Poslední den na daňové přiznání. Máme manuál, jak se s daní z příjmů vypořádat

Čtěte náš velký manuál, ve kterém naleznete vše důležité, co se s daňovým přiznáním za rok 2017 pojí.

Kdo musí přiznání podat

Základem je samozřejmě vědět, zda se vás vůbec povinnost podat přiznání týká. Přiznání musí odevzdat všichni podnikatelé, jejichž roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání musí podat i poplatníci, kteří vykazují daňovou ztrátu, a to nezávisle na výši příjmů.

Daňové přiznání se týká i daňových nerezidentů, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání musí podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.

Přiznání musí řešit i lidé, kteří platí solidární daň. Kdo vydělal vloni více než 1 355 136 korun, musí odvést solidární daň a podat přiznání. Komu se zvýšily jen zálohy na daň, ale ne daň, ten přiznání podávat nemusí a mohlo mu být provedeno roční zúčtování záloh.

Přiznání naopak nemusí podávat zaměstnanci, kteří vloni měli příjem pouze z jednoho zaměstnání. Přiznání nepodávají ani ti, kteří měli plat z více postupných zaměstnání, která se časově nepřekrývala. Přiznání nemají za povinnost podávat zaměstnanci, kteří měli během roku příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti, jejichž výše nepřekročila 6000 Kč za rok. Daňové přiznání nemusí podat poplatníci, kteří měli příjmy zdaněné srážkovou daní.

Některým poplatníkům, kteří nemají za povinnost přiznání odevzdat, se však podání může vyplatit. Díky slevám na dani totiž může od státu dostat daně nazpět. Obecně se dá říci, že daňové přiznání se vyplatí podat všem, kteří v roce 2017 z nějakých důvodů nevydělávali všech 12 měsíců, měli přitom zdaněné příjmy a nepožádali o roční zúčtování.

Dokdy přiznání beztrestně podat

Dnešním dnem sice končí lhůta pro podání daňového přiznání, beztrestně se však lze s přiznáním o několik dní opozdit. Penále se totiž začíná počítat až od 6. dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). V případě, že výše pokuty nepřekročí 200 korun, správce daně penále nepředepíše. Bez rizika sankce tak lze podat přiznání ještě 10. dubna.

Kdo má daňového poradce, má na podání přiznání navíc další tři měsíce. Do zítra však musíte tuto skutečnost oznámit a doložit svému příslušnému finančnímu úřadu. O této skutečnosti je nutné informovat i ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, a to do 30. dubna.

Čtěte více: Nestíháte podat daňové přiznání? Povinnost můžete odložit 

Co k přiznání přiložit 

Kromě základního formuláře daňového přiznání se přikládají přílohy podle druhu dosažených příjmů:

• Příloha č. 1 pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7)
• Příloha č. 2 pro příjmy z pronájmu a ostatní příjmy (podle § 9 a 10)
• Příloha č. 3 pro příjmy ze zdrojů v zahraničí (podle § 38f)
• Příloha č. 3 (samostatný list) pro příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí

Většina poplatníků přikládá kromě povinných příloh i další dokumenty. Jedná se o potvrzení dokazující příjmy, nárok na osvobození od daně či nárok na slevy na dani, tedy například o doklad o poskytnutém daru, potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru, potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění či životní pojištění či o potvrzení o studiu. Jestliže poplatník vede účetnictví, musí přiložit účetní závěrku. K přiznání se naopak nepřikládá daňová evidence.

Čtěte více: 5 typů příloh, které se nejčastěji přikládají k daňovému přiznání

Jak přiznání podat a pozor na elektronické podání

Kdo má zpřístupněnou datovou schránku anebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí podat přiznání elektronicky. Tito podnikatelé musí činit vybraná podání pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1. daňového řádu.

Mezi vybraná podání se řadí i daňové přiznání k dani z příjmů. Přiznání tak lze podat jednou z těchto možností:

• podepsané uznávaným elektronickým podpisem,
• odeslané prostřednictvím datové schránky nebo
• s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Kdo má povinnost podat přiznání elektronicky a neučiní tak, hrozí mu pokuta 2000 korun. Až do loňského léta platilo, že pokuta se udělovala automaticky. Finanční správa pak ale přišla s úlevou. U některých podání, pokud není dodržena elektronická forma, dostává poplatník nejprve od správce daně výzvu, aby pochybení napravil. Teprve v případě, že svou chybu nenapraví, hrozí mu pokuta za nepodání přiznání. Výzvu úřady rozesílají dotčeným poplatníkům u přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z nemovitých věcí.

Ostatní poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podají:

1. Formulář vytisknout, vyplnit ručně a zanést (poslat poštou) správci daně.
2. Vyplnit formulář v počítači, vytisknout a doručit správci daně.
3. Vyplnit pomocí speciálního softwaru, který umožní tisk nebo odeslání elektronické. 
4. Vyplnit prostřednictvím elektronických formulářů EPO, které jsou k dispozici na Daňovém portálu.

Kdo využije elektronické podání dobrovolně, nemusí jej elektronicky podepisovat a může využít tzv. e-tiskopis. Přiznání tedy pošlete přes Daňový portál finanční správy, aniž byste jej nějak elektronicky podepisovali. Musíte si ale vytisknout tzv. e-tiskopis (jakýsi jednostránkový výtah podaného přiznání, který slouží jako potvrzení o odeslání), ten ručně podepsat a do 5 dnů doručit na příslušný finanční úřad.

Jaké jsou nezdanitelné částky a slevy na dani

V přiznání rovněž nezapomeňte uplatnit nezdanitelné částky a slevy na dani.

Nezdanitelné částky řeší § 15 zákona o daních z příjmů:

• dary (bezúplatná plnění),
• úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
• pojistné na penzijní připojištění,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské odborové příspěvky,
• příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

Čtěte také: Stručný přehled nezdanitelných částí základu daně za rok 2017

Ať už uplatníte jakoukoli nezdanitelnou položku, musíte vždy svůj nárok doložit. Konkrétní podmínky stanovuje § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.

Podle zákona o daních z příjmů lze uplatnit tyto slevy a zvýhodnění 

• Základní sleva na poplatníka
• Sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti
• Sleva z titulu pobírání invalidního důchodu
• Sleva držitele průkazu ZTP/P
• Sleva pro studenta
• Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
• Školkovné
• Sleva na EET

Výdajové paušály

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného (maximálně lze uplatnit výdaje do částky 1,6 mil. Kč); (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč), 
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání (maximálně lze uplatnit výdaje do částky 1,2 mil. Kč); (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč), 
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (maximálně lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč); (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 300 000 Kč),
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti a příjmů autora, (maximálně lze uplatnit výdaje do částky 800 000 mil. Kč); (od roku 2018 nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 400 000 Kč),

Pro přiznání za rok 2017 si mohou OSVČ s výdajovými paušály vybrat, zda využijí paušály s výše zmíněným limitem a neuplatní zvýhodnění na dítě a slevu na manželku, nebo nižší limit pro paušální výdaje (o polovinu) a slevu na manželku/manžela a daňové zvýhodnění na děti. Od příštího zdaňovacího období si ale již vybrat nepůjde a všechny OSVČ budou moct využít za cenu nižšího limitu paušálů zvýhodnění na dítě a slevu na manželku.

Čtěte více: Spočítali jsme, že změny u paušálů mohou některé OSVČ přijít na statisíce korun

Jak daň zaplatit

Komu vyjde daňový nedoplatek, musí jej uhradit také dnes, a to jedním z těchto způsobů:

• Bankovní převod (trvá maximálně jeden pracovní den)
• Zrychlený bankovní převod (u vybraných bank, připsání ten den)
• Expresní platba (za platbu se platí od 29 Kč do 500 Kč za jednu platbu, částka připsána v ten den)
• Zahraniční platba (musíte zadat v případě, pokud jste dlouhodobě v zahraničí a nemáte přístup k českému účtu)
• Platba poštovní poukázkou typu „A“ (putuje přesně 2 pracovní dny), od 1. března 2016 také bezplatnou daňovou složenkou
• Hotově na pobočkách České národní banky
• Hotově na pokladně finančního úřadu

Také v případě doplatků se můžete o několik dní opozdit a neriskujete tím sankce. Úroky totiž začínají nabíhat od pátého pracovního dne. Beztrestně tak lze daň doplatit ještě 9. dubna. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pro rok 2017 tedy činí 14,05 %. Úrok z prodlení se nepředepíše a podnikatel ho nemusí zaplatit, pokud souhrnná výše úroku nepřesáhne u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Čtěte více: Čtěte, jak správně zaplatit daň z příjmů. Máme čísla účtů všech berňáků

Nezapomeňte na zálohy

Zaplacením nedoplatku navíc povinnosti pro některé podnikatele nekončí. Pokud má poplatník daňovou povinnost vyšší než 30 tisíc korun, musí ve stejném roce ještě zaplatit dvě povinné zálohy na daně. Poplatník musí platit zálohy na daň z příjmů v případě:

• že jeho poslední daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč (v tomto případě platí zálohu ve výši 40 % z poslední daňové povinnosti ve dvou splátkách, do 15. 6. a do 15. 12., celkově tak bude mít předplaceno na zálohách 80 % své daňové povinnosti).
• že jeho poslední daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč (v tomto případě platí zálohu ve výši 1/4 poslední daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. 3., druhá záloha je splatná do 15. 6., třetí záloha je splatná do 15. 9. a čtvrtá záloha je splatná do 15. 12.).