Potřebujete ostříhat psa? Čekací doba v psích salonech je v řádu měsíců

Zákazníci se otevření nemohli dočkat

Podle Ivety Pithart ze Salonu pro psy U Ivety je po uvolnění salonů pro psy velmi znát, že zákazníci a jejich mazlíčci se jejich služeb už nemohli dočkat. Aby všem vyhověla, pracuje teď i o víkendech a objednává i víc jak dva měsíce dopředu. Adéla Trepáková z PREMIUM DOG SERVICES PRAGUE říká, že už před otevřením salónů je kontaktovalo mnoho zákazníků na domluvení nejbližšího volného termínu. Ten však v danou chvíli nemohli poskytnout, jelikož nebylo jasné, v jakém datu se salóny opravdu otevřou. 

Bylo to pro ně velmi náročné, odmítat zákazníky, kteří si stěžovali na to, že péči doma nezvládají, ačkoliv se snaží. Po oficiálním otevření se pochopitelně mnoho lidí snažilo objednat telefonicky, emailem atd. I lidé, kteří do salónů se psy běžně nechodí. Stálým zákazníkům, kteří přišli o svůj termín, jsem dávala termíny primárně. Ostatní zákazníci si museli počkat i několik týdnů nebo jsem je odkázala na kolegyně, které stále přijímají nové klienty, dodává s tím, že příliv nových zákazníků souvisel také s tím, že spousta lidí si v lockdownu pořídila nový přírůstek do rodiny v podobě pejska.

Poptávka převyšuje vrcholy sezóny

Martin Kuruc z Dirty Dog – psí salon a wellness vysvětluje, že největší nával je vždy s příchodem jara a oteplení. Po vlekoucí zimě je to každý rok, kdy diář praská ve švech a situace se stabilizuje až kolem května, června. Stejně jako minulý rok po jarním lockdownu, tak i letos je nával „větší“ než velký. A v třetím týdnu od otevření je zhruba měsíční čekací doba. Byl jsem nucen přijmout asistentku, aby mi práce šla hezky od ruky a nemusel jsem se zdržovat maličkostmi. Momentálně trávím v práci 12 i víc hodin, a to z důvodu, že vždy se nechám obměkčit prosbami o dřívější termín kvůli dlouhému uzavření salonu, doplňuje.

Většina majitelů si nechává upravovat své čtyřnohé miláčky v březnu, a to z důvodu vyšších teplot nebo přípravy psů na chalupářskou sezónu. Další stříhací sezóna pak přichází na podzim a před Vánoci. Zákazníci Adéle Trepákové volali či psali a chtěli termín hned zítra. Bohužel není v mé moci být v práci 24 hodin denně i přesto, že prvních 20 dní jsem byla i přes víkendy a některé dny od rána do 22. hodiny večerní. Což se samozřejmě zobrazuje na mé psychické i fyzické kondici, podotýká. Iveta Pithart má nyní zhruba o 50 % více objednávek, než bylo běžné a současná poptávka převyšuje sezónní vrcholy, ale s radostí to zvládá.

Nejde jen o „zastřihávání ofinek“

Iveta Pithart uvádí, že je vidět, že pejsci na správnou péči nějaký čas čekali. Srst mají většinou přerostlou a zacuchanou, ale nejedná se o nic, co by strojek nebo nůžky nezvládly. Občas to musí jít na kratší, než byli zvyklí, ale to zase brzy doroste, doplňuje. Podle Martina Kuruce tak dlouhé uzavření nese s sebou více komplikací, než by se na první pohled zdálo. Psí salony nejsou jenom pro to, abychom zastřihávali pejskům ofinky nebo pilovali drápky, jak se vyjádřil nějaký hospodský v televizní reportáži s tím, že to není důležitá služba. Já si myslím, že fungujeme hlavně jako prevence před různými kožními problémy, vysvětluje. Může se jednat o zapařeniny pod dlouho nečesanou a zanedbanou srstí, eliminaci línání nebo pravidelnost při bahenních zábalech, které řeší spousta dermatických problémů.

Adéla Trepáková si myslí, že salony mohou pomoci majitelům pro udržení zdravotní kondice psů, pokud má střihač dostatečné vzdělání v tomto oboru, ale každý majitel by se měl umět postarat o svého psa sám a udržovat svého psa v kondici s minimální potřebou ostatních služeb. Navíc doba zavření salónů podle ní nebyla tak dlouhá na to, aby psi bez profesionální péče měli závažné zdravotní problémy. Vrostlé a ohnuté drápy do kůže vznikají zhruba 4–6 měsíců, kompletně zacuchaná deka z chlupů na psovi vzniká zhruba 4–5 měsíců. Do takového stavu by zodpovědný majitel svého psa nenechal dojít, bez ohledu na to, zda jsou otevřené či zavřené psí salóny, zdůrazňuje. Za stav zvířat odpovídají majitelé, kteří by měli být schopni svého miláčka vykoupat, vyčesat, zkrátit mu drápy či vyčistit oči od ospalků a v nejkrajnějším případě byly otevřené veterinární ordinace.

Podívejte se, jak to vypadá v hotelu pro psy:

• 
• 
• 

Dalších 27 fotografií

Úpravy salonu i léčení

V Dirty Dog Martin Kuruc lehce vylepšil interiér recepce a volný čas využil k samostudiu nových trendů v oblasti stříhání psů. Také Iveta Pithart se čas snažila využít co nejefektivněji a provedla drobné úpravy v salonu. Veškeré strojky a nůžky jsem si nechala profesionálně nabrousit, ale převážně jsem se věnovala on-line studiu v oboru, upřesňuje. Adéla Trepáková využila čas, kdy měl salon zavřeno, k léčení zánětů šlach rukou z přetížení. Dobu hodnotí jako čas nejistoty, ale naučila se brát věci tak, jak jsou, a naučila se také odpočívat. Ve službách není čas na oddych. Mnohdy nemůžete odjet ani na dovolenou, aniž by vám nedrnčel telefon. A nemusela jste obhajovat, z jakého důvodu potřebujete dovolenou. V této chvíli jsem si tak mohla dovolit vypnout telefon bez dalších otázek, popisuje. 

Přísun financí byl omezený a salon tak držela jen z úspor. V poslední vlně tomuto oboru stát ani nepomohl s platbou nájmů a pro dosažení náhrady příjmů spousta z nich nedosáhla. Malý přísun financí však Adélu Trepákovou ani její kolegyně nedonutil jít stříhat psy k lidem domů, což bylo povoleno. Nepřipadalo nám zodpovědné v této době chodit k cizím lidem domů a poté se vracet k rodinám. Riziko nákazy by bylo obrovské, doplňuje.

Opatření nebyla specifikována

Martin Kuruc uvádí, že se opatření po lockdownu v psích salonech příliš neprojevila. Většina zákazníků pejska nechává v salonu a vyzvedává si ho až po úpravě, takže kontakt je minimální. Samozřejmostí je v přítomnosti zákazníka respirátor, dezinfekce prostor, dezinfekce pro zákazníky a sterilizace nastrojů, což je běžný standard i v necovidové době, vyjmenovává. Adéla Trepáková zmiňuje, že pro jejich služby opatření nebyla přesně specifikována, takže se drželi doporučených opatření pro všechny služby, mezi která patřila rouška, 1 osoba na 15m², dezinfekce rukou, nástrojů, vodítek a obojků. Někteří upřednostňovali předávání psů venku.

Bylo zakázáno se zdržovat a shlukovat v místnostech salónů a také zakázali přítomnost majitelům při stříhání. Nejtěžší bylo naučit lidi vcházet do salonu po jednom. A také, že není rozumné si pro předání psa přivést celou rodinu a žádat o možnost přítomnosti celé rodiny v salónu. Někteří lidé velmi rychle zapomněli na restrikce anebo si myslí, že restrikce v obchoďáku a v psím salónu jsou diametrálně odlišné. A to, co se nesmí v obchoďáku, se smí v salónu, popisuje závěrem.