Ti, kdo se k paušální dani pro rok 2022 přihlásí, budou měsíčně platit fixní částku 5994 korun bez ohledu na výši příjmů a nebudou muset po skončení zdaňovacího období podávat daňové přiznání a přehledy. OSVČ, které byly v režimu paušální daně už loni a chtějí pokračovat, nic podávat nemusí, stačí jen, když změní výši měsíční zálohy.
Co se dozvíte v článku
Jak oznámení podat
OSVČ, které chtějí vstoupit do paušálního režimu a ještě tak neučinily, na to mají poslední den. Formulář oznámení o vstupu do paušálního režimu totiž musí podat do dnešní půlnoci.
Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:
- na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
- na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
- datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.
V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje o vstupu do paušálního režimu, údaje o důchodovém pojištění poplatníka a údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka. Kdo byl v paušálním režimu už loni a chce v něm pokračovat i v roce 2022, oznámení znovu podávat nemusí.
Stahujte formulář oznámení o vstupu do paušálního režimu
Kromě verze formuláře v PDF mohou OSVČ využít i webovou aplikaci finanční správy.
Pozor na to, že formulář nelze poslat jen e-mailem bez elektronického podpisu jako u žádosti o kompenzační bonus. Oznámení je buď nutné podat osobně na podatelně či do sběrného boxu, poslat datovou schránkou, či s uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Kdo může paušální daň využít a kdy bude muset podat přiznání a vše dodanit
Institut paušální daně je dobrovolný, nemohou jej však moct využít všechny OSVČ. Paušální daň mohou využít OSVČ, které mají příjmy do 1 milionu korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.
Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.
Příjmy dle § 8, 9 či 10 zákona o daních z příjmů nijak vstupu do režimu paušální daně nebrání, protože za předcházející zdaňovací období se posuzují jen příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, jejichž výše nesmí přesáhnout 1 mil. Kč. Pokud máte příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, můžete do režimu paušální daně vstoupit. Má to však jedno velké “ale”.
Kdo má příjmy ze samostatné činnosti a k tomu souběžné příjmy dle § 8, 9 či 10 (s výjimkou těch zdaněných srážkou), musí být tyto doplňkové příjmy v maximální výši 15 tisíc korun. Pokud to splňujete, přiznání řešit nemusíte a ani nic doplácet netřeba. U koho budou doplňkové příjmy vyšší, musí normálně podat přiznání a vše zdanit jako doposud. Neplatí ani, že by příjmy ze samostatné činnosti “zfoukla” paušální daň a podnikatel jen v přiznání dodanil ostatní příjmy. V přiznání musíte zdanit vše tak, jak daníte doposud, tedy všechny příjmy dohromady. Z výsledné částky se vám pak jen odečtou zaplacené paušální zálohy (tedy 100 Kč měsíčně).
Stejným způsobem musíte vyřešit i pojistné, tedy podat přehledy a započíst zálohy, přičemž pojistné se vypočte na základě skutečných příjmů. Pokud tedy máte příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, musíte podat přiznání a přehledy a zdanit normálně jak příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc, tak příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč. Samozřejmě za využití slev na dani, daňových zvýhodnění apod. a se započtením paušální zálohy.
Přechod do paušálního režimu je sice i v takovém případě možný, ale s ohledem na celkové odvody zaplatíte na konci stejně. Efekt to může mít u některých OSVČ teoreticky z hlediska cash-flow, kdy budou hradit měsíčně nižší částku než doposud (budou pak ale muset více doplatit).
Manuál pro začínající podnikatele jsme sepsali v článku.
Komu se paušální daň vyplatí
Paušální odvod se skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošek tak činí 5994 korun.
Jak spočítal server Podnikatel.cz, paušální daň se výrazně vyplatí především OSVČ se 40% paušálem, které nevyužívají žádné slevy či zvýhodnění na dani a mají vysoké příjmy. Naopak OSVČ s 80% vždy na paušálním odvodu přímo prodělají (samozřejmě ale mohou ušetřit díky úspoře administrativních nákladů). U 60% paušálu pak záleží na výši příjmů a slevách a zvýhodněních, která poplatník uplatňuje. Záleží pak i na tom, zda může třeba daňové zvýhodnění místo OSVČ využít jeho/její manželka/manžel.
Na druhou stranu, zdaleka ne každá rodina OSVČ by o daňové zvýhodnění při paušálním odvodu přišla, jelikož by zvýhodnění mohl uplatňovat druhý z rodičů, který je například v pracovním poměru.
Každá OSVČ by si tak měla spočítat, zda se jí vstup do paušální daně vyplatí. Pro výpočet lze například využít kalkulačku ministerstva financí. Úspora ale samozřejmě nemusí být jen finanční a pro některé OSVČ může být důvodem pro paušální daň menší byrokracie.
Psali jsme: OSVČ mohou paušální daní ušetřit až 100 tisíc. Spočítali jsme, kdy se vyplatí
Kam a kdy platit paušální daň
Paušální daň se platí na společný osobní daňový účet a je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Předčíslí společného osobního daňového účtu je 2866. Záloha na zálohové období leden 2022 je splatná do 20. ledna 2022. Obecně platnou výjimkou je splatnost zálohy na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, v takovém případě lze první zálohu zaplatit do 20. dne následujícího měsíce.
Příklady
Pokud např. poplatník zahájí samostatnou činnost v lednu 2022 a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za leden a únor) splatnou do 20. února (pozn. pro rok 2022 připadá 20. únor na neděli, proto se splatnost paušální zálohy posouvá na pondělí 21. února 2022).
Pokud např. poplatník zahájí samostatnou činnost v dubnu 2022 a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za duben a květen) splatnou do 20. května.
Jiná situace je, pokud poplatník vykonával samostatnou výdělečnou činnost již např. od roku 2017, splňuje podmínky pro vstup do paušálního režimu a oznámení o vstupu podá správci daně do 10. ledna 2022, pak první zálohu bude mít splatnou 20. ledna 2022, a dále každého 20. dne v měsíci až do 20. prosince daného kalendářního roku.
Nezapomeňte doplatit zálohy
Kdo přejde na paušální daň, neměl by zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2021. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak zálohy platíte. Tedy zda zálohy platíte přímo v měsíci, ke kterému se vztahují, nebo teprve až v měsíci následujícím.
Pokud v tom, ke kterému se vztahují, zaplatíte je naposledy samostatně v prosinci, do 20. ledna pak musíte zaplatit první zálohu paušální daně 5994 Kč, kterou následně vždy platíte do 20. dne v měsíci. Jestliže nyní platíte zálohy zpětně, budete muset ještě v lednu doplatit zálohy za prosinec a zároveň uhradit první paušální zálohu 5994 Kč.
Jaké jsou povinnosti u paušální daně
Poplatník, který přejde na paušální daň, nebude muset podávat daňové přiznání a ani přehledy pojistného. V souvislosti s paušálním režimem sice nevyplývá přímo ze zákona o daních z příjmů poplatníkovi povinnost vést jakékoliv konkrétní evidence příjmů, určitou evidenci však OSVČ stejně vést musí.
Může totiž dojít například k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 1 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.). Je proto třeba vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Poplatník je rovněž povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.
Finanční správa proto doporučuje vést i nadále evidenci v takovém rozsahu, aby byl poplatník případně schopen (při nesplnění podmínek a navazující povinnosti stanovení daně z příjmů a pojistných) tyto povinnosti splnit. Minimálním rozsahem bude evidence příjmů, o kterých by měl poplatník mít přehled i z hlediska registrace k DPH.
Co dělat, když podmínky přestanete plnit?
Zjistíte-li, že už nesplňujete podmínky pro paušální režim (například překročíte příjmy ve výši 1 milionu korun), musíte to oznámit správci daně do 15 dnů. Zároveň to znamená, že po skončení zdaňovacího období budete muset podat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích a v nich vyčíslit daň a pojistné.
Psali jsme: Mohou si OSVČ paušální daň za rok 2021 zpětně rozmyslet? Nikoli, i když vlastně…
ČLÁNKY DO MAILU