy OSSZ

Další nespokojenou čtenářkou byla MIRKA ZELENÁKOVÁ. Chtěla na příslušné správě OSSZ zjistit, jakým způsobem je možno kontrolovat zaměstnance v pracovní neschopnosti. Odpověděli mi, že prvních 14 dní je vůbec nezajímá. Kontrolu provádí až po této době. Vy odpovídáte na stránce Podnikatele.cz, že i v období výplaty náhrady mzdy může zaměstnavatel požádat OSSZ o kontrolu, napsala Zelenáková.

Odkázali jsme čtenářku na stránky ČSSZ, kde je tato informace rovněž zveřejněna. Zajímalo nás, jak problém s kontrolou nemocného zaměstnance vyřešili. Na kontrole se opět nedohodli. Mirka Zelenáková ověřovala situaci na různých OSSZ a všude měli tento odmítavý postoj. Nehovořila ovšem jen s referentkami, obrátila se s dotazem na vedoucí kontrolních pracovišť. Takže bych to zhodnotila, že vstoupil v platnost nový zákon, který se dá přiřadit do kategorie – džungle. Já jsem externí účetní, kromě klasického účetnictví musím znát i zákony daňové a jiné související zákony. Jednotlivá oddělení úřadů si neohlídají ani svou zlomkovou část, postěžovala si Zelenáková. Nemocného zaměstnance nakonec nechali v klidu. Čtěte více: Zaměstnanci v roce 2009: Shrnutí legislativních změn

A co na to ČSSZ?

Jak nám potvrdila Jana Buraňová, zaměstnavatel může požádat o provedení kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného příslušnou OSSZ. A to kdykoli během dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance, tj. i v prvních čtrnácti dnech nemoci. Vysvětlila, že OSSZ si stanovují plán kontrol z vlastního podnětu. V tomto plánu kontrol se skutečně zaměřují ve většině případů na dočasné pracovní neschopnosti delší než čtrnáct kalendářních dnů.

Z uvedených příspěvků vyplynulo, že ani pracovníci ČSSZ nejsou ve svých odpovědích jednotní. Jak se má tedy v zákonech orientovat samotný pojištěnec? V anketě serveru Podnikatel.cz zaměřené na legislativní změny roku 2009 odpovědělo 96 procent z 226 odpovída­jících čtenářů, že situace v legislativě je stále více nepřehlednější.