Včerejší den byl v poslanecké sněmovně nabitý zásadními problémy. V dopoledních hodinách nejprve poslanci schválili Lisabonskou smlouvu, aby pak po obědě řešili protikrizový balíček vlády. Ještě před prezentací protikrizových opatření měla na řadu přijít projednávání novel zákonů o spotřebních daních a DPH. Překvapivě však došlo k odložení obou novel na příští zasedání. Novela zákona o DPH se dokonce vrátila do druhého čtení. Následně se strhla slovní přestřelka mezi vládou a opozicí, která se přenesla i do projednávání protikrizového balíčku.
Lisabonská smlouva prošla ještě bez problémů
Lisabonská smlouva prošla dopoledne bez větších problémů. Podle očekávání poslanci souhlasili s její ratifikací. Pro přijetí hlasovalo 125 poslanců, stačilo jich přitom 100. Smlouva nyní míří do Senátu a poté k prezidentovi. Ani u jednoho subjektu však není její ratifikace jistá. Senátoři ODS totiž přijetí podmiňují schválením amerického radaru, hlasovat o smlouvě by měli senátoři v dubnu. Prezident Václav Klaus se proti Lisabonské smlouvě staví již dlouho.
Česko tvoří poslední část Evropské unie, kde se parlament k Lisabonské smlouvě zatím nevyjádřil. Jedinou zemí, která dokument odmítla, bylo Irsko, které pro ratifikaci vypsalo referendum. V průběhu letošního roku se však má referendum opakovat.
Vše začalo odložením zákona o spotřebních daních
Zatímco dopoledne proběhlo ve sněmovně bez větších konfliktů a potíží, odpolední jednání sněmovny nabralo zcela jiný směr. Na počátku tomu však nic nenasvědčovalo. Proběhly doplňkové volby do výborů a různých rad. Poté mělo přijít na řadu projednávání novely zákona o spotřebních daních.
Jako první se o ní vyjádřila koalice, která jej považuje v současnosti už nepotřebný. Poslanec za ODS Oldřich Vojíř prohlásil toto opatření v současnosti za neefektivní, poněvadž ceny pohonných hmot se pohybují na nízkých částkách. Nutné si navíc uvědomit, že snížení spotřební daně nemá stejný efekt jako snížení DPH či přímých daní. Když by klesla spotřební daň u pohonných hmot a prodejci by snížení přenesli do cen, klesne příjem z DPH. Pokud by ale prodejci nepřenesli do cen, vypadlo by jen tak 18 miliard korun,
dodal Vojíř.
Poté vystoupil další poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který požádal o odročení tohoto bodu a o věnování se protikrizovému plánu. Následoval projev ministra financí Miroslava Kalouska, který požádal poslance, aby tento bod poslanci neodkládali, jelikož trhy svírá nejistota, jak jednání dopadnou. Kalousek navíc označil návrh na snížení spotřební daně za nesmyslný. Pokud projde novela spotřební daně, nezbylo by nám než zavrhnout balíček protikrizových opatření, sbalit si kufříček a vydat se do Bruselu prosit o mezinárodní fiskální pomoc,
komentoval Kalousek.
Následovala přestřelka hlasování, námitek proti hlasování a jeho zpochybnění, hlasování o námitkách a jeho zpochybnění a nakonec se zpochybnilo i samotné zpochybnění. Zjevně vznikl klasický rozpor mezi koalicí a opozicí podporovanou skupinou kolem Vlastimila Tlustého.
Kalousek: „Dopustili jste se obludného zločinu!“
Do nastalého zmatku několikrát apeloval Miroslav Kalousek na poslance, aby o zákonech rozhodli, jak uznají za vhodné, ale ať o nich rozhodnou ještě dnes. Protahování hlasování ve sněmovně je zločinem proti české ekonomice. Trhy čekají výsledek. Odklad poškodí české výrobce, klidně to zamítněte, či přijměte, ale rozhodněte,
vyzýval Kalousek.
Poslanci však nevyslyšeli jeho slova a návrh zákona o spotřební dani odsunuli na další jednání. Navíc Bohuslav Sobotka z ČSSD navrhl vrátit do druhého čtení návrh zákona o DPH. To už nevydržel ministr financí Miroslav Kalousek a jednání poslanců náležitě okomentoval: Při vší slušnosti a pokoře k poslanecké sněmovně, dopustili jste se obludného cynismu a to může udělat jen nezodpovědný grázl.
Krize je spojená s vnější poptávkou
Následovalo představení protikrizového plánu vlády a debata o něm. Nejprve vystoupil premiér Mirek Topolánek, který se omluvil za jednání Vlastimila Tlustého, s tím, že za chování Bohuslava Sobotky nenese odpovědnost. Poté již ministerský předseda přešel k samotnému protikrizovému balíčku. Podle něj se jedná o plán vyvážený, který není krátkozraký, ani populistický. Již na předchozí tiskové konferenci Topolánek prohlásil, že všechna protikrizová opatření vládu přijdou rozpočet na 74 miliard korun. Premiér si však od těchto výdajů slibuje ekonomický stimul až ve výši 180 miliard Kč.
Topolánek rovněž odmítl argumenty opozice, že vláda krizi podcenila a přípravy neuskutečnila včas. Podle premiéra ministři již na podzim konzultovali případné kroky s předními ekonomy. Řada opatření prý navíc platí již od začátku tohoto roku.
Poté se premiér ujal vysvětlovat jednotlivé kroky. Celý balíček je zaměřený na stranu nabídky, jelikož je česká ekonomika proexportně zaměřená a podporovat domácí poptávku nemá velký význam. Plán je hlavně preventivní, nechceme zvyšovat nezaměstnanost, chceme jí předejít. Chceme udržet pracovní příležitosti i na částečný úvazek, většina opatření směřuje na sociálně slabé skupiny,
uvedl Topolánek.
Podle premiéra nesmějí nést opatření ani nádech ekonomického nacionalismu a povinností vlády je zajistit makroekonomickou stabilitu. Jako předsednická země EU chce Topolánek jménem České republiky podpořit liberalizaci světového obchodu. Premiér v závěru vyjádřil očekávání, že protikrizová opatření by mohla vejít v platnost ve v březnu. Čtěte více: Návrhům NERVu chybí podstatná věc, a to okamžitá účinnost
Po premiérovi si vzal slovo Miroslav Kalousek, který zdůraznil, že není v silách žádné politické reprezentace krizi odvrátit. Jediné, co mohou vlády podle Kalouska dělat, je zmírňovat dopady krize. Kdo tvrdí opak, je populista, v tržní ekonomice není možné zajistit trvale udržitelný růst. V centrálně plánované ekonomice se však dá zajistit trvale udržitelný pokles,
pronesl Kalousek.
Ministr financí označil pak za scestné vytváření bariéry mezi státy a označil tento krok za „cestu do pekel“. Žádnou zemi v Evropě neuživí domácí spotřeba. Jediná cesta k prosperitě je volný svobodný trh bez bariér,
doplnil Kalousek.
Za další rizika pro českou ekonomiku označil následky politického rozhodování a nedomyšlenou regulaci, která může napáchat podle Kalouska více škody než užitku. Jako neméně závažné riziko označil podcenění nákladů příštích období, když nástroje, kterými zadlužujeme následující generace, musí ověřeně fungovat. V závěru přislíbil ministr financí urychlené vrácení DPH: Zajistím každému, kdo podá žádost elektronicky, že dostane vratku DPH do 15 dnů.
Čtěte více: Vyplňujeme přiznání k DPH
V letošním roce dojde k:
Podle ČSSD chce vláda privatizovat důchodový systém
Na řadu se dostala i opozice. Jako první vystoupil Lubomír Zaorálek, místopředseda sněmovny, s kritikou premiéra za jeho urážky vůči opozici. Podle Zaorálka hrozí Evropě dlouho trvající deprese. Vládní balíček zkritizoval za to, že není dostatečný a že jeho jednotlivé kroky vláda nekoordinovala se sociálními partnery. Vytváření bariér mezi státy je důsledkem toho, že Evropa nekoná a nejedná. To vhání země do vytváření ochran a bariér. Balíčky jsou nedostatečné a nejsou koordinované. Evropa potřebuje silný leadership,
řekl Zaorálek.
Ekonomický stimul ve výši 180 miliard korun označil Zaorálek za pouhý sen. Jedinou jeho část, kterou podporuje, jsou investice do zateplování a infrastruktury. Snížení sociálního pojištění považuje Zaorálek za první krok k privatizaci důchodového systému.
Následovalo vystoupení místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše, který se připojil k Lubomíru Zaorálkovi. Také podle Dolejše je záchranný balík zpracován nezodpovědně. Máme zde systém, kdy chudí dotují bohaté. Nemáme volný svobodný trh, existují zde monopoly. Vláda předkládá své návrhy jako kouzelný balíček a jakýkoli zásah do něj prostě shazuje. Břemeno musí také nést stát a velké firmy,
vyjádřil se Dolejš.
Mezi poslední řečníky se zařadil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Nejprve zopakoval svá dřívější slova, že vláda krizi dlouho popírala a poté označil balíček jako celek za nepřijatelný. Vláda nechápe hloubku krize, protože se nechce dohodnout s opozicí a odbory. Vláda by mohla dát aspoň nějaká opatření ke schválení. K balíčku jako celku se dá říci jediné, a to ne,
řekl Paroubek, podle kterého by vláda schválení balíčku měla spojit s hlasováním o důvěře. Vláda je silná jen v siláckých řečech, jinak je v opatřeních úskočná a zbabělá,
dodal Paroubek. Čtěte také: Modrý pták odstřelen, arogance hnula žlučí voličů.
Při bližším komentáři k jednotlivým krokům pak ale vyšlo najevo, že většina opatření mu není proti srsti. S čím má prý opozice problém, je snížení sociálního pojištění a nedostatečná stimulace domácí poptávky. Paroubkovi v plánu chybí dočasné snížení slevy u daně z příjmů u fyzických osob, snížení dolní sazby DPH, prodloužení podpory v nezaměstnanosti, zrušení karenční doby a jednorázové důchody. V závěru Paroubek dodal, že postrádá též opatření, které by pomohly posílit koruně, která je podle něj nyní slabá. Čtěte také: I podpora v nezaměstnanosti od ledna 2009 v novém kabátě.
Vše uťal Filip
Po vystoupení sociálně demokratického předsedy ještě nastala přestřelka faktických poznámek, kterou nakonec musel utnout předsedající Vojtěch Filip. Ač jsem trpělivost sama, přerušuji faktické poznámky, a to do zítřka, kdy se vrátíme k bodu 210 po interpelacích,
ukončil dnešní zasedání poslanecké sněmovny Filip.
Ať už hlasování o protikrizovém balíčku dopadne jakkoli, až 80 % z opatření jsou exekutivního rázu a nemusí je schvalovat poslanci. Podnikatelé se tak pozitivních dopadů snad skutečně dočkají.