Poslanci ještě mají dost práce. Sněmovna je zacpaná návrhy zákonů, jejichž projednávání dosud neskončilo. Když je projednat nestihnou, začne se po volbách od nuly.
Sněmovna hekticky finišuje
Další schůze Poslanecké sněmovny začíná 27. června a na programu má zatím k projednání 193 bodů. Mezi nimi i zákony, kterými se bude zabývat v prvním, druhém či třetím čtení. Nebo ty, které poslankyním a poslancům vrátili senátorky a senátoři. Případně ty, které senátoři rovnou zamítli.
Snaha „dorazit“ co nejvíce bodů, které mají ještě šanci projít, než s volbami současná Sněmovna skončí, a neprojednané návrhy s ní, je zcela evidentní. Na programu se tak objevují i dlouhodobější dluhy, například také klimatická Pařížská dohoda z roku 2015, jež se týká globálního omezení emisí oxidu uhličitého. Česko ji ještě neratifikovalo (Senát už dal k ratifikaci souhlas), zatímco USA už stihly ohlásit, že od ní odstupují.
Čtěte také: Jaké zákony brzy začnou platit a u jakých není jisté, že stačí ještě projít
Již při dubnové schůzi zaznívaly hlasy, a to jak přímo z Poslanecké sněmovny, tak od premiéra Bohuslava Sobotky, že je Sněmovna normami, které čekají na schválení, přeplněná. A že zákony, které v dubnu neprojdou prvním čtením, už nemají na dotažení do zdárného konce vůbec šanci, a proto je lepší jimi Sněmovnu nezahlcovat.
Bude se schvalovat v prvním čtení?
Na aktuální schůzi se prvního čtení týká několik bodů a jejich předkladatelé žádají o projednání tak, aby bylo možné schválit normy právě už v prvním čtení. To se týká třeba senátního návrhu, který chce posílit postavení majitelů bytových jednotek, kteří se ocitnou v roli věřitelů vůči dlužníkům neplatícím své závazky související se správou domu a pozemku. Navrhovaná novela se tak dotýká insolvenčního zákona, zákona o veřejných dražbách a občanského soudního řádu.
Čtěte také: Slevy na invaliditu letos a od roku 2018. V konkrétních příkladech
Jejím cílem je podle důvodové zprávy posílit pozici věřitelů v případě pohledávek souvisejících se správou domu a pozemku vůči vlastníkovi jednotky, a to ať už v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jako právnická osoba, tak v domech, v nichž toto společenství nevzniklo
. A to tak, aby pohledávky, jež souvisejí se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, byly uspokojovány přednostně z výtěžku z prodeje jednotky, a to do výše jedné desetiny výtěžku.
Co projde a čemu odzvonilo?
Od června se přitom bude jednat i o zákonech, které poutají silnější pozornost nebo jim některá z vládních stran přikládá větší důležitost. Do druhého čtení tak například vstupuje vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Cílem je upravit především dlouhodobé ošetřovné a dlouhodobou péči, včetně finanční částky, tedy nové dávky nemocenského pojištění, na kterou by v takové situaci vznikl žadateli nárok.
Další klíčovou položkou je poměrně kontroverzní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ten poslancům vrátil s pozměňovacími návrhy Senát. Na schválení novely tlačí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vedené Karlou Šlechtovou. Ta si z něj udělala jednu ze svých vlajkových lodí a slibuje si od něj změnu a rozvoj domácího stavebnictví – hlavně kratší lhůty na vydání stavebního povolení. Kritici však novele vyčítají jak to, že vlastně nesplní svůj účel, tak omezení práva občanů vstupovat do stavebního řízení. Dá se však předpokládat, že novela Sněmovnou projde.
Čtěte také: Státní rozpočet 2018 podnikatelé kritizují. Kašle na ekonomiku a podráží výzkum
Naopak jinému ostře sledovanému zákonu, a to zákonu o sociálním bydlení, již zřejmě odzvonilo. Přitom patřil k prioritám ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Slibovala si od něj také konec byznysu s chudobou, kdy na lidech v nouzi nakonec vydělávají majitelé ubytoven. Zákon se původně zadrhl už na vládě a poté narazil i v Poslanecké sněmovně.
Neuspěla vláda ani poslanci
Dál než do prvního čtení se v současné Sněmovně nedostaly ani některé poslanecké nápady, občas silně tendenční až bizarní. Takovým příkladem je třeba návrh na vydání zákona o zákazu halál porážek, který argumentuje ochranou zvířat proti týrání, hygienickými důvody i tím, že finance získané z certifikované halál porážky údajně podporují terorismus. Nebo návrh zákona o znárodnění majetku Zdeňka Bakaly.
Podobně neslavný osud ale stihl i některé novely navržené vládou, což se jistě objeví na jejím pomyslném vysvědčení, až jí skončí mandát. Oblasti, kterých se měly nerealizované změny dotýkat, jsou pestré. Odumřela třeba snaha umožnit osobám stejného pohlaví, které vstoupily do registrovaného partnerství, osvojit si dítě jednoho z partnerů, který je již plnoprávným rodičem dítěte (novela zákona o registrovaném partnerství). Nebo novela insolvenčního zákona, od které si vláda změnou úpravy oddlužení slibovala řešení situace dlužníků, kteří se nacházejí v dluhové pasti.
Čtěte také: Justiční pohledávky bude vymáhat celní správa? Exekutorům se to nelíbí
Vládě se nepodařilo prosadit ani nezcizitelnost státních lesů
v novele lesního zákona, což byl jeden z bodů, který výslovně uvádí v koaliční smlouvě. A ani zálohované výživné, které by za neplatiče alimentů hradil stát a o které se snažila Michaela Marksová. Dalším propadákem je novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, do níž se promítla mimo jiné snaha odlišit výši platby na důchodové pojištění podle počtu dětí pojištěnce.
ČLÁNKY DO MAILU