Jestliže porušíte povinnosti vyplývající z elektronické evidence tržeb (EET), můžete dostat nemalou pokutu. U vážných prohřešků může dosáhnout až 500 000 Kč a v krajním případě mohou úřady uzavřít provozovnu a pozastavit podnikateli výkon činnosti. Zákon ovšem zároveň obsahuje i tzv. liberaci, kdy právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Jakého porušení se podnikatelé mohou dopustit
§ 29 zákona o evidenci tržeb (ZoET) stanovuje, že právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že závažným způsobem ztíží nebo zmaří evidenci tržeb. Stejně tak se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost
- zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně,
- vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
- umístit informační oznámení,
- zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
Jak vysoké sankce hrozí
Za správní delikt se uloží pokuta
- do 500 000 Kč, pokud půjde o správní delikt: závažné maření EET, nezaslání údaje o evidované tržbě správci daně datovou zprávou nebo nevystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
- do 50 000 Kč, jestliže se bude jednat o správní delikt: neumístění informačního oznámení nebo porušení povinnosti zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
Finanční správa nicméně ujišťuje, že výše pokuty bude stanovena na základě správní úvahy kontrolního orgánu a vždy bude odpovídat závažnosti porušení povinnosti. Ke krajní variantě potrestání je možné sáhnout jen při opakovaném nebo závažném porušení zákona,
uvádí se v metodice k EET. V prvních měsících po odstartování EET by navíc finanční úřady měly postupovat mírně a pokuty by měly být udělovány jen za velké prohřešky. Stejně tak finanční správa slibuje, že nebude řešit, pokud někomu po spuštění tržeb výrazně vyskočí tržby.
Úřady mohou i uzavřít provozovnu
Správní delikty u EET bude řešit finanční nebo celní úřad, a to na základě toho, který z nich uskutečnil kontrolu. Pokud kontroloři zjistí zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, nařídí okamžité
a) uzavření provozovny nebo
b) pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb.
Jakmile podnikatel prokáže, že již pominul důvod pro uzavření provozovny nebo pozastavení činnosti, úřad otevření provozovny (obnovení činnosti) opět povolí.
Chcete se vyhnout pokutě? Chystejte si důkazy
Norma ovšem obsahuje i tzv. liberaci, kdy právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Liberaci půjde použít i na poruchy pokladního zařízení, kdy budou moct podnikatelé pokračovat ve své činnosti. Z povahy věci je však zřejmé, že nebude v daném okamžiku moci zaslat správci daně datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny údaje uvedené v § 20 ZoET, neboť bezpečnostní kód poplatníka (BKP), fiskální identifikační kód (FIK) nebo podpisový kód poplatníka (PKP) mohou být získány pouze z funkčního pokladního zařízení.
Podle metodiky k EET je liberační důvod naplněn v případě neodvratitelné události přicházející zásahem zvenčí (např. porucha zařízení v důsledku přepětí elektrické energie, přerušení elektrické energie v důsledku překopání kabelů, zkrat v elektroinstalaci způsobivší výpadek elektrické energie i po zapnutí jističe apod. nebo náhlá porucha pokladního zařízení), který při běžném provozu pokladního zařízení vyvolá škodlivý účinek, jemuž nemohl poplatník nikterak zabránit, a nebylo možné škodlivému účinku předejít ani použitím dostupných opatření. Zároveň se podle metodiky může jednat o situace vedoucí k porušení povinnosti, při níž nelze objektivně nikdy na straně podnikatele vyšší úsilí vyžadovat. Jde například o náhlé, nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, které poplatníkovi zabránily splnit uloženou povinnost.
Aby vám však finanční úřad pokutu odpustil, musíte mu výše uvedené skutečnosti dokázat. Připravte se, že tak budete muset například požádat o potvrzení dodavatele elektrické energie o výpadku, o doklad, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu, nebo o potvrzení od elektrikáře o době opravy apod.
V některých případech půjde data zaslat jednou sumou
Jakmile navíc dojde k odstranění příčin poruchy, musí podnikatel údaje o přijatých platbách, které proběhly po dobu nefunkčního pokladního zařízení, zaslat elektronickou cestou správci daně. Finanční správa ovšem stanovila jistou úlevu pro některé podnikatele. V určitých situacích totiž, kdy bude během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro poplatníka nereálný nebo nadměrně zatěžující, lze liberaci uvedenou v § 30 odst. 3 ZoET vztáhnout i na zasílání údajů dle jednotlivých tržeb.
Podnikatel pak bude moct údaje o tržbách přijatých v době poruchy zaslat správci daně jednou sumární částkou. Každý případ je však vždy nutné posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu. Pokud by například došlo pouze k přerušení internetového připojení, ale pokladní zařízení by zůstalo funkční, může být liberace vztažena pouze na nezaslání údajů správci daně včas. Na nevydání účtenky, příp. na možnost zaslat údaje jednou sumární částkou, by se za této situace liberace nevztahovala,
upozorňuje metodika k EET.
Pokutu mohou dostat i „nepodnikatelé“
V neposlední řadě mohou sankci dostat i nepodnikající fyzické osoby, a to v případě, že závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb. Pak jim hrozí pokuta za přestupek až do výše 500 000 Kč. Podle metodiky k EET se bude jednat třeba o případy, kdy někdo úmyslně vyrobí či bude distribuovat software, který zajistí obcházení evidence, či o případy podobné závažnosti.
ČLÁNKY DO MAILU