Poslanec ODS Vladislav Vilímec podal pozměňovací návrh k zákonu o evidenci tržeb, kterým chtěl elektronickou evidenci tržeb (EET) de facto odsunout o dva roky. Zřejmě si však nepřečetl navrhované znění zákona a svůj návrh doslova zpackal. Kdyby byl zákon schválen v jím navrhovaném znění, EET by se dva roky od nabytí účinnosti zákona týkala ubytovacích a stravovacích služeb. Těm chtěl přitom Vilímec dle odůvodnění dát naopak dva roky výjimku.
Při podávání pozměňovacích návrhů se vyplatí pochopit zákon
Ilustrační obrázek.
Na aktuální schůzi sněmovny by mělo dojít k druhému čtení zákona o evidenci tržeb. Prvním čtením zákon prošel a následně ho podpořil i Rozpočtový výbor. Ten sice předložil několik pozměňovacích návrhů, vesměs jde ale o technické úpravy. Mezi pozměňovací návrhy ale dnes přibyl také návrh Vladislava Vilímce, poslance ODS. Ten chce dle svého odůvodnění prodloužit účinnost ustanovení o dočasném vyloučení z elektronické evidence tržeb v případě ubytování a stravování na 24 měsíců a v případě maloobchodu a velkoobchodu na 30 měsíců od účinnosti zákona. Je to doba nezbytná ke zvážení všech rizik spojených s takto evidovanými tržbami a doba nezbytná k řádné připravenosti subjektů podléhajících režimu zákona,
doplnil v odůvodnění Vilímec.
Problém však je, že Vilímec ve svém návrhu uvádí něco jiného. Vilímec navrhuje:
V § 37 odst. 1 písmeno a) se slova „třetího kalendářního měsíce“ nahrazují slovy „dvacátého čtvrtého kalendářního měsíce“ a v § 37 odst. 1 písmeno b) se slova “účinnosti tohoto zákona do konce šestého kalendářního měsíce“ nahrazují slovy „dvacátého pátého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce třicátého kalendářního měsíce“.
Zmíněný paragraf 37 nyní ovšem vypadá takto:
(1) Evidovanými tržbami dočasně nejsou
a) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce třetího kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny tržby, s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 55 a 56 a
b) od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti toho zákona všechny tržby, s výjimkou
- ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 55 a 56 a
- velkoobchodu a maloobchodu uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47.
Pokud by tedy prošel Vilímcův pozměňovací návrh, neznamenalo by to to, co uvádí Vilímec, nýbrž něco jiného. § 37 odst. 1 by totiž vypadal následovně:
1) Evidovanými tržbami dočasně nejsou
a) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce dvacátého čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny tržby, s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 55 a 56 a
b) od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí dvacátého pátého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce třicátého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti toho zákona všechny tržby, s výjimkou
- ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 55 a 56 a
- velkoobchodu a maloobchodu uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47.
Odstavec b) nedává smysl a odstavec a) zase říká, že ode dne nabytí účinnosti zákona do dvacátého čtvrtého kalendářního měsíce od nabytí účinnosti, tedy dva roky, budou z EET vyloučeny všechny tržby s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb. Záměr Vladislava Vilímce, že by platilo dočasné dvouleté vyloučení z elektronické evidence tržeb v případě ubytování a stravování, se tedy nezdařil. Tržby v ubytovacích a stravovacích službách by nejenže nebyly vyloučeny, byly by naopak jedinými, pro které by EET dva roky platila.
Kromě této nepodaření změny obsahuje Vilímcův návrh ještě zrušení páté části zákona, která stanovuje opatření k vynucení nápravy a také úpravu toho, aby tržby, které budou z EET vyloučeny, stanovoval zákon a nikoli vládní nařízení.
ČLÁNKY DO MAILU